58 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, fotografický kritik je vzácně se vyskytující živočišný druh
živořící v několika lokalitách, velmi vzdálených od civilizace. Má jeho dříve
významná úloha jakéhosi pomyslného sochaře, tvořícího pomníky žijícím i
nežijícím Mistrům v dnešním imaginativním blázinci nějaké opodstatnění a
nebo se jedná o truchlivé jedince, kteým se ve fotografickém oboru nedaří
prosadit a pseudointelektuálským šumem zamořují ještě více tu "sníženou
viditelnost" , spoléhajíc na silně prořídlou konkurenci v oboru? Erik

[achernar]

Ja bych, pane kolego, rekl, ze fotograficky kritik je stejne skomirajici postava, jako kterykoli jiny umelecky kritik. V muzice - urcite budete sam vedet - jsou kritiky v zasade dvoji: popis koncertu znamych hvezd, tedy spise reportaz a nebo kritika presvedcujici presvedcene. Tedy casto odborne napsana, ale zabyvajici se necim, co nikdo nezna, avsak pisatel predpoklada samozrejmou vseobecnou znamost. Horsi je - a tady uz jsme i u fotografickych kritiku - ze je to tezke s obecenstvem, tedy ctenarstvem. Lidi, kteri kritiky ctou (resp.cetli by), je dost malo a ackoli se situace kontinualne lepsi, stale jeste kultura je kdesi na chvostu, stale jeste se pocita s onim marxistickym delenim na zaklad (tedy plny pupek a suchou perinu) a nadstavbu (tedy nepotrebne hyreni, treba v kulture). To uz je ale jina diskuse.
A pak je tu dalsi aspekt, aspekt jaksi ciste dnesni: totiz promena fotografickeho media a nebyvale rozsireni moznosti dane digitalnimi pristroji. Co Cech (nemec, turek, armen...) - to fotograf. Mam pocit, ze pro obecnejsiho ctenare se dnes zajem o fotografii deli podle jinych hranic nez driv - mnohem vetsi dil, nez kdysi tak pripada na vselijake cestovatelkse, sportovni, horolezecke a jine podobne zanry a amatersti zajemci o fotografii si tak sve hvezdy a vzory hledaji jinde, jaksi mene centralne. Dnes uz nejsou obecne sdilene ikony jako Sudek, cartier-Bresson, Ansel Adams, Robert Capa, atd...

[oteccasu]

Vážená pane kolego. Nedá mi, aby jsem s oroseným okem reagoval na vaší myšlenku. Mám stále více pocit, že kol kolem mě se vyskytují jen renomovaní experti z řad fotografie. Někteří se chlubí, že fotí již třetím rokem a ovládají velmi dobře alespoň dva upravující programy. Bohužel není mi dáno shlédnout jejich tvorbu, páč bez brejlí již prdlajs vidím a na kukátku jejich přístroje 2x3 palce nerozeznám babičku od dědečka. Takže jediný, co ze mě dostanou je citoslovce "hm", načež tím končí veškerá pochvala jejich tvorbu. Následným mlčením jen dokazuji svojí neschopnost posoudit opravdu velmi zdařilé dílo a postřehnout atmosféru fotografie. Čímž se ze mě stává blbec, neznalec a kulturu neznajíce jedinec, jenž měl být dávno vyhuben. Ostatně nelze nic namítat. Musím přiznat, že nikterak nejsem informován o možnostech moderního fotografa. Neodebírám kvalitní časopisy a tedy nevím, co je momentálně na trhu to nejlepší a nejmodernější. Domnívám se, že proti tomuto fenoménu nemáme moc obranných prostředků, ale mohli by jsme těm dokonalým jedincům strčit jejich aparát tam kam patří. Co myslíte. Vrazíme jej tam horem nebo spodem. Horem je to složitější, ale zasejc se člověk vyhne onomu klasickému nepříjemnému a aroma.

[Pavel_P]

Dovolil bych si tuto polemiku zaostřit konkrétněji. Upřednostníte kritika, který vašim fotografiím rozumí, fotí stejné náměty, je vám svou osobností blízko, nebo nerozlišujete jeho vlastní zaměření? Tedy, když chcete od někoho ohodnotit krajinu půjdete s ní za krajinářem a reportérovi se vyhnete, či si alespoň jeho názor vydělite třemi?

[kdoco]

předně dle mého kritik musí být individualita, osobnot. a tedy subjekt. už by to imho nemusel být až tak fotograf. měl by být ale schopen, pokud považuje svůj názor za podložený něčím více, než líbí/nelíbí (pozor, proti takovému hodnocení žádná, není to ovšem kritika v tom, jak bych jí chápal)... tedy měl by být schopen velice konkrétně definovat z jakých pozic svojí kritiku dává k dispozici. kritik by měl mít zmapovaný svůj kulturní a společenský kapitál, abych citoval nějaké definované výrazivo. počínaje svými učiteli, vzory, preferovaným i odmítaným zaměřením, politickým zaměřením... atd. intelektuální kuchyně kritika by měla být zcela přístupná všem, aby se jeho subjektivní soud mohl stát relevantním vodítkem pro diváka i autora. bych řek teda...

[faajn]

Já bych si dovolil přidat, že by zřejmě naprosto stačilo jim jejich přístroje místo strkání do oněch otvoru, vyměnit za klasiku bez palcových lcd displejů a následných zvěrstvech v super programech na změnu reality a byli by v oněch stejných místech osobně

[kdoco]

Takže. Máš na výběr. Buď se budeš řídit řídíš podle kritiků (aka veřejného mínění), nebo jsi přesvědčenej o tom, že svůj nápad uděláš takhle, a že to je to nejlepší správné.

Nejhorší je, nechat si "kritizovat" fotografie od kolegy fotografa. Je jedno jestli krajináře, reportážníka či plantážníka ... Tento ti bude vnucovat svůj pohled, svoje vize, svoje záměry, a roubovat je na tvůj nápad, tvůj tvůrčí záměr.

Kašli na kritiku. Tvoř! A buď kritickej sám k sobě a své tvorbě. Měj pokoru. Toť moje cesta.

čeče z tohohle by mě bylo až smutno. to vážně neznáš nikoho, komu bys důvěřoval? pro mě je posezení s přáteli fotografy (ne pochlebovači, ne mindráky co se snaží pomluváním jiných vyniknout) jednou z nějkrásnějších okolností fotografování. posedět nad snímky, slyšet, zda je mé sdělení čitelné pro ostatní, či ne...

to tedy ale nemluvím o kritice v tom, jak jí chápu já. to mluvím o dialogu.

odkud jsi získal ten "svůj" pohled? to máš od narození? nebo kde se vzal?

[Pavel_P]

Šneku asi si každý pod pojmem kritika představuje něco jiného. Pro mě je kritikou názor jiného člověka, kterého si vážím a který mi po pohledu na mé fotografie sděluje své pocity a názory. Jak s nimi později naložím je má věc. Zajímalo mě, pokud se svými fotografiemi chodíte pro názor mezi jiné, zda také vytváříte určitou selekci. Kritiku beru jako cenný dar, který mě může někam posunout. Nemůžu třeba zapomenout na scénu, kdy jsem byl poprvé u pana Bartoše v Hejnicích. (k němu chodil na porady i Kraken, či Kubikula) Fotografie jen tak prolistoval, však byly špatné a pak se u jedné zastavil. Byl to zasněžený strom na zamrzlém rybníce. Byla to fotografie velikosti 30x40, on vzal ty ostatní fotky a zakryl všechno okolí až zbyl jen kousek kmenu ve velikosti 2x5 cm. A řekl - tohle je nádherné. A já si v tu chvíli uvědomil spoustu věcí - jak důležitý je detail, jak nedůležité je nějaké lpění na laserem vyřezaném formátu a že ač bych to asi stejně nikdy nevyfotil tak jak mi naznačil, tak i tímhle mi zase o něco pootevřel oči. A to je dle mého to důležité. Rozšiřovat své vnímání o vnímání druhých a získávat tím "oči široce otevřené" :)

[prema]

Jestliže bych měl na toto téma vyjádřit svůj názor, mohl bych zcela a do posledního písmene zkopírovat šnekův příspěvek. Tedy, kromě té ženy. S tou jsme, co se týká vkusu, každý na jiné planetě. Být prakticky výhradním , ovšem nelítostným kritikem sám sobě považuji za základ vlastní , pokud možno autorské tvůrčí práce. Pokud sám nevidím, že to stojí za lejno, pak mě v danou chvíli neposune nikam ani x "rad". Musím to přeci cítit sám, abych se mohl posunout dál. Jinak budu jen realizovat cizí představy o tom, jak by to mělo být. Na tomto přístupu nevidím nic politovánihodného nebo smutného. Naopak, je to osvobozující.

[kdoco]

Jestliže bych měl na toto téma vyjádřit svůj názor, mohl bych zcela a do posledního písmene zkopírovat šnekův příspěvek. Tedy, kromě té ženy. S tou jsme, co se týká vkusu, každý na jiné planetě. Být prakticky výhradním , ovšem nelítostným kritikem sám sobě považuji za základ vlastní , pokud možno autorské tvůrčí práce. Pokud sám nevidím, že to stojí za lejno, pak mě v danou chvíli neposune nikam ani x "rad". Musím to přeci cítit sám, abych se mohl posunout dál. Jinak budu jen realizovat cizí představy o tom, jak by to mělo být. Na tomto přístupu nevidím nic politovánihodného nebo smutného. Naopak, je to osvobozující.

a kde že se tedy míra té kritiky bere? pořád nechápu, kde jste přišli k tomu sebehodnocení. je to tedy vrozené? či snad navíc neměnné?

[kdoco]

chci tím jen říci, že nevěřím na nic takového. postoje každého z nás jsou formovány, ovlivňovány. vy mi tu v podstatě tvrdíte, že jste se v určité chvíli emancipovali od "kritiky" a vnějších vlivů. a mě by zajímalo, kdy se tak stalo a čím si vysvětlujete, že už vám dalších názorů netřeba. jak to na sobě člověk pozná?

[phanny]

Z fotografie musím mít silnej dojem já sám. Pokud ho nemám, je to sračka a jde do koše (takto zlikviduju 90 procent své produkce)

Jen technická, fakt hodíš fotku, s kterou se třeba hodinu trápíš, do koše a zničíš, nebo ji strčíš do šuplíku "tohle neukazovat"? Nebo po druhé špatné zvětšenině přecházíš k jinému negativu, s tím že se k tomu třeba někdy vrátíš a třeba to půjde líp?

[Lukas_87]

Dovolil bych si tuto polemiku zaostřit konkrétněji. Upřednostníte kritika, který vašim fotografiím rozumí, fotí stejné náměty, je vám svou osobností blízko, nebo nerozlišujete jeho vlastní zaměření? Tedy, když chcete od někoho ohodnotit krajinu půjdete s ní za krajinářem a reportérovi se vyhnete, či si alespoň jeho názor vydělite třemi?

jestli můžu nablejt taky svoje, tak já upřednostňuju kritiku od lidí, co nefotěj, ale věnujou se estetice nebo dějinám umění.

[prema]

Kdoco, o nějakém distancování se od vnějších vlivů tady nebylo ani řeči. To by bylo velmi špatně pochopeno. Naopak. Tvrdou konfrontaci s okolím považuji za základ autokritiky. Ovšem to vyhodnocování probíhá výhradně v mé hlavě, v tom je ten zásadní rozdíl.

[kdoco]

Kdoco, o nějakém distancování se od vnějších vlivů tady nebylo ani řeči. To by bylo velmi špatně pochopeno. Naopak. Tvrdou konfrontaci s okolím považuji za základ autokritiky. Ovšem to vyhodnocování probíhá výhradně v mé hlavě, v tom je ten zásadní rozdíl.

to pak samozřejmě ano. jen mi jde o to, aby někdo nepodlehl bludu, že se v té jeho hlavě tato kritéria, to kritické síto, vytvořilo nějak samo od sebe. nenalhávat si, že na nás okolí nemá vliv.

co pak uděláte, když vám někdo podá zajímavou kritiku toho, co jste považovali za dobré?

[prema]

Phanny : Nemilosrdně vyhazuji všechno, o čem nejsem v danou chvíli přesvědčený, že je to přesně tak, jak jsem chtěl. Klidně i dvouhodinovou drbačku s jednou fotografií. Ovšem vzhledem k tomu, že už vlastnímu zvětšování předchází vcelku festovní selekce, stává se to vcelku málokdy a po maximálně hodince práce na fotografii je mi většinou jasné , jestli má cenu na pilování dané fotografie pokračovat. Dělám ovšem stylem zhruba " 10 takto vytvořených ,zapaspartovaných a zarámovaných fotografií za rok = úspěšný rok" . Kromě toho neschraňuji NIC. Plná alba nebo krabice od bot neprovozuji.

[kdoco]

Phanny : Nemilosrdně vyhazuji všechno, o čem nejsem v danou chvíli přesvědčený, že je to přesně tak, jak jsem chtěl. Klidně i dvouhodinovou drbačku s jednou fotografií. Ovšem vzhledem k tomu, že už vlastnímu zvětšování předchází vcelku festovní selekce, stává se to vcelku málokdy a po maximálně hodince práce na fotografii je mi většinou jasné , jestli má cenu na pilování dané fotografie pokračovat. Dělám ovšem stylem zhruba " 10 takto vytvořených ,zapaspartovaných a zarámovaných fotografií za rok = úspěšný rok" . Kromě toho neschraňuji NIC. Plná alba nebo krabice od bot neprovozuji.

to je znakem velké kázně. to poklona.

[achernar]

Clovek jde svetem a sbira zkusenosti, nazory, pohledy. Dneska uz snad poznam, jestli se mi fotografie povedla, ale to jenom proto, ze jsem poslouchal, vnimal, rozhlizel se, popripade i zeptal. Taky hodne vyhazuju, ale zdaleka ne tolik, co driv. Ale to jenom proto, ze dnes o moc vic vyhazuju jaksi pred objektivem: v mnohem mensim poctu pripadu zmacknu spoust. Taky ale klidne vyhodim fotku po dvou hodinach v komore, kdyz stoji za hovno a nebo neni tak, jak bych chtel. Skladiste mam tudiz taky velmi skrovny, snad jen negativy nevyhazuju, krom tech jasne zkazenych (ta lenost udelat kvuli jednomu filmu cerstvou vyvojku...)

[Drevorubec]

O kritice fotografické toho moc nevím, ale vzpomínám si na doby, kdy jsme s kapelou strašně prožívali, že na nás nikdo nechodí a doufali, že nám hudební kritici poradí. Nutili nás hrát úplně jinak a jiné písničky. Tak jsme dospěli k závěru, že kritik říká jak by to dělal, kdyby to sám uměl.
Ve fotografii se podobně jako jiní snažím o sebekritiku a selekci dobrých snímků už před stiskem spouště, což se mi někdy daří víc, většinou spíš míň. Nakonec jsem se smířil s tím, že to co dělám je spíš dokument než umění a jsem docela spokojen i bez kritiky. Kdyby se našel opravdový kritik, znalý v oboru a schopný fundované kritiky, asi bych neměl odvahu ukázat mu svojí tvorbu.

[achernar]

Povím vám, přátelé, krásnou historku: jeden můj známý, vlastně velmi drahý přítel, je vězeňský kněz a před tím horolezec a dobrodruh, kamarád a souputník Viléma Heckela. Celý roky chodil s "Vildou" po horách a sledoval ho, jak s sebou tahá ten těžkej Hasselblad a tu a tam něco vyfotí. A pak viděl ty výsledky. A tak mu jednou řekl, když se konečně osmělil: hele, Vildo, nemoh' bys mně to naučit, abych taky uměl fotit? A Vilda, že jó. Domluvili se, ten můj kamarád tam přišel a Heckel ho zavedl k pařezu. Tak foť, tady máš motiv. A on fotil a fotil, namlátil tam sedmdesát fotek toho mizernýho pařezu. Heckel na to koukal a když bylo hotovo, udělal na odchodu jednu fotku sám. Tady bych mohl přestat a napsat, jak toho mýho přítele Vilém Heckel sepsul, že nic neumí. Ale zajímavější je pokračování.
Uplynulo pár let a ten můj kamarád hostil vzácnou návštěvu: přijel za ním sám mistr. Tedy vlastně Mistr. Sám veliký Sudek. Poseděli, pokrafali u kafe a pak se Sudek podíval na poličku a všiml si Leicy. No hergot, ty taky fotis? - no jo, cepejril se ten muj kamarad, trochu jo...
No tak mi prej neco ukaz, Sudek na to. No jo, no - a ukazal. Tech sedmdesat fotek toho parezu. No a starej Sudek tim pidlovokym vokem na to koukal z peti centimetru v tom priseri a vztekle to tou jednou hnatou kolem sebe rozhazoval a jeste vztekleji skrehotal: sracka, dalsi sracka, dalsi sracka, bez s timhle do prdele, to stoji za hovno! Fotky litaly po celym pokoji a najednou se Sudek zarazil - hele, tahle je pekna! No vidis, ze ses k necemu, kdyz se snazis!
Ta jedna pekna fotka, to byla ta, kterou na odchodu vyfotil Vilem Heckel...
Pribeh umeni, neumetelstvi a kritiky.

[David]

Arhernare, hezký příběh. Ale nějak se mi nechce věřit, že by to padalo ze Sudka.

[kraken]

Osobně su velice rád, když mi nekdo, o kom si myslím, že mi má co říct něco k fotografiím řekne.
Nemusí to být zrovna fotograf, ale názorů fotografů, kteří dle mého mínění umí, si vážím.
Rád poslouchám jejich "kritiky" na má dílka, pak se nekdy škrábu za ušima a v sobě si říkám, že mnohokráte měli pravdu.
Neberu však jejich názor jako alfu a omegu věci, ale selektuju si to v hlavě, přemýšlím nad tím.
Nepatřím k těm lidem, kteří říkají, že fotografují pouze pro sebe, navdory všem kritikům. Nepatřím k těm lidem kteří říkají, že je samotná tvorba natolik uspokojuje, že diváka takřka nepotřebují.
Já fotografuju pro lidi, pro diváka, pro pozorovatele a snažím se na ně prostřednictvím svých fotografií přenést mou vlastní náladu, chcete-li pocity, které jsem tak nějak vnímal, když jsem svůj námět fotografoval. To co tvořím vlastně ani tak, dle mého názoru, není ani o tom, co je na fotografii, ale o tom, zda se mi podařilo na diváka přenést, alespoň střípky pocitů, které jsem měl já.

Když se to podaří jsem šťasten a sune mě to dál k tomu, abych pokračoval.

Kritiků, kteří mají co říct, si proto velmi vážím a jejich názory ctím, i když nejsou někdy zrovna povzbudivé.

[kraken]

Ještě ke kritice.....

Podle mne byl měl být kritik fotografií vzdělán fotograficky. Měl by mít přehled co se ve fotografii dělo a děje, měl by mít svůj vlastní postoj, ale také schopnost uvědomění si vyjímečnosti ve vztahu k budoucnu.

[Jaro]

Souhlasím s oběma posledníma krakenama. Fotit mě baví, ale pokud "to" co jsem považoval za momentní a silné nepřenesu do obrazu, aby "to" tam vibrovalo k přijetí a znovuprožití, je to prázdné a někde byla chyba... Ale "kritictví" má i širší rozměr - zařazení do celkových souvislostí aktuální i uplynulé doby... tedy vyšší smysl. K tomu je potřeba hodně vědět a taky mít odvahu.

[oteccasu]

Arhernare, hezký příběh. Ale nějak se mi nechce věřit, že by to padalo ze Sudka.

...Já vám povím, mě to nák k tomu Sudkoj neštymuje. Vono holenku poďívaj se na to. To von by to asi takhle nepoudal....

[bzencak]

Krakene přiznej se! Kdo ti to napsal?

[oteccasu]

Já by jsem se tvrdě postavil za kritiky. Tedy za ty pány a dámy, co léta studujou obor a pak se svým názorem jdou otevřeně na veřejnost.
Velice si vážím a také jistě i vy alespoň těchto dvou kritiků.

Černý ...... hudba
Šmoldas.....literatura.

Ve fotografii neznám nikoho. Vy ano????

[Pavel_P]

bzencáka, líznutýho Oldu a pana Bartoše

[kraken]

Krakene přiznej se! Kdo ti to napsal?

ÁÁÁ kolega Bzenčák!!!! Zdravím tě Martine, ogaro, už sem tě dlúho neviděl!!!

Ke tvé otázce. Přiznávám se!!!! Jednal sem v jakémsi stavu potroušeného mentálna, posunutého etanolovou múzou až na samé hranice jsoucna a uvědomění si vlastního fotografického skoro nebytí.

Tak proto ty slova.

[hypnogen]

já se stotožňuju s tím prvním Krakenem. no a oproti druhému to mám osobně trochu jinak.. aneb vůbec mi nevadí, když mi k fotkám řekne něco např. malíř, grafik či sochař, designér, architekt, filmař... zkrátka lidi, kteří se snaží hledat (najít, tvořit) vizuální krásu. pokud ji pak vidí na nějaké fotografii, tak tam asi bude. a je navíc docela zajímavé sledovat vnímání fotografie právě jiných umělců - nefotografů.

co se týče autokritiky, tak ano, rozhodně.. zkušený (=dobrý?) fotograf by měl být schopný takto fungovat na 100%, protože si osobně třeba nedovedu představit, že nějaký Pan Fotograf přinese někam k pivu pár printů s prosbou o radu, kterou fotku vybrat pro výstavu a kterou případně vyhodit.

jenže do takové fáze je to dlouhá cesta, člověk se učí furt a začátky mohou být docela rozpačité. člověk imho musí první roky dostávat tvrdé kopance (tz. kritiku) zvenčí, protože jinak může uvíznout ve zlaté kleci, přesvědčen o své schopnosti dokonalé sebereflexe, ale ve skutečnosti své fotografie pouze vybrousí k technické dokonalosti, avšak třeba zůstanou plané. (proto je mi bližší ten Krakenůf přístup)..

ale nemám nic proti lidem, kteří "fotí pro sebe", fotky mají u sebe, kolem sebe, dovolí je prohlížet jen sami sobě a nakonec se nechají pohřbít ve společné rakvi. není to přeci společensky nebezpečná úchylka (fetiš)

[hypnogen]

hrome, to byl můj 666. příspěvek... snad není tak zlý
btw. plané = obsahově plané

[Pavel_P]

hrome, to byl můj 666. příspěvek... snad není tak zlý :evil:

Ne, naopak, třeba toto je velmi dobré:

ale ve skutečnosti své fotografie pouze vybrousí k technické dokonalosti, avšak třeba zůstanou plané

[achernar]

a vztekle to tou jednou hnatou kolem sebe rozhazoval a jeste vztekleji skrehotal: sracka, dalsi sracka, dalsi sracka, bez s timhle do prdele, to stoji za hovno! .

Jak jsem koupil, tak prodavam. To, ze rval sracka, sracka, sracka, to cituju presne, ten zbytek uz je moje licence, ale na smyslu to nic nemeni.

[zajda]

mno asik trpím v tomhle takovou trochu vnitřní stydlivostí.
sázím proto zatím na vnitří autokritiku, něco fotografií od renomovaných řemeslníků jsem už viděl, ne však mnoho abych mohl cokoli posoudit, něco jsem viděl od vás tady na temné a zhruba tím takhle tuším co je možný udělat i co jak pohnojit.hodně koukam na largeformatphoto...i když jsou to jen skeny...
cejtim /občas jsem dost namyšlenej/ , že to jednou bude dobrý, ale čím dál tím víc si uvědomuju, že mi chybí takovej ten vnitřní klid,- ten já potřebuju. musim se zpomalit uklidnit/zahodit na chvíli telefon a svědomí, ano večeři jsem koupil, vaše zakázka bude opravdu zítra, ne opravdu netuším kde je šimonova přilba na kolo.../ škoda že neexistuje takovej vysílač kdy všichni ostatní by věděli, že sice jsem, ale teď mi dvě hodiny vlezte na záda tak to asik k focení
kazim hodně papíru na zkoušky, stává se mi často, že když to celý tak nějak mam, tak to najednou už vůbec neni dobrý a taky to nic neřekne.tak to celý vyndám a koukám na hodiny jestli si ještě časově můžu dovolit další dvě hodiny u jinýho negativu, většinou ne.
pavle já se snažim, ale vod tý doby co jsme si volali tak jsem ještě v komoře nebyl -k....ale mam tak dvě co si můžu říct, že líp to prostě neumim
takže fotky nekupim a po každý seanci vynášim koš.
ale je pravda, že mi to zas tolik neva. já si to v tý tmě prostě užívám i tak. proč někomu ukazovat to, co vim, že může bejt lepší?-jen to tam prostě neumim dostat, nebo je to nakonec prázdný, nebo jsem už vypil moc vína...
slíbil jsem sám sobě jednu věc, máme ve škole každoročně na vánoce oborový besídky, máme u toho cukroví, stroměček svařák atd.chtěl bych tam ukázat deset až patnáct výtvorů, čekám od toho pouze a jen vydání ze sebe sama, jakousi vnitřní kázeň a že když už mě vysaje škola od mé původní tvorby /kámen, šperk/ jsem schopen se realizovat jinde. tvořím a miluju - žiju.

[bzencak]

Tak o tebe už hošane strach mít nemusíme! Už to máš v hlavě na papír to za nějakej čásek prosáknout prostě mosí, o tém žádná...

[Punkomat]

Umělec bez kritika může existovat, kritik bez umělce ne.

[kdoco]

Souhlasím s oběma posledníma krakenama. Fotit mě baví, ale pokud "to" co jsem považoval za momentní a silné nepřenesu do obrazu, aby "to" tam vibrovalo k přijetí a znovuprožití, je to prázdné a někde byla chyba... Ale "kritictví" má i širší rozměr - zařazení do celkových souvislostí aktuální i uplynulé doby... tedy vyšší smysl. K tomu je potřeba hodně vědět a taky mít odvahu.

tak nějak. já měl za to, že původní dotaz směřoval k někomu takovému. řekněme k "instituci" kritika, ne k tomu, jestli nám zrovna ty naše snímky kámoši pochválí, či konstruktivně pomluví.

nemám vůbec pocit, že by se kteroukoliv mojí fotografií měl kritik (odborník, vzdělanec a profesionál) měl vůbec zabývat! také pro mě není "kritika" v tomto smyslu jen něco negativního (kopanec). je to hodnocení, zařazení do kontextu, kterého si autor nemusí být vědom - buďto že je nedouk, či ho to skutečně nezajímá, nerozkrývá tyto své motivy a vlivy - pro diváka a snad pro dějiny oboru je to však zajímavé i důležité.

to jen u nás je v médiích zájem o:

a) ty, co napíší kritiku (chvalozpěv) na objednávku, ať jde o cokoliv
ty, co jsou dostatečně hulvátští v projevu. kdo je řádně zemitý, je ryzí - lidi nevzdělává, ale podporuje v tuposti. dává přízemnosti punc pravdivosti.

tím nechci říci, že v okrajových tiskovinách třeba nejsou kvalitní kritici, hodní toho označení. jen o ně nikdo nestojí. kde není poptávka po kvalitním umění, není zájem ani o kvalitní kritiky.

[kdoco]

Umělec bez kritika může existovat, kritik bez umělce ne.

a jestli tohle platí, tím si nejsem jist. může umění existovat bez kritického uvažování o něm?

[zajda]

Tak o tebe už hošane strach mít nemusíme! Už to máš v hlavě na papír to za nějakej čásek prosáknout prostě mosí, o tém žádná...

jestli je to ke mě, tak to obzvlášť od tebe martine těší

[Lukas_87]

Umělec bez kritika může existovat, kritik bez umělce ne.

a jestli tohle platí, tím si nejsem jist. může umění existovat bez kritického uvažování o něm?

nemůže.

[Punkomat]

Umělec bez kritika může existovat, kritik bez umělce ne.

a jestli tohle platí, tím si nejsem jist. může umění existovat bez kritického uvažování o něm?

Nevím.

[prema]

A proč by měl být nositelem tohoto kritického uvažování zrovna někdo, kdo se prezentuje jako KRITIK ? Proč by to nemohl být sám autor, případně cílová skupina ( posluchači, diváci atd.) . To, že je někdo teoreticky vzdělán v nějakém oboru ( tím spíše v oboru, který vylučuje existenci nějakých obecných závěrů, názorů a pravd - nejde přeci o žádnou exaktní vědu ) neznamená, že zrovna jeho názor , jeho hodnocení je názoru jiných nějak nadřazený. Co mám z toho, že početně velmi omezená parta ( či dokonce jeden) akademiků se k něčemu vyjádří kladně, když jinak to nikomu jinému neříká absolutně nic ( navíc mám dojem, že je to vcelku běžná praxe). Podle této logiky by nás nikoho neměl prakticky vůbec zajímat názor normálních přátel, běžných diváků, dokonce i náš vlastní názor na svou tvorbu bychom měli považovat za přinejmenším druhořadý. Nebo : Máte pocit, že např. tzv. primitivní národy snad z důvodu absence nějakých oficiálních kritiků ( dnešního střihu) neměly vlastní kulturu ? Prostě tvořili, jak to cítili a nepotřebovali k tomu žádná intelektuálně rétorická cvičení pevně dané třetí osoby, kterým nikdo nerozuměl ( oficiálního kritika). Paradoxem je, že zrovna tyto kultury jsou dnes mnohdy obrovskou inspirací pro mnoho uměleckých odvětví. Jen s tím pro dnešek nezbytným slovním exhibicionistickým doprovodem.

[Sokolík.]

Kolego Premo,trefa do černého

[sbriza]

Mrzí mě, že se tady slovo kritik používá v až tak pejorativním smyslu, jakoby Ti "vzdělaní ňoumové" snad ani nebyli potřeba.

Kde myslíte, že by "naše" fotografie byla bez Anny Fárové?

To, že je kvalitních kritiků jako šafránu, jejich povolání nijak nesnižuje, ba právě naopak. Blbá fotka se dá okecat, ale blbá kritika ne...

[kdoco]

A proč by měl být nositelem tohoto kritického uvažování zrovna někdo, kdo se prezentuje jako KRITIK ? Proč by to nemohl být sám autor, případně cílová skupina ( posluchači, diváci atd.) . To, že je někdo teoreticky vzdělán v nějakém oboru ( tím spíše v oboru, který vylučuje existenci nějakých obecných závěrů, názorů a pravd - nejde přeci o žádnou exaktní vědu ) neznamená, že zrovna jeho názor , jeho hodnocení je názoru jiných nějak nadřazený. Co mám z toho, že početně velmi omezená parta ( či dokonce jeden) akademiků se k něčemu vyjádří kladně, když jinak to nikomu jinému neříká absolutně nic ( navíc mám dojem, že je to vcelku běžná praxe). Podle této logiky by nás nikoho neměl prakticky vůbec zajímat názor normálních přátel, běžných diváků, dokonce i náš vlastní názor na svou tvorbu bychom měli považovat za přinejmenším druhořadý. Nebo : Máte pocit, že např. tzv. primitivní národy snad z důvodu absence nějakých oficiálních kritiků ( dnešního střihu) neměly vlastní kulturu ? Prostě tvořili, jak to cítili a nepotřebovali k tomu žádná intelektuálně rétorická cvičení pevně dané třetí osoby, kterým nikdo nerozuměl ( oficiálního kritika). Paradoxem je, že zrovna tyto kultury jsou dnes mnohdy obrovskou inspirací pro mnoho uměleckých odvětví. Jen s tím pro dnešek nezbytným slovním exhibicionistickým doprovodem.

příteli, nevím, nakolik se zabýváte do hloubky přírodními národy, ale zde se pouštíte na tenký led. tento příklad bych zcela vynechal - a nebo možná je to ten správný pro to, kde se kritici (ale ne primárně oni) kapánek sekli. dost jsem se toho nastudoval, abych si troufl říci, že tento příklad je nešťastný.

kritik je pro mě produktem něčeho, co velmi volně lze zvát západní kulturní okruh. tento má určitý (velmi volně) kontext, v jehož rámci rozpoznává cosi jako umění. už dříve jsem psal, že kritik by měl být člověk vědomně ukotvený v nějakém diskurzu, který by měl přiznat a z něho nahlížet na kritizovaná díla. tato intelektuální poctivost (pokud je taková) by měla být respektována a ctěna už proto, že je za ní práce a studium - a také za ni kritik odpovídá svojí osobností, neplácá do vzduchu. nikdo neříká, že jeho názor je nějakou konstatnou, dogmatem. to ani náhodou. je však poctivě promyšleným hlediskem, které by v daném diskurzu mělo být konzistentní, držet pohromadě. dává nám tedy další obzor, protože my nemáme čas dílo do takových důsledků popsat, zkoumat. kritik vás nevede za ručičku "k exaktní pravdě" - rozprostírá před vámi pole významů, kterých si autor, jak jsem již psal, nemusí být vědom. zda kritiku přijmáme, souhlasíme s ní, je již ZCELA V NAŠÍ KOMPETENCI, ostatně stejně jako to, jakým způsobem rozumíme dílu, nezávisle na záměrech jeho autora.

kritika je nabídka, pozvání k zamyšlení, tak jako dílo. prostředí, kde existuje poctivá a dobrá kritika je šťastným prostředím pro umění.

ale omlouvám se, nedokáži se vžít do kůže někoho, jehož prací se zabývají skuteční mistři kritiky. jsem amatér bez ambicí.

[hypnogen]

jo jasně, možná někdo nepotřebuje kritika (oficiálního) a může svou cestu fotografie založit na názoru určité cílové skupiny.. může fungovat v závislosti na názoru co největšího počtu lidí a tvořit nějakou populární (masovou) fotografi, která se teoreticky může dobře prodávat (ne jako fine-art, ale spíš jako produkt), ale pochybuju, že to je cíl každého fotografa. není ale vyloučeno, že populární tvorba nemůže být kvalitní, že.
pak může tvořit totéž na lokální úrovni, kdy mu polácavají po ramenech chlapi z hodpody a z fotoklubu a vyjde o něm dokonce článek v městském zpravodaji. no a nebo se taky může zaměřit na určité cilové skupiny.. být Pan Někdo v rámci nějaké fotografické kategorie (frajer přes makro, guru alt-technik, celebrita v kolorované fotografii apod.), ale často zasekaný v undergroundu.

jako každý má zkrátka své cíle. někdo chce pak proniknout do oblasti vyšší fotografie, což je imho hřiště pravých kritiků, kteří mají znalosti, zkušenosti, kontakty, napojení na ty správné instituce...
aspoň tak si to aspoň představuju já.

btw. kolikrát bych byl sám (nevzdělanec) v háji, kdybych neměl fotograficky znalejší přátele.. kolikrát se mi stalo, že jsem vášnivě prezentoval mému pokročilejšímu kolegovi v hospodě své fotografické nápady a koncepty do budoucna a on mi říkal "ále.. to už fotil tamten.. v roce XY" a "tohle nemá vůbec smysl prezentovat takhle", "na tomhle bys třeba mohl spolupracovat s tímhle člověkem", "a tos vyfotil sračku", "tohle nemá kontext", "tohle je ovšem dobré" atd. -- mi to prostě pomáhá. nedokázal bych asi dost dobře pracovat bez dostatečně kritické zpětné vazby nekoho zkušenějšího. aspoň zatím.

[Lukas_87]

jsem velmi rád za poslední příspěvek kohočeho. sám bych měl potíže vyjádřit se k této problematice lépe.

[mdx]

Co tak vyhlásit anketu o temnokomorníka splňujícího nejlépe kritéria mohl by být kritikem? Zkušenosti tu jsou... Já tedy ač jsem jej nepotkal, jen četl příspěvky, navrhuji Krakena...