170 odpovědí na toto téma

[Euter]

'Runner', on 05 Feb 2012 - 11:13, said:

'mickael', on 18 Feb 2011 - 11:48, said:

Ještě k tomu filtrovani dvěma barvami, našel jsem ty tabulky, které zmiňoval kolega Pentaxista. Jsou to hodnoty pro barevnou hlava Meopta a papir Ilford. Treba se to bude nekomu hodit jako odrazový můstek.

Ilford Multigrade IV

grade 	Y 	M
00 	 105 	0
0 	   85 	10
1 	   60 	20
2 	   40 	45
3 	   20 	60
4 	   10 	75
5 	   00 	200

Hodi se

No těm hodnotám bych moc nevěřil, protože když se podíváte přímo do datasheetu od Ilfordu k řízení gradace, tak se tam dočtete, že pomocí barevných hlav meopta nelze filtrace hodnoty 5 vůbec dosáhnout. Bude to asi hodně přibližné...

[Runner]

'Euter', on 05 Feb 2012 - 23:32, said:

'Runner', on 05 Feb 2012 - 11:13, said:

'mickael', on 18 Feb 2011 - 11:48, said:

Ještě k tomu filtrovani dvěma barvami, našel jsem ty tabulky, které zmiňoval kolega Pentaxista. Jsou to hodnoty pro barevnou hlava Meopta a papir Ilford. Treba se to bude nekomu hodit jako odrazový můstek.

Ilford Multigrade IV

grade 	Y 	M
00 	 105 	0
0 	   85 	10
1 	   60 	20
2 	   40 	45
3 	   20 	60
4 	   10 	75
5 	   00 	200

Hodi se

No těm hodnotám bych moc nevěřil, protože když se podíváte přímo do datasheetu od Ilfordu k řízení gradace, tak se tam dočtete, že pomocí barevných hlav meopta nelze filtrace hodnoty 5 vůbec dosáhnout. Bude to asi hodně přibližné...

No to neva. stejně se pohybuju mezi s, sp, n. Takže orientačně to stačí a zkouškama mi to stejně výjde tak kolem 2 a 3, víc nepotřebuju.

[ONDKO]

'mickael', on 18 Feb 2011 - 11:48, said:

Ještě k tomu filtrovani dvěma barvami, našel jsem ty tabulky, které zmiňoval kolega Pentaxista. Jsou to hodnoty pro barevnou hlava Meopta a papir Ilford. Treba se to bude nekomu hodit jako odrazový můstek.

Ilford Multigrade IV

grade 	Y 	M
00 	 105 	0
0 	   85 	10
1 	   60 	20
2 	   40 	45
3 	   20 	60
4 	   10 	75
5 	   00 	200

Mam jednu otazku,su pri tejto tabulke rovnake expozicne casi medzi jednotlivimi gradaciami?ilford ma tieto hodnoty vyrovnane,akurat gradacia 4 a 5 vyzaduje dvojnasobnu expoziciu,co je z hladiska rychlosti prace vemi dolezite.

[ONDKO]

'Runner', on 06 Feb 2012 - 08:07, said:

'Euter', on 05 Feb 2012 - 23:32, said:

'Runner', on 05 Feb 2012 - 11:13, said:

'mickael', on 18 Feb 2011 - 11:48, said:

Ještě k tomu filtrovani dvěma barvami, našel jsem ty tabulky, které zmiňoval kolega Pentaxista. Jsou to hodnoty pro barevnou hlava Meopta a papir Ilford. Treba se to bude nekomu hodit jako odrazový můstek.

Ilford Multigrade IV

grade 	Y 	M
00 	 105 	0
0 	   85 	10
1 	   60 	20
2 	   40 	45
3 	   20 	60
4 	   10 	75
5 	   00 	200

Hodi se

No těm hodnotám bych moc nevěřil, protože když se podíváte přímo do datasheetu od Ilfordu k řízení gradace, tak se tam dočtete, že pomocí barevných hlav meopta nelze filtrace hodnoty 5 vůbec dosáhnout. Bude to asi hodně přibližné...

No to neva. stejně se pohybuju mezi s, sp, n. Takže orientačně to stačí a zkouškama mi to stejně výjde tak kolem 2 a 3, víc nepotřebuju.

No vydis a ja si niekedy nevystacim ani ked dam purpurovu na 200 a to foma uvadza ze je exstra tvrda.Do mekych gradacii je to v pohode.Obdivujem ludi ktory hovoria ze multigradacni papier nepouzivaju na riadenie kontrastu,to sa chcem naucit!

[Dany]

Nejsou, Ilford to sice ma vyrovnane ale pokud by sis to otestoval zjistis ze to tak neni.

Mam doma hlavu Ilford 500H s RH design analyzatorem, která pouzaiva dichroicke filtry a ani tam to neni vyrovnane prestoze jsem na strankach Ilfordu a v manualu cetl ze je. Chris Woodhouse z RH design ma napsane v manualu ze hrubá zakladni kalibrace by mela sedět ale stejne je nutne provest kalibraci vzdy u konkretniho printera.

Pokud mohu doporucuju prejit na metodu split ktera je velice jednoducha a vzdy dava vynikjici vysledky plus se da velice exaktne zautomatizovat tak ze na 2 zkousky mas vybornou fotografii.

Pokud bude zajem muzu to trosku rozepsat pripadne to kdesi v clancich je. Mam svou imho jednodusi metodu. Pripadne na jarnim sraze bych to mohl i predvest.

'ONDKO', on 06 Feb 2012 - 10:14, said:

'mickael', on 18 Feb 2011 - 11:48, said:

Ještě k tomu filtrovani dvěma barvami, našel jsem ty tabulky, které zmiňoval kolega Pentaxista. Jsou to hodnoty pro barevnou hlava Meopta a papir Ilford. Treba se to bude nekomu hodit jako odrazový můstek.

Ilford Multigrade IV grade Y M 00 105 0 0 85 10 1 60 20 2 40 45 3 20 60 4 10 75 5 00 200

Mam jednu otazku,su pri tejto tabulke rovnake expozicne casi medzi jednotlivimi gradaciami?ilford ma tieto hodnoty vyrovnane,akurat gradacia 4 a 5 vyzaduje dvojnasobnu expoziciu,co je z hladiska rychlosti prace vemi dolezite.

[kdoco]

'Dany', on 06 Feb 2012 - 11:31, said:

Nejsou, Ilford to sice ma vyrovnane ale pokud by sis to otestoval zjistis ze to tak neni.

Mam doma hlavu Ilford 500H s RH design analyzatorem, která pouzaiva dichroicke filtry a ani tam to neni vyrovnane prestoze jsem na strankach Ilfordu a v manualu cetl ze je. Chris Woodhouse z RH design ma napsane v manualu ze hrubá zakladni kalibrace by mela sedět ale stejne je nutne provest kalibraci vzdy u konkretniho printera.

Pokud mohu doporucuju prejit na metodu split ktera je velice jednoducha a vzdy dava vynikjici vysledky plus se da velice exaktne zautomatizovat tak ze na 2 zkousky mas vybornou fotografii.

Pokud bude zajem muzu to trosku rozepsat pripadne to kdesi v clancich je. Mam svou imho jednodusi metodu. Pripadne na jarnim sraze bych to mohl i predvest.

vím že je to otravování, ale kdybys byl ochoten nějak ten článek aktualizovat dle svých zkušeností, vytiskl bych si ho a na patřičných místech prostudoval

[ONDKO]

Dany,Rad si tvoj vyklad pozriem.Inak aj Magnifax 4 ma dichroicke filtre,ale ich rozsah nestaci na vyuzitie plneho rozsahu multigradacnych papierov.Predsa len ta hlava nebola vyrabana pre tento ucel.Ale to nie je novinka.

[ady]

snažím se zkalibrovat kinofilmovou fomu 100 v LQN 1+10, filmy mám po 10sn. +-1-2 snímky.

po volání 5min, 20°C mi vyšlo, že efektivní citlivost pro zónu 3 by měla být někde při 40-50 ISO.

když jsem film snímal na 100 ISO a zvětšoval na fomatone mg classic, připadají mi stíny odpovídající zóně 3 slité do černé a fotky relativně dost kontrastní.

fotky zvětšuju jednotným osvitovým časem určeným z prahové černé.

máte podobnou zkušenost nebo něco dělám špatně?

film focený na ISO 40 připravuju vyvolat, takže o něm ještě nemůžu nic říct.

taky svitek fomy 100 mi vychází spíš kontrastně a ideálně ho fotit na nižší ISO.

[mickael]

Fomu jsem sice pro ZS nekalibroval, nicméně zkušenost mám takovou, že se mi to chovalo jako film o citlivosti ISO 50, při focení na nominál to bylo ve stínech upečené. Tudíž zkušenost velmi podobná...ale empiricky jsem to neměřil.

[tricky]

http://www.theonline...n.html?spref=fb

[Stráníková Olga]

Ahoj,

debata o zónovém systému tady proběhla už dávno, teď jsem ji celou přečetla, omlouvám se, času velmi málo a tak navštěvuji tento web zřídka.....ale určitě napravím, neboť je tu velmi podnětného....

Celá debata je směřována na měření externím expozimetrem?Právě nevím, jak moc bývá už upraven expozimetr přímo ve foťáku.

Ptám se, protože vlastním fotoaparát Minolta, nemám expozimetr a vše měřím pouze přes foťák. Jenomže moji největší vášní je fotit právě v extrémních podmínkách, takže jakmile někde v temné stodole proniká světlo, už tam běžím.....Nic nemám zkalibrováno, ověřeno...často nevyjde nic, někdy něco a sem tam fotka, z které mám radost....

Kdysi jsem fotila na půdě, tam se mi osvědčila šedá tabulka (v době,kdy jsem nic netušila o zónovém systému), změřila jsem si expozici a tu nastavila a fotila.

Docela to vycházelo.Ale bylo to bez modelek, což teď už skoro nedělám.....

A teď tedy,na co se ptám? Když změřím bodově na Minoltě expozici, třeba to tmavé místo, které chci mít jako zónu II,příp III , bude to stejné, jako změření externím expozimetrem? Vyplatí se kupovat expozimeter? Kdyby to nestálo tolik korun, asi bych se neptala a koupila hned,.. 

Jinak vše co bylo napsáno o zónovém systému zde  jsem poctivě přečetla a mnohé pochopila,díky za to   .

A vložila bych nějaký obrázek, ale nevím jak na to

[tricky]

Použít rozšířený editor 

Přidat soubor

[keko]

Nie je vela aparatov, co maju zabudovane bodove meranie... Viem o jednom Olympuse. Ale ani ten sa nemoze merat so spotmetrom, ktory ma taky uzky uhol snimania, ze merany bod v scene treba zamerat ako v puskohlade. Je to preto velmi odlisne, ak nemaz moznost prist az k tomu danemu bodu (na "pude" by to snad slo, krajinkar si to nemoze dovolit).

Rozdiel je teda v uhle, v ktorom sa zabera snimany bod.

[Stráníková Olga]

Já teda na Minoltě Spot měření mám, ale asi je opravdu lepší mít expozimeter.

Kdosi tady zmiňoval Minoltu spotmeter, ale obávám se, že není lehce sehnatelná.

Nebo obyč starý expozimetr z bazaru???

Předpokládám, že Sudek ani Drtikol taky neměli" Sekoniky":))

[keko]

Ani Sudek, ani Drtikol. Ale to je asi vsetko, co nas s nimi spaja. My zial expozicii musime venovat viacej pozornosti. O ostatnom ani nehovorim.

Spotmeter Pentax je absolutne vporiadku a zohnat sa da.

Okrem toho existuju Gossen Master Sixy, na ktore su nastavce na meranie spot.

Bez zonoveho merani sa da zit. Hlavne, ak to clovek chce robit poctivo, s kinofilmom nepochodi, so svitkacom viac-menej tiez nie. Jedine, kde to dava zmysel je plochy film. A to co cvak, to 50Kc. Kazde policko mat perfektne oznacene a kazde vyvolat prislusny cas. A potom si sadnut vo fotokomre a poctivo vsetko zvacsovat na papier jedenj gradacie.

Myslim, ze pre zaciatok staci mat dobre zvladnuty proces a nejake tie rozdiely dotiahnut zmenou na multigrade papieri. I to je asi pre mnohych nedosiahnutelny sen.

Takze krok za krokom

[Pentaxista]

Bodové měření (mluví se o 1°) je nejpřesnější, ale inerpretace naměřeného a "přenos do praxe" nejsou až tak jednoduché. Pakliže se to ale člověk naučí, několik minut měření navíc se BOHATĚ vrátí při zvětšování...

Jak ale pravil Keko - u kinofilmu se málokdo odhodlá nafotografovat celý film ve stejných nebo skoro stejných podmínkách. U svitku se už dá spekulovat (zvláště u formátu 6x9 - jeden film často padne na jeden motiv). Vše ostatní už leze do peněz. VŽDYCKY BYLO NĚCO ZA NĚCO.

[Pavel_P]

U kinofilmu to chce pro serioznější práci mít minimálně dvě těla.... 

[Stráníková Olga]

Já většinou fotím nárazově, tzn,že mě cos osloví a pak fotím ve "stejných" nebo hodně podobných podmínkách a málokdy končím, dokud nedofotím film, popřípadě mně nedojdou, takže tohle není ten problém, ale jak jsem říkala, většinou jsou to hodně kontrastní scény, poněvadž to mě přitahuje....

[keko]

No, ak je iba toto problem, tak tomu sa da vyhnut osvedcenym sposobom. Pouzije sa delene vyvolavanie. Treba dokupit borax, co je lacna a dostupna (a mierna) zasada, z ktorej sa urobi roztok asi 10g na 1liter vody. A potom sa vyvolava v metolovej vyvojke pvedzme 3 minuty, vyvojka sa vyleje z tanku a naleje boraxovy kupel. Povedzme na 3 minuty. Dalej sa pretrusi a ustali. Ziska sa velmi vyrovnany negativ, kde medzi jednotlivymi plochami je maly kontrast, pri zachovani velkeho mnozstva poltonov. 3+3 minuty su pociatocne casy, staci si film nastrihat a vyskusat viacej kombinacii casov.

Existuju aj specialne delene vyvojky, su tu toho cele state. Tie sa daju dokonca namiesta vo vlastnej rezii, za vsetky spomeniem Stoecklerovu vyvojku. ktora vychadza z nekonecnej D-23:

http://www.largeform...y.info/twobath/

[Stráníková Olga]

Děkuji, zkusím.

[nojgi]

Pomalu se prokousávám Velkoborským a zonálním systémem. Ještě to nemám v hlavě uleželé. Hlavně ten start s citlivostí a pak N+1 a N-1. Posouvání po zónách je už pak celkem OK. Hlavně nevyletět z rozsahu filmu. 

 

A

 

1a. Naexponovat středně šedou plochu , jít s expozicemi po půl EV dolu, prázné políčko, po půl EV nahoru..atd. až po nafocení filmu

 

2a. prázdné políčko, kontakt na papír a první slití (zmizení) v černé je expoziční čas viz vložený obr. Tady tedy 16 vteřin? 

 

3a. kontakt z nafoceného filmu získaným časem a hledat středně šedou, zónu V.  

 

4a. Zóna V = citlivost filmu (odvodit z poznámek při focení)

 

Je to tak v pořádku? Chápu to správně? 

 

B

 

N+1 a N-1

 

V tabulce jsou hodnoty ISO, pro Neopan 400.  N-1 nastavuje 100 ASA a pro N+1 500 ASA. Vlastně bych to nastavoval úplně naopak. N-1 bych podexponovával, podvolal (chi jít s kontrastem dolu) a N+1 zase čas přidával, převolal (chci ze světle šedé bílou). Tak jsem z toho Jelen. Ale spíš motám různé kapitoly a věci dohromady. 

 

C 

 

Zkoušel někdo takhle testovat Fomu 200 v planech? 

Přiložený soubor (y)

•  exponometrie.jpg   43,38K   11 Počet stažení
•  exponometrie2.jpg   34,73K   11 Počet stažení