Glycin - druhy
#51
Publikováno 11 leden 2010 - 17:50:53
To abysis nemyslel,že se tady snažím poněkud vyčůraně zapřáhnout ostatní a sám jako nic.
#52
Publikováno 14 leden 2010 - 20:41:28
Tak vida, druhý tip do Prahy na VŠCHT (první viz ToFF z infem od pana Luješe). Asi jsou tam fakt dobří.v katalogu acros je chloroctová 1kg asi 24 eur a p-aminophenol asi 55Eur /kg. No a v databázi balstein se najde návod jak postupovat a je to. Neděláte někdo studia na VŠCHT nebo na Farmačce? Donedávna byl Balstein zdarma po registaraci, teď prd.
Jinak bych neopomíjel "Přírodovědu na ÚKáčku", chemii v Pardubicích, v Brně. Na "Báňské" v Ostravě se také něco najde. A máme tady i kolegy za Slovenska. V Bratislavě chemii taky umí, Košice ....
Jinak dík za započetí ekonomické rozvahy. K té syntéze je ještě potřeba octan sodný (cca ve stejném množství), prý má reakce lepší výtěžnost než ze samotných základních složek. Od Acrosu bratru 50 € za kilo. Od Lachnera (Acros v Česku) možná levněji. Takže to máme zhruba 130 € POUZE za suroviny. Teoretická výtěžnost dává (na 1 kg aminofenolu + 1 kg chloroctovky) zhruba 2 kg. Organické syntézy nebývají tak zcela dle stechiometrie, ale zkusíme být optimisti, řekněme 80 %. To znamená 1,6 kg produktu.
Takže to máme nějakých 8 € za 100 g fotoglycinu v surovinách.
Od Photoformulary je pytlík se 454 gramy fotoglycinu za 80 $.
Vychází mi to cca 12 € za 100 g fotoglycinu.
Věřím tomu, že pečlivějším brouzdáním po světových katalozích včetně českých lze dojít i k příznivějším cifrám ve prospěch syntézy. Nepočítám dopravu, ale abychom nebyli překvapeni. I z té Ameriky někdy něco dojde tak levně, ře se člověk diví. Na druhé straně sama chloroctová také může (říkám může) vyžadovat nákladnější způsob přepravy, je to žíravina.
Co ale zatím nepočítáme, jsou náklady na výrobu. Pokud by to chtěl nějaký studentík bastlit pro kamarády, tak desítky gramů asi zvládne zadara, jen aby ukázal, že na to má. Ale zpracovat dvě kila surovin? Respektive 3 kg (plus ten octan). Wow. Tak toto množství by si asi vyžádalo docela slušné zařízení, třeba ten Lachner (zakázková výroba) by to zvládl. V případě studentíka by to znamenalo syntézu rozdělit na několik menších etap. V tu ránu klésá výtěžnost, asi nijak dramaticky, ale klesá. A už jsme u doby, kterou je tomu třeba věnovat. Zadara?
V případě, že by přece jenom byli experimentátoři při zemi a nekoupili suroviny hned po kilu, tak jistě je nám známo, kterak docela významně stoupá cena za 1 gram nějaké sloučeniny, pokud klesá zabalené množství.
Víte co by měl takový student říci? I když má k různým databázím typu Beilstein (nikoliv Balstein), Gmelin, k různým vyhledávačům jako Sciencedirect, Reaxys atd. atd. přístup zdarma? A to ještě nemluvím o exkluzivních přístupech do Chemical Abstracts.
Z VŠCHT by nejspíše řekl (učí se tam i ekonomiku chemických výrob): "že se na to nevyse..te pánové a nesnažíte se to dostat z tej Ámeriky".
Tím nijak nechci znevažovat syntézu, možná přece jenom k ní dojde, ale v tuto chvíli bych doporučoval trpělivost.
Moc se omlouvám studentům či zaměstancům přírodovědy, na ně jsem trošku pozapoměl, ale ta VŠCHT mě napadla hlavně pardubická, i když vím že teď je to UPCE atd...
V databázi CA bych se hrabat nechhtěl, tam to najde samej odkaz na článek, Balštajn by mohl nabídnout přímo syntézu.
Jsem línej někam chodit, ale Balštajna maj u nás na Farmačce i knižně, jestli se jednou rozhoupu...
V balštajnoj by ještě mohlo být jak to krystalizovat, zdali to zahřát, molární poměry, teplota tání, čistotu by by mi mohli skouknout holky na HPLC. Postavit aparaturu do digestoře a slejt pár kapalin či sesypat pár látek by nemusel bejt takovej problém. Nebo vypsat takovou úlohu pro studenty při cvičeních a výsledky si nechat sypat do té správné odpadní lahve.
#53
Publikováno 15 leden 2010 - 03:18:14
Tak vida, druhý tip do Prahy na VŠCHT (první viz ToFF z infem od pana Luješe). Asi jsou tam fakt dobří.v katalogu acros je chloroctová 1kg asi 24 eur a p-aminophenol asi 55Eur /kg. No a v databázi balstein se najde návod jak postupovat a je to. Neděláte někdo studia na VŠCHT nebo na Farmačce? Donedávna byl Balstein zdarma po registaraci, teď prd.
Jinak bych neopomíjel "Přírodovědu na ÚKáčku", chemii v Pardubicích, v Brně. Na "Báňské" v Ostravě se také něco najde. A máme tady i kolegy za Slovenska. V Bratislavě chemii taky umí, Košice ....
Jinak dík za započetí ekonomické rozvahy. K té syntéze je ještě potřeba octan sodný (cca ve stejném množství), prý má reakce lepší výtěžnost než ze samotných základních složek. Od Acrosu bratru 50 € za kilo. Od Lachnera (Acros v Česku) možná levněji. Takže to máme zhruba 130 € POUZE za suroviny. Teoretická výtěžnost dává (na 1 kg aminofenolu + 1 kg chloroctovky) zhruba 2 kg. Organické syntézy nebývají tak zcela dle stechiometrie, ale zkusíme být optimisti, řekněme 80 %. To znamená 1,6 kg produktu.
Takže to máme nějakých 8 € za 100 g fotoglycinu v surovinách.
Od Photoformulary je pytlík se 454 gramy fotoglycinu za 80 $.
Vychází mi to cca 12 € za 100 g fotoglycinu.
Věřím tomu, že pečlivějším brouzdáním po světových katalozích včetně českých lze dojít i k příznivějším cifrám ve prospěch syntézy. Nepočítám dopravu, ale abychom nebyli překvapeni. I z té Ameriky někdy něco dojde tak levně, ře se člověk diví. Na druhé straně sama chloroctová také může (říkám může) vyžadovat nákladnější způsob přepravy, je to žíravina.
Co ale zatím nepočítáme, jsou náklady na výrobu. Pokud by to chtěl nějaký studentík bastlit pro kamarády, tak desítky gramů asi zvládne zadara, jen aby ukázal, že na to má. Ale zpracovat dvě kila surovin? Respektive 3 kg (plus ten octan). Wow. Tak toto množství by si asi vyžádalo docela slušné zařízení, třeba ten Lachner (zakázková výroba) by to zvládl. V případě studentíka by to znamenalo syntézu rozdělit na několik menších etap. V tu ránu klésá výtěžnost, asi nijak dramaticky, ale klesá. A už jsme u doby, kterou je tomu třeba věnovat. Zadara?
V případě, že by přece jenom byli experimentátoři při zemi a nekoupili suroviny hned po kilu, tak jistě je nám známo, kterak docela významně stoupá cena za 1 gram nějaké sloučeniny, pokud klesá zabalené množství.
Víte co by měl takový student říci? I když má k různým databázím typu Beilstein (nikoliv Balstein), Gmelin, k různým vyhledávačům jako Sciencedirect, Reaxys atd. atd. přístup zdarma? A to ještě nemluvím o exkluzivních přístupech do Chemical Abstracts.
Z VŠCHT by nejspíše řekl (učí se tam i ekonomiku chemických výrob): "že se na to nevyse..te pánové a nesnažíte se to dostat z tej Ámeriky".
Tím nijak nechci znevažovat syntézu, možná přece jenom k ní dojde, ale v tuto chvíli bych doporučoval trpělivost.
Moc se omlouvám studentům či zaměstancům přírodovědy, na ně jsem trošku pozapoměl, ale ta VŠCHT mě napadla hlavně pardubická, i když vím že teď je to UPCE atd...
V databázi CA bych se hrabat nechhtěl, tam to najde samej odkaz na článek, Balštajn by mohl nabídnout přímo syntézu.
Jsem línej někam chodit, ale Balštajna maj u nás na Farmačce i knižně, jestli se jednou rozhoupu...
V balštajnoj by ještě mohlo být jak to krystalizovat, zdali to zahřát, molární poměry, teplota tání, čistotu by by mi mohli skouknout holky na HPLC. Postavit aparaturu do digestoře a slejt pár kapalin či sesypat pár látek by nemusel bejt takovej problém. Nebo vypsat takovou úlohu pro studenty při cvičeních a výsledky si nechat sypat do té správné odpadní lahve.
goro, super nápad
#54
Publikováno 15 leden 2010 - 09:09:52
Tady vůbec není problém najít recept, to je to nejmenší a nejde o to zda něco slejt či nikoliv. I mým výčtem potenciálních pracovišť jsem naznačil, že by mohlo být snadné jak lidské, tak výrobní kapacity nalézt.
Od úvah nad způsobem syntézy jsme pokročili dále, viz informace od pana Lukeše, že by se možná s něčí pomocí něco zvládnou dalo. Takže pokud pan Lukeš tuto informaci má, tak ví asi proč. Prostě někdo už ví, jak na to. Možná skutečně existuje i preparace levnější
Mimochodem, s tím dobrým nápadem pro temnokomorníky přišel první právě pan Lukeš a když ne on, tak ToFF, který tu informaci přinesl, by si pochvalu také zasloužil.
Já přece netvrdím, že je preparace složitá, nezpochybňuji "snadnost" syntézy, kterou naznačuje i wikipedie. Kdyby tomu tak bylo, tak bych reagoval.
Naznačil jsem pouze, že syntéza doopravdy vyžaduje jiné prostředí než obývák a jsem rád, že tu padl návrh na digestoř (nikoliv ale v kuchyni ).
Nicméně i ta produkce chlorovodíku není zanedbatelná, já bych ho ani v chemické laboratoři do digestoře nepouštěl!! Ale s tím by si už v laborce zcela jistě poradili.
V CA se hledat dá, chce to jen vhodný filtr, aby se člověk v té záplavě článků neutopil. Pár kliky se lze přes CA dostat velice snadno k navržené syntéze od Raphaela Meldoly z roku 1917, kde je postup navržen (právě tam navrhuje pro lepší výtěžnost ten octan sodný). Ostatně, před lety to probírali na APUGu a někdo s Raphaelem už také operoval.
Beilstein. Zase. Musí se umět hledat, pohodlně. Už mnou jmenovaný Reaxys vyhladává přes Beilsteina, Gmelina a databázi chemických patentů. Opět, klik, klik, 17 způsobů přípravy (nepochybuji, že při podrobnějším studiu by jich bylo více). Jedna lepší než druhá, z hlediska pohodlnosti a dosažitelnosti vstupních surovin se zdá, že Meldola by stále byl aplikovatelný.
Takováto věc by však měla proběhnout na nějaké oficiální úrovni. Je třeba koupit suroviny, nějaká ta režie a i nějaká záruka za produkt by se hodila, aby odběratel měl své jisté. I školy se chovají tržně a takovýto projektík by mohly zvládnout v rámci nějaké smlouvy a pokud by to pan Lukeš "přikryl" z distribučních důvodů, tak myslím, že to nemá chybu.
Vždyť ani není známo, kolik je toho potřeba. U pana Lukeše se zatím nějaký zájem nesoustředil.
K tomu ostatně směřovala moje dosti hrubá a k polemice směřující ekonomická rozvaha.
Polemika mohla být už o tom octanu, který při té syntéze pravděpodobně používají i ti kluci z Ameriky. Vytváří pouze prostředí, do reakce nevstupuje, takže by šel asi recyklovat že. To znamená, že by dílčí syntézy doopravdy mohly proběhnou v menším množství, aby nebylo toho octanu tolik potřeba. Docela by se to zlevnilo.
Dalším bodem polemiky je stále cena vstupních surovin. Přece jenom by se jejich ceny nemusely na našem trhu tolik zvýšit.
A nevýznamným bodem polemiky je, že to někdo "uvaří" zadarmo (i k této alternativě jsem se vyjádřil). Docela rád bych viděl kalkulaci. Není ani vyloučeno, že i ty suroviny má někdo zbytečně ve skříni.
Ale čím dál víc mne v této souvislosti napadá slovo charita a velká míra rizika.
Jsme přece v tržním prostředí. Ale s nějakou konkrétní nabídkou se tady zatím dveře netrhly.
A teď se omlouvám, spěchám, potřebuji se svých kolegů v Hradci na Farmačce na něco zeptat
#55
Publikováno 15 leden 2010 - 11:43:52
Mně zásluhu nedávejte, přišel s tím pan Lukeš, já se jen zeptal na glycin zrovna v tu dobu, kdy on se tím zajímal. A protože jsem mu dneska posílal objednávku, tak jsem ho upozornil i na toto vlákno, když už to tu probíráme ze všech stran. Zdá se mi, že by o něm měl vědět.Mimochodem, s tím dobrým nápadem pro temnokomorníky přišel první právě pan Lukeš a když ne on, tak ToFF, který tu informaci přinesl, by si pochvalu také zasloužil.
#56
Publikováno 1 únor 2010 - 16:00:25
Korespondoval jsem s kolegou Dubrarem a opět jsem nadhodil téma fotoglycinu. Vyplynulo z toho to,že Dubraro by klidně objednávku ze zahraničí udělal,ale hlavní potíž vidí v nízké trvanlivosti fotoglycinu,míní tak půl roku,takže se zdá tato cesta neperspektivní - ale ! Je možné glycin nějak konzervovat a tím mu prodloužit výdrž ? Možná by bylo řešení něco jako glycinová kaše dr. Hubla,přikládám malý sken z jedné starší knihy. Kolego chemiku,dá se tomu věřit ? Díky za odpověď !
#57
Publikováno 1 únor 2010 - 18:31:28
...Kolego chemiku,dá se tomu věřit ?...
Já bych tomu nevěřil. Ale jak už jsem se někde zmínil, 4 chemici minimálně 5 názorů.
(To už ale budeme u toho, že se dá vyvolávat skoro vším, co jenom trochu redukuje).
To se tady nerozdělí půl kila glycinu?
#58
Publikováno 1 únor 2010 - 20:40:18
je tam pár zmínek o tom, že glycin má velmi velkou trvanlivost v roztoku, zacímco se vesele kazí samotnej na vzduchu.
#59
Publikováno 1 únor 2010 - 22:09:11
Dobrej tip.http://www.apug.org/forums/forum223/54136-hubls-glycin-paste.html
je tam pár zmínek o tom, že glycin má velmi velkou trvanlivost v roztoku, zacímco se vesele kazí samotnej na vzduchu.
S tím siřičitanem by to možná šlo.
Prolít jsem to rychle, byl jsem zvědav, co na to Photo Engineer (na toho já dám ), ale nějak mi není jasné, zda do lednice strká v igelitu tu pastu či prostý glycin. Moc se k tomu ale nevyjadřoval
Možná by šla alternativa "na sucho", také se tam o tom zmínili, prostě ho dát do mrazáku.
#60
Publikováno 2 únor 2010 - 11:16:59
Odhaduji, že půl kila až kilo glycinu každého půl roku by komunita TK spotřebovala. Pokud by se rozjela výroba, bylo by to akorát. Určitě ale nemám v úmyslu organizovat a profinancovat každého půl roku dovoz a distribuci glycinu ze zahraničí.To se tady nerozdělí půl kila glycinu?
#61
Publikováno 2 únor 2010 - 12:43:36
Já bych řekl, že pan Lukeš už nějakou předběžnou představu má, ale zatím se u něj nějaký velký zájem nesoustředil. Pokud je mi známo, nějakou kalkulaci má, měl by to být ten produkt z Ameriky. Bohužel však cena nemusí být tak příznivá, jak tady již bylo naznačeno při čistě osobním dovozu. Vše záleží na zájmu.Odhaduji, že půl kila až kilo glycinu každého půl roku by komunita TK spotřebovala.
Víc asi pan Lukeš.
#62
Publikováno 21 červenec 2010 - 23:13:08
No ale k věci .
Vhzledem k tomu , že možnosti jak co do perkurzorů tak aparatury mám , mohl bych prosím požádat o zaslání preparačních podkladů na moji e-mailovou adresu ? Bohužel k tak obsáhlým informačním kanálům jako máte Vy se nedostanu .
Byl bych velmi vděčen !
Kony.
#63
Publikováno 22 červenec 2010 - 14:27:37
Viz:
...Věřím tomu, že pečlivějším brouzdáním po světových katalozích včetně českých lze dojít i k příznivějším cifrám ve prospěch syntézy...
Byla řeč o Acrosu, tak jsem sáhnul po Acrosu. A leckdo se již přesvědčil, že tato firma v řadě komodit nepatří k levným. Stačí se podívat, za kolik by byl octan od pana Lukeše, že.
Další věcí bylo, že ta zmínka o ceně měla i lehce provokující záměr.
Čekal jsem spíš, že mi bude navržena jeho příprava. I ta se dá najít na Wikipedii a tuto preparaci, jak mi asi potvrdíte, by zvládl kdokoliv, i bez přístupu k obsáhlým informačním kanálům typu Beilstein apod. A kyselina octová s hydroxidem sodným nepatří k nějakým strategickým surovinám.
A vzhledem k tomu, že octan tvoří reakční prostředí, tak v podstatě není potřeba ani on, stačilo by doopravdy smíchat ve správném poměru octovku s louhem a prostředí pro vlastní preparaci by mohlo být připraveno.
A jen okrajově. Zdá se, že pokud se najdou dobré duše, tak ten dovoz glycinu je podle mne v tuto chvíli přece jenom nejvhodnější.
Co se týče Vaší žádosti, tak se omlouvám, ale nemohu vyjít vstříc. Věřím ale, že Vaše žádost nemusí zůstat nevyslyšena. Za mne Vám jedině doporučím, abyste svůj zájem směroval tak, abyste se k informacím dostal. I na VŠB jsou renomovaní odborníci, informační kanály otevřené ...
#64
Publikováno 22 červenec 2010 - 14:55:49
Dovoz je jen jedna z možností , navíc né zcela pohotová .
Kony.
#65
Publikováno 22 červenec 2010 - 18:23:17
Není tam však přesná preparace.
http://www.rsc.org/e...T9171100551.pdf
#66
Publikováno 9 červenec 2013 - 21:31:32
podle posledního názvosloví je glycerin: propan-1,2,3-triol myslím, že je doporučeno dle UIPAC od roku 1993Já myslím, že tady proběhla diskuze, ke které nemám výhrad. Zejména Gorgi to příspěvkem z 12. září 5:01 pm dovysvětlil docela dobře....Prosím tě ale zároveň,abys nám neznalým takto osvětlil jak to je s pravým fotografickým glycinem,vím,že se to tady již řešilo,ale těch příspěvků bylo dost a já si nejsem jistý,který z nich má pravdu...
Je asi jasné, že chemici, zejména organičtí se musí orientovat v celé řadě názvů, které vznikaly historicky ať už systémově nebo nesystémově. Takže organická sloučenina může být známa pod několika názvy. Teď raději nebudem řešit, co je správné. Na jedné straně máme glycerol, glycerin, na druhé 1,2,3,-propantriol. Určitě by se nalezly i další a docela si myslím, zda ten 1,2,3-propantriol je správně dle nejnejnejnovějšího názvosloví.
#67
Publikováno 20 květen 2019 - 08:57:24
#68
Publikováno 20 květen 2019 - 10:37:37
Askorbát sodný je více biologicky dostupná forma vitaminu C, která je alternativou k užívání kyseliny askorbové jako doplněk. SEE askorbát sodný - CAS 134-03-2 zde: https://www.bocsci.c...-84-361275.html.
co to má společného s glycinem?
#69
Publikováno 20 květen 2019 - 11:19:33
Evidentne to chcel napisat inam ...
Niekam do medicinskeho okienka.
Pretoze my tu pouzivame chemikalie zasadne cim jedovatejsie, tym lesi vysledok.
#70
Publikováno 20 květen 2019 - 15:15:04
Vy chemici mě už štvete. Jenou je tam O2, pak bez 2, kdo se má v tom vyznat. Většinou mají v prodejně to co nepotřebuji. Např. soda. Píšou bez vody a v prodejně mají jen s vodou. Chci hydroxid a ejhle hned slyším my máme jen draselný. Sodný nevedem. Když chci glycerin, tak jen ve flašce. Prej to je glycerin, ale když je uvnitř, tak to je nitro???? V tom případě je to nitroglycerín. No a ten v návodu není. Ptám se na potaš a prý" nemá to jiný název? Copak já vím? Píšou potaš.
#71
Publikováno 20 květen 2019 - 16:17:02
Vy chemici mě už štvete. Jenou je tam O2, pak bez 2, kdo se má v tom vyznat. Většinou mají v prodejně to co nepotřebuji. Např. soda. Píšou bez vody a v prodejně mají jen s vodou. Chci hydroxid a ejhle hned slyším my máme jen draselný. Sodný nevedem. Když chci glycerin, tak jen ve flašce. Prej to je glycerin, ale když je uvnitř, tak to je nitro???? V tom případě je to nitroglycerín. No a ten v návodu není. Ptám se na potaš a prý" nemá to jiný název? Copak já vím? Píšou potaš.
Teda ked nevie, co je potas, tak by ani byvat nemal na ulici, na ktorej je drogeria.
#72
Publikováno 20 květen 2019 - 16:38:20
Vy chemici mě už štvete. Jenou je tam O2, pak bez 2, kdo se má v tom vyznat. Většinou mají v prodejně to co nepotřebuji. Např. soda. Píšou bez vody a v prodejně mají jen s vodou. Chci hydroxid a ejhle hned slyším my máme jen draselný. Sodný nevedem. Když chci glycerin, tak jen ve flašce. Prej to je glycerin, ale když je uvnitř, tak to je nitro???? V tom případě je to nitroglycerín. No a ten v návodu není. Ptám se na potaš a prý" nemá to jiný název? Copak já vím? Píšou potaš.
Teda ked nevie, co je potas, tak by ani byvat nemal na ulici, na ktorej je drogeria.
... asi nebyl v Peru, aby věděl, jak se potaš od pradávna získává a jak je, s lístky koky, užitečná....
#73
Publikováno 20 květen 2019 - 21:14:56
Vy chemici mě už štvete. Jenou je tam O2, pak bez 2, kdo se má v tom vyznat. Většinou mají v prodejně to co nepotřebuji. Např. soda. Píšou bez vody a v prodejně mají jen s vodou. Chci hydroxid a ejhle hned slyším my máme jen draselný. Sodný nevedem. Když chci glycerin, tak jen ve flašce. Prej to je glycerin, ale když je uvnitř, tak to je nitro???? V tom případě je to nitroglycerín. No a ten v návodu není. Ptám se na potaš a prý" nemá to jiný název? Copak já vím? Píšou potaš.
Teda ked nevie, co je potas, tak by ani byvat nemal na ulici, na ktorej je drogeria.
... asi nebyl v Peru, aby věděl, jak se potaš od pradávna získává a jak je, s lístky koky, užitečná....
Potas je z Peru? Fakt?
Ja mam z Centralchemu
#74
Publikováno 20 květen 2019 - 21:50:24
Vy chemici mě už štvete. Jenou je tam O2, pak bez 2, kdo se má v tom vyznat. Většinou mají v prodejně to co nepotřebuji. Např. soda. Píšou bez vody a v prodejně mají jen s vodou. Chci hydroxid a ejhle hned slyším my máme jen draselný. Sodný nevedem. Když chci glycerin, tak jen ve flašce. Prej to je glycerin, ale když je uvnitř, tak to je nitro???? V tom případě je to nitroglycerín. No a ten v návodu není. Ptám se na potaš a prý" nemá to jiný název? Copak já vím? Píšou potaš.
Teda ked nevie, co je potas, tak by ani byvat nemal na ulici, na ktorej je drogeria.
... asi nebyl v Peru, aby věděl, jak se potaš od pradávna získává a jak je, s lístky koky, užitečná....
Potas je z Peru? Fakt?
Ja mam z Centralchemu
Ach jo, to je materiál s kterým musím pracovat....
Peruánští indiáni kdysi dávno přišli na to, že potaš velice forsíruje účinky lístků koky pečlivě žvýkaných v dutině ústní a jediný zdroj potaše je bílý popel co zbude po spálení tvrdého dřeva . A tak se dodnes v Peru pálí tvrdé dřevo, zbylý popel se zamotá do lístků koky a vzniklý kokon se vkládá do úst, potaš uvolněná z takto zpracovaného popela velice urychluje maceraci kokainu z lístků koky - výsledek je fakt báječný. v pěti kilometrech nadmořské výšky bez tohodle bagu v ústech bílý Sáhib dlouho nepřežije.... Mám ozkoušeno....
#75
Publikováno 21 květen 2019 - 17:50:43
Chemici,
bude teda z tej syntézy glycinu niečo, bude zahájená výroba v Československu?
#76
Publikováno 25 květen 2019 - 10:28:34
#78
Publikováno 9 duben 2021 - 14:22:13
Hm, 48 ojro za 5 g, to dobře vyskočilo.
#81
Publikováno 10 duben 2021 - 06:27:13
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních