292 odpovědí na toto téma

[KIM]

Ke zvětšování používám rovněž Schneider Symmar-S f/5.6 150mm a specifický charakter kresby zůstává nenarušen. S Rodagonem f/5,6 150mm je charakter obrazu co do kontrastu odlišný, a tak ponechávám Schneidery v celém řetězci a nijak neexperimentuji. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

Předložil byste nějaké důkazy k takovému tvrzení?

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Kime, považuji za nepodstatné předkládat nějaké důkazy. Charakter zobrazení VF Schneider Symmaru f/5,6 210mm conv. f/12 380mm bez moderních antireflexních vrstev má určité limity, zejména při práci v protisvětle. Jedná se o první model z počátku 70. let. Charakter zobrazení není výrazně kontrastní. Z toho vychází moje volba zvětšovacího objektivu, který zachovává plasticitu podání snímacího objektivu. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[KIM]

Po pravdě, o důkazy mi nejde. Spíš si nedokážu představit, jak objektivy stejné kategorie s minimálním rozdílem (a silně pochybuji, že opravdu viditelným), na zvětšenině z negativu (Bi-Kardan) čili cca 9x12, můžou narušovat charakter kresby snímacího objektivu...

Zvětšujete stále totéž již zaznamenané.

Mimochodem, jak velké zvětšeniny z toho formátu děláte? Když je tam patrný rozdíl.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Kime, Schneider Symmar f/5,6 210 conv. f/12 370mm v závěrce Prontor #1 ve starší verzi s 10 lamelami irisové clony z počátku 70. let nedosahuje brilantní ostrosti moderních VF objektivů. V testu na Kodak T Max 100, exponováno na ISO 100, vývojka D76, 20°c, vyvolávací čas 7 min, tank JOBO 2521 byl obraz promítnut v maximálním doporučeném zvětšení Fy Kreuznach pro zvětšovací objektiv Schneider Componon - S f/5,6 150mm zvětšovacím přístrojem Durst L54 na kolmou bílou plochu o celkovém rozměru obrazu 203x254cm.Se stejným testovacím negativem  formátu 4x5" byl obraz promítnut zvětšovacím objektivem Rodagon f/5,6 150mm, který jsem získal od fotografického specialisty z výzkumné sekce ze Švýcarska, který jej díky nadstandartním kontaktům na hlavního dodavatele klasické optiky pro pracoviště fyzikálního vývoje osobně testoval na optické mikroskopické lavici a při praktických zkouškách na zvětšováku Omega D2 se studeným zdrojem osvětlení Fy. Arista celkem z pěti kusů s požadavkem na maximální rozlišovací schopnost MTF a přenos kontrastu promítaného obrazu. Z tohoto technického důvodu je Rodagon Select v porovnání výkonnější, než Componon - S. Zvětšuji stále totéž, již zaznamenané, ale v porovnání Rodagonem nic, co není na negativu nedoženu.

Symmar podává obraz více plasticky s méně ostrými přechody na hraně. Možná, že Rodagon Select využiji optimálně v případě, že se rozhodnu pro koupi moderního VF objektivu s vícenásobnými antireflexními vrstvami o základním ohnisku f/5,6 150mm, který doposud nevlastním. Využiji tedy do krajnosti všechny možnosti maximálně ostré kresby v celém systému. I při použití předem kalibrovaného zaostřovacího mikroskopu od Fy Bestwell Microsight 25x je při zvětšení na formát 50x60cm patrný rozdíl v přenosu kontrastu a hranové ostrosti. Zvětšuji na běžný formát od 40x50cm do 50x60cm z formátu 4x5in s kondenzorovým systémem a projekční studenou výbojkou 250W se zrcadlovým modulem hlavy u L54.

S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[KIM]

A jsem doma, nikoli fakta, ale fikce. Domníváte se, že by vám lepší objektiv mohl kazit snímky, přičemž sám potvrzujete, že co není na negativu nedoženete. Skutečnost je taková, že horší objektiv vám negativ promítne hůř, tedy sníží kontrast, změkčí hrany/zrno... 

Oba objektivy jsou v tomto ohnisku při vámi používaném zvětšení vpodstatě identické a věřte mi, že byste rozdíl nepoznal. Já jsem s nimi nazvětšoval něco fotek. 

O nějakém narušení řetězce řeč nemůže být, ale chápu, že pocit ze sady optiky od jednoho výrobce je hřejivý.

 

p.s.

vemte na nějaký sraz zvětšeniny 50x60, rád se na ně podívám - jsou-li nějaké.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Kime, FIKCE, ano Kime, realizovaná fikce, spojená s radostí z nekonečných možností práce s Bi-kardanem 4x5" a úžasný pocit svobody, když můžete pracovat s technikou, jež byla v minulosti rutinní chlebařinou jen úzké skupiny vyvolených. Možná pro Vás, jak zmiňujete , jen každodenní chlebařina, ale pro mne, jako nasturalisovaného autodidakta nekonečná radost, že mohu fotografovat pro vlastní potěšení a že se Tím nemusím živit, ani paraziticky se pseudoprofesionálně přiživovat. Věřím, že se naše společné, vzájemně posedlé strany, technicky zcela banálního sporu usmíří a bude mi dáno příležitosti se podělit o Vaše letité praktické zkušenosti. To pomůže zejména duchu mediálně neprosazujícího se naturálního autodidakta, jako jsem já. S díky Vám: "Starý Jezevec" Erik 

[kapros1]

A hrozí nějaké "nebezpečí" , potuloval- li bych se v okolí Slaného vrchu,  že na mě někde z pod "jeptišky" vykoukne  "Starý jezevec Erik?

 

Musel bych své srdce připravit na zrychlený tlukot, neboť se mě ještě nikdy nepoštěstilo potkat osobu pracující s takovou technikou

 

                                                                                                                                      Pozdravy na Slaný vrch z úpatí Českého Středohoří

[HCST]

Teda je to sci-fi:

http://lh3.ggpht.com...12/IMG_2600.JPG

[nojgi]

KIM, on 15 Sept 2015 - 10:44, said:

A jsem doma, nikoli fakta, ale fikce. Domníváte se, že by vám lepší objektiv mohl kazit snímky, přičemž sám potvrzujete, že co není na negativu nedoženete. Skutečnost je taková, že horší objektiv vám negativ promítne hůř, tedy sníží kontrast, změkčí hrany/zrno... 

Oba objektivy jsou v tomto ohnisku při vámi používaném zvětšení vpodstatě identické a věřte mi, že byste rozdíl nepoznal. Já jsem s nimi nazvětšoval něco fotek. 

O nějakém narušení řetězce řeč nemůže být, ale chápu, že pocit ze sady optiky od jednoho výrobce je hřejivý.

 

p.s.

vemte na nějaký sraz zvětšeniny 50x60, rád se na ně podívám - jsou-li nějaké.

 

Samotnému se mi "líbí" na určitý druh snímků vícelamelové Componony dodávané k Durstu než Rodagony. Ty jsou sice ostřejší a lépe přenášejí kontrast, ale právě ta jemnost je někdy subjektivně u compononu "lepší". Dávám do uvozovek protože slovo lepší je ve fotografii tak nějak divné. Co je lepší?  

 

 

Čím méně mě začíná omezovat technika, ať už jakékoliv kvality a formátu, tím více si uvědomuji, že zásadním limitujícím prvkem v tvorbě jsem já sám. 

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, mým celoživotním a doposud nenaplněným snem bylo vystudovat Katedru fotografie na FAMU u pana profesora Jána Šmoka

a do konce svého profesionálního uměleckého života  ž á d n o u  k o n k u r e n c í  n e o h r o ž o v á n  fotografovat ve strašnickém krematoriu.

S přáním tzv. "dobrého světla" Váš "Starý Jezevec" Erik

[KIM]

Erik Kurach, on 16 Sept 2015 - 05:40, said:

Vážený kolego, Kime, FIKCE, ano Kime, realizovaná fikce, spojená s radostí z nekonečných možností práce s Bi-kardanem 4x5" a úžasný pocit svobody, když můžete pracovat s technikou, jež byla v minulosti rutinní chlebařinou jen úzké skupiny vyvolených. ...

 

Tak já už toho škádlení nechám. I pro ostatní... Erika znám osobně a vím, že to s tou realizací a nekonečnými možnostmi není nijak horké - nebudu prozrazovat - on ví o čem mluvím. Bylo mi ctí, trochu Erika polechtat stéblem trávy na bosém chodidle.

[Nimrod]

možná že znáte, já ne - https://onedrive.liv...D71BC33C77D1008!324 bohužel nic o první generaci grandagona, která mi zajímá... nemá někdo něco?

[Nimrod]

hmmm... moc se tomu nechce, tak snad teď http://1drv.ms/12OFqc2

[HCST]

nefunguje

 

Nimrod, on 31 Oct 2015 - 11:42, said:

hmmm... moc se tomu nechce, tak snad teď http://1drv.ms/12OFqc2

[Nimrod]

mně to nabíhá, tak nevím už, kde je chyba. odkaz je kdyžtak i tu http://www.largeform...545#post1209545

[Luigi]

Nimrod, on 31 Oct 2015 - 11:42, said:

hmmm... moc se tomu nechce, tak snad teď http://1drv.ms/12OFqc2

Mě to funguje bez problémů. Honzo díky, to je počteníčko na dlouhé zimní večery. Už jsem si to postahoval a jako první jsem čučel, jestliva by mi fungoval rodagon wa 120 na tu moji nízkou fotokomoru - asi ano, píšou, že je pro formát 4x5 a 30% vetší obraz. To bych měl vyřešeno, jen na něj najít prachy, teď ho prodávají na e-bay za nějakých 300 ojro, a to je fakt hodně. Zdařec Luigi

[Nimrod]

díky za info ohledně odkazu, snad i hcst to přemluví k poslušnosti. mně by se zas líbil rodagon-wa 80, jenže ta cena je pro mě neúnosná

[KIM]

Mně to frčí taky. 

Starší materiály Rodenstocku jsou, zdá se, k nenalezení. Dříve jsem trochu hledal a nic. Mám doma jen ty "moderní" v papírové podobě, které jsou v HTML zveřejněny zde:

http://www.prograf.r...k/index_en.html

[KIM]

Tak jsem zkusil znovu pohledat, Nenašel jsem co Nimrod potřebuje, ale s tímhle se nedá nesvěřit. Pokud to někdo už uváděl, omlouvám se. Pro mně je to novina, úžasný kousky, úplně slintám. To by byla knihovnička:

http://www.cameraecc...c.com/info.html

[Luigi]

KIMe skvělá práce, hned je to blbý pondělí hezčí. Díky Luigi

[RHx]

dejme tomu, že mám xenar 150/3,5 a hledal bych stupnici hloubky ostrosti  a proto se ptám, jestli to má každý objektiv vzhledem ke své konstrukci trochu jinak, nebo jestli je na to nějaký univerzální výpočet, kde se zadá ohnisková vzdálenost, zaostřená vzdálenost a clonové číslo, mám asi 4 skla, kde bych si udělal poznámky pro formát 4x5"  a 10x15 cm

[Nimrod]

omluv mé dlouhé vedení, ale hledáš stupnici zaostřené vzdálenosti, nebo http://dofmaster.com/dofjs.html ?

[KIM]

Hledá hloubku ostrosti a ta je pro každý formát/ohnisko/clonové číslo stejná. Nezáleží na konstrukci objektivu.

[Erik Kurach]

Vážený kolego KIME, dovoluji si doplnit zcela nepodstatnou poznámku, že se údaje jednotlivých výrobců objektivů v rozsazích mírně liší. Jedná se vesměs o informace, s nimiž se dnešní výrobci příliš neprezentují. Ve starších materiálech ze 70. let se povětšinou pro orientaci v návodech k fotoaparátům tabulky běžně uváděly. Mám kompletní dokumentaci k ohniskům CANON FD S.S.C.od výrobce, což byl malý "socialistický zázrak", kompletní MINOLTA řady SRT, Asahi Pentax Spotmatic, optiku LEITZ M39 ( IIIf ) a Rolleiflex 2,8F. Poměrně nedávno jsem dokumentaci doplnil o Tessar T Zeiss Ikon IKONTA 521/2. Záleží na velikosti rozptylového kroužku k němuž jsou jednotlivé hodnoty vztaženy. Hodnota pro kritérium výpočtu není jednotná u jednotlivých výrobců. Pro hrubý odhad však i jakási "univerzální tabulka" například z publikace p.Jaroslava Kulhánka zcela postačí. Za dosti podstatný považuji číselný údaj hyperfokální vzdálenosti, aby uživatel u krajinných záběrů stále neostřil diletantsky na značku "NEKONEČNO" S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Erik Kurach]

p.s. Samozřejmě i na kompletní sadu klasické řady výměnné optiky Nippon Kogaku NIKON F v originální původní verzi bez Ai. Erik

[RHx]

Nimrod, on 25 Nov 2015 - 03:58, said:

omluv mé dlouhé vedení, ale hledáš stupnici zaostřené vzdálenosti, nebo http://dofmaster.com/dofjs.html ?

jo to je ono 

prostě zaostřím na pět metrů při cloně 4,5 a odkud kam je hloubka ostrosti před a za objektem

kdepak by se na vf skle vzala stupnice hloubky ostrosti, čili jsem se měl ptát na to počítadlo, holt byla už hlu boká noc

[KIM]

Erikovi (a nejen jemu), ano rozptylový kroužek - potažmo přípustná tolerance pro daný formát.

Neliší se přístup/tolerance jednotlivých výrobců ale i tolerance v "čase" - míněn pohled na možnosti současné optiky v jednotlivých etapách vývoje.

Zajímavé je srovnání Linhof Tiefenschärfen Tablle z první poloviny padesátých let, Kulhánkových tabulek z knihy "Fotografické tabulky" 1970 a DoF Calculatoru z uvedeného odkazu. Zatímco v padesátých byly tolerance evidentně shovívavé (mimochodem jsem kdysi, krom jiného, osobně srovnával Symmar 5,6/180 1950+ a Symmar-S 5,6/180 1980+ a rozdíl byl zarážející), Kulhánek je ve svých tabulkách nekompromisní a zdaleka nejpřísnější - což jsem očekával u DoF C. čili "nejmodernějšího" zdroje.

[Nimrod]

rozptylový kroužek by měl být obecně určený tak, aby se zvětšenina 24x30 zdála ostrá ze vzdálenosti alespoň 1/4 metru. jenže co je už neostré a co je ostré, když každý vidí jinak? a proč by to mělo být zrovna při těchto hodnotách? kloudný kalkulátory a tabulky proto uvádějí velikost rozptylového kroužku, aby si ho mohl každý případně upravit dle svých přání. proto bych zas tak moc neřešil velikost rozptylového kroužku v čase, je to poměrně subjektivní hodnota

[RHx]

no mě to stačí zhruba

[KIM]

Nimrod, on 25 Nov 2015 - 16:09, said:

... kloudný kalkulátory a tabulky proto uvádějí velikost rozptylového kroužku...

OK, budu kloudný

Kulhánek: 24x36 - 0,02 ; 4,5x6/6x6 - 0,03 ; 6x9 - 0,05 ; 9x12 - 0,1

DoF Cal. : 24x36 - 0,03 ; 4,5x6/6x6 - 0,045 ; 6x9 - 0,07 ; 4x5 - 0,1

Linhof: neuvádí, tabulkou osazoval "vrátka" matnicové šachty (v mém případě jsem porovnával formát 6x9) a s rozptylovým kroužkem bude někde u hodnoty 0,12 (odhad).

Já bych to porovnával, v padesátých (a dříve) byla kritéria poněkud jiná (dílem i kvalitou materiálů), než později. Ale to mělo být jen tak pro zajímavost.

[RHx]

tabulek a kalkulátorů všude hafo, zeptám se, jestli nemáte nějakej tip na nějakou pěknou tabulku/tabulky ke stažení, aby šla dát dobře do wordu

[Nimrod]

kim: jestli se nepletu, rozptylový kroužek je bod, který se promítne jako kroužek na desce při nepřesném zaostření bodu. jeho velikost je dána clonou a zaostřením. proto podle mě nemá nic společného s kvalitou materiálů nebo objektivů a je to pouze zvolená veličina na základě jistých, subjektivním, údajů

[KIM]

Nimrod: Ano a proto je jaksi fyzikálně dán a platí pro uvedené hodnoty bez rozdílu konstrukce objektivu (vyjma speciálních), viz můj příspěvek 223. Ovšem má úvaha se týká jistých "dobových" tolerancí, kdy se dostupnými prostředky na dostupných materiálech muselo jevit jako dostatečně ostré ještě to, co už dnes vnímáme díky vyšší kvalitě optiky a citlivých materiálů jako neostré. Tedy tak si vysvětluji tolerance z kraje padesátých let. Předpokládám, že začátkem padesátých ještě nebylo zvykem dělat zvětšeniny 50x60 a více a na menších se rozdíly jaksi "ztratily".

Zmíněný Symmar 180mm byl oproti o 30 let mladšímu Symmaru-S v podstatě neostrý i v těch "nejostřejších" partiích, oba v top stavu.

[keko]

Myslim, ze rozptylovy kruzok nie je iba pomenovanie javu, ktory sposobuje neostrost a nevyhodnocuje sa puhym zmeranim jeho priemeru.

Rozptylovy kruzok nie je jednoduchy utvar, pretoze jeho stred ma vyssiu uroven a smerom ku svojim krajom (ak sa nejake najdu) klesa podla tej statistickej funkcie e na minus na druhu +/- nejake koeficienty. Prakticky vyznam preto nema meranie rozmeru kruzku samotmeho, ale meranie najmensej moznej vzdialenosti medzi dvoma idealnymi bodmi fotografickej predlohy, pri ktorej sme este schopny ich priemet/zobrazenie rozlisit. Je jasne, ze aj ked sa dva rozptylove kruzky prekryvaju, mozno odlisti ich vrcholy. A to v zavislosti na kontraste medzi denzitou bodov v predlohe a denizitou podkladu, na ktorom su body umiestnene.  V skratke sa preto pri filmoch udava rozlisenie v bodoch ciarkach na mm pri kontraste 1:1000 a 1:1,6.

Ale toto si uz nemamatam tak dobre a chcelo by to preverit.

[Nimrod]

nezná někdo jména optických konstruktérů u schneidera a rodenstocku, kteří mají na svědomí "biogony"? u nikona (nikkor sw) to byl ikuo mori, ale kdo navrhl super-angulona a (apo) grandagona netuším

[LuzJi]

Budeš podávat trestní oznámení ? 

 

Co tady  http://marinewildlif...uper-angulon-m/       Werner Wagner  -    nemůže to být on ?  

 

A třeba ten biogon  tento pán  https://en.wikipedia.../Ludwig_Bertele

 

Ale moc se v tom neorientuju, třeba jsem odkázal na nesmysly ....  he

[Nimrod]

nene myslím si, že je škoda, aby zůstali "zapomenutí"

bertele byl v meziválečném období u zeisse, ale pak utekl do švýcarska a designoval pro wild heerburgg, kde na základě rusinovo konstrukcí navrhl aviogon (a později super aviogon). z něho vychází zeiss biogon, který bertele pro zeiss navrhl (rok 1955 podle patentu, někde se uvádí 1954). tenhle původní biogon je 8/5, jako asi jediný

tuším, že na konci 50. let upravil design wakimoto a vznikl nikkor 21mm f/4 na kino, který už měl dnes klasickou 8/4 konstrukci. u wakimotova designu je zajímavý rozdíl od biogona v tmeleném členu, který má rozptylku propostřed, biogon to má naopak. mori na základě wakimotova designu někdy v druhé polovině 70. let udělal velkoformátový "sw", kde u f/4,5 série ponechal wakimotovo konstrukci tmelených tří čoček (optická konstrukce je jinak unikátní 7/4). pomalejší f/8 má již klasický tmelený členy se spojkou uprostřed a "klasickou" (pro f/8 totiž klasická doopravdy není) konstrukci 8/4

a tím moje rozumy končí, protože ohledně schneidera a grandagona nevím prakticky nic krom úplně známých věcí, které se snadno vyčtou z každého katalogu či tabulky. stejně tak nevím nic o konstruktérech u fuji, ilexu a komury (dělal ještě někdo biogony pro velký formát?). nicméně ten tebou zmíněný werner wagner evidentně dělal optického konstruktéra u schneidera, ale podle uvedeného patentu jsem objektiv nenalezl

[Nimrod]

ještě jsem zapomněl na zeiss lamegon a docter wa, také neznám designéry

[KIM]

A. W. Tronier by neměl být zapomenut:

https://de.wikipedia...ilhelm_Tronnier

Zejména díky úžasným Telomarům a ultrakompaktnímu a světelnému Ultragonu, který se bohužel nedočkal nástupců pro menší formáty. Nemluvě o dalších konstrukcích.

[Nimrod]

tronniera znám, ale právě že po válce utekl k voigtlanderu a tak se vyhnul biogonům. jinak ultragon měl tuším minimálně na papíře i jiné ohniskové vzdálenosti. ale nerozumím tomu, že se vyráběl tak krátkou dobu, přitom k prodeji voigtlandera bylo ještě daleko...

také by se nemělo zapomenout na erharda glatzela, který má na svědomí hologon, popřípadě roberta richtera a jeho topogon

[Nimrod]

ha, tak jsem narazil na správnou žílu patentů (je fakt supr, jak se na konci odkazují na další patenty).

schneider přišel jako první s šestičočkovou f/8 verzí, to je všeobecně známo. a tu navrhl gunter klemt v roce '57 (us2781695). rychlejší f/5,6 verze je tu od roku '65 a má ji na svědomí heinrich macher (us320964). za zmínku stojí i patent us2897725 z roku 1959 od obou pánů

rodenstock je ale velice zajímavý. první zmínka vypadá na rok '69 a je pod ním zapsaný franz schlegel (us3447861). je to pravděpodobně jediný 8/4 "biogon", který má v prostředním tmeleným členu roztpylky (o jiném nevím). hodně by mi zajímalo, zda-li to je ta první f/5,6 verze, ale teoreticky by měla, jelikož se v patentu píše: "The illustrated lens system has a relative aperture of 1:5.6". další patent (us3517986) je z roku '70 a má stejného autora. nejsem si jistý, jestli jde jen o jinou ohniskovou vzdálenost, nebo o celou upravenou konstrukci, nicméně furt je rozptylka uprostřed a stále se píše o f/5,6. pravděpodobně byl ale zvětšen vykreslený úhel. poté (rok 1976) pravděpodobně přišel grandagon f/4,5 (de2444954 a1), pod kterým je krom schlegela podepsaný i josef weiss (má na svědomí mimo jiné i geronara wa). bohužel k německým patentům nejsem schopen najít obrázky . nicméně tento typ už bude asi mít jako dnešní grandagoni f/4,5 spojku uprostřed. o rok později přibyl další patent (de2635415 b1) od stejných autorů, kde je navržel grandagon f/6,8 s úhlem 104°.

další bádání si nechám po práci, ale ještě jsem omylem narazil na super symmara xl pod patentem us5870234, autor hiltrud ebbesmeier nee schitthof

[KIM]

Aha, já myslel, že ti jde o jména významných LFL konstruktérů obecně a tobě jde jen o Biogon (a klony). Tak nic.

[KIM]

Ještě bych upravil, že Klemt navrhl SA f:8 v roce 1954 (podáno 1955) a Schlegel 1965 (podáno 1966). Patentování "US" se tehdá vleklo... Zatímco Bertele podal Biogon v roce 1953 (schváleno 1956). Zajímalo by mě, kde tenkrát utekly materiály, nebo jestli šlo o všeobecné osvícení a vypořádání se s širokým úhlem Russinova?

[KIM]

Ale teď vážně. Hlad velkoformátníků po širokém úhlu byl zřejmý. Konstrukce typu "Angulon" nebyly svým úhlem dostačující a tak se Schneider polepšil a přišel se SA pro všechny velikosti. Zeiss to vzal za opačný konec - dostal objednávku od Linhofa - aby se v době reportážního rozmachu uplatnily jeho RF kamery, bylo potřeba vytvořit světelná skla bez ambicí pro typické VF potřeby (tedy na úhlu pro shift atp. nezáleželo). Taky Zeiss udělal jen dvě řady 6x9 a 9x12, větší neměly v té době smysl. Jelikož jim to nejspíš Amíci záviděli a vzhledem k tomu, že umožnili úprk konstruktérů z Jeny před Rusy, pustil Zeiss i pár kousků pro Graflex.

[Nimrod]

s těma rokama máš pravdu. já těm datům moc nerozumněl, ale díky tobě už rozumím, děkuji

ona to byla asi normální evoluce. do tý doby bylo krom dagora a reverzního dagora a jiných podobných konstrukcí jen topogon, který se nestihl moc rozšířit, protože brzy přišla válka...

[Erik Kurach]

Vážený kolego, KIME, děkuji za poučný výklad z historie LFL objektivů. Ani jsem neměl potuchy o tom, že  SA 1:8/121 byl vypočítán v mém pre-prenatálním stadiu již roku 1954. To nyní s odstupem pouhých několika lety vysvětluje, proč jsem ve svém "Osmipéráku" tak klidně spal, neboť jsem již tehdy tušil, že se mi poštěstí Typ I v Compuru-Rapid ve věku, kdy se již duševně projevuji opět dětinsky.....

Tonda "Ušák" ze Zákolan mi dýchal při vítání "vovčánků" do naškrobené zavinovačky, ale zachoval jsem jistotu a klid, v předtuše, že nadejde čas, kdy se stanu jeho hrdým majitelem. Obrazový úhel 100° to je běžný standart pro zajíce polního Lepus europaeus  - věku 12 let, který lépe vidí za soumraku, než za plného denního světla. ( Má ještě jednoduchou, původní SA modrou antireflexní vrstvu ).

S pozdravem: Starý Jezevec" Erik 

[Nimrod]

pro erika

Přiložený soubor (y)

•  angulon.jpg   169,63K   5 Počet stažení

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Nimrode, obdivuji Vaši intuici při stopování Schneider SA 1:8/121mm. To je přesně ON,  mého oka CHAMPION !!!

Zmíněný objektiv měl v obzvláštní oblibě i Ansel Adams z fotografické skupiny f64 !!! S vřelými díky: "Starý Jezevec" Erik

[Nimrod]

rádo se stalo. je zajímavé, že je zde ještě bez předpony "super". než jsem našel tento prospekt, myslel jsem si, že byl pouze prototyp "angulon f/5,6", který byl odvozen od topogonu

[Nimrod]

super lamegon se skrývá pod patentem us3634000 a jakož to autoři jsou uvedení dietzsch eberhard a rumpoldin ernst. vůbec je neznám