Dnes jsem byl v apatyce. Starší pán rozesmál komisní magistru i všechny naštvané, co nechtěli platit 30 korun regulačního poplatku:
"Slečno, dejtě mi jakysi flojster (náplast)."
"Jaký by to měl být? Co s tím chcete lepit?"
"Kupil sem si fajny klobuk. Tu vpředku ma oznak. Ale jak už němam vlasu, tuž mě ty drutky, co ten oznak drži na tym filcu, ožumbjum (studí) na lebě. Chcym to zalepiť..."
Dostal náplast a radu:
"Pane, máte rozvázané šňůrky (tkaničky) na botách, dejte pozor, ať neupadnete!"
"Děucho! Ja buty nevjunžu (nezavazuji)! Ja na take cypoviny němam času. Jednu šnurku zavazuju šesť sekund. Dvě dvanasť. Rozvazuju pjet sekund. Tři razy za děň se obuvam a zebuvam. To maš vjec jak minutu za děň - a to se ti něšmjum (nesmí) zaplantať (zamotat). Za mješjunc to maš povjezme pul godiny. Za rok šesť godin. Eště planuju požiť deset roku. To je dokupy skorem tři dni! Ja sem penzista. Či ja mam čas si tři dni do kremace zavazovať buty?!?!?!"
P.S. Nezavazovat boty! Za tři dny se dají udělat klidně i tři výstavní baryty!
