157 odpovědí na toto téma

[Pavel_P]

Ryuine, o co ti vlastně jde? Na začátku jsem měl pocit, že jsi se svou prací nespokojený. Teď ji však velmi silně bráníš, takže asi víš, proč jsi ji dělal tak jak jsi ji dělal. To by jsi však bral názor někoho jiného jen jako názor, ne jako bernou minci. Ty však naopak sám píšeš, že autoritu jiných autorů neuznáváš. Mám v tom zmatek...

[ryunin]

Portretum se venuju docela dost, tak jsem si na to take sveho casu musel udelat nejaky nazor. Cest je spousta a ta, po niz jsem se vydal ja, nebot jsem ji uveril, je vlastne podobna, jakou tu popisujes ty: prirozeny clovek bez picicand v prirozene akci, prirozenem prostredi a prirozenem svetle. Zaroven jsem dospel k tomu, ze portret kohokoli (nepocitam ted proflakle xichty, do kterych se pak lidi radi v duchu vteluji) nejvice zajima jeho blizke a prave pro ne je nejsdelnejsi a prave oni nejlepe uvidi, v cem jsi toho cloveka dokazal/nedokazal vystihnout. Vubec tim nerikam, ze je portret pro jineho divaka nesdelny, v idealnim pripade naopak: jakakoli dobra fotka by mela byt sdelna (at uz s nazorem fotografa divak souhlasi, viz ty a Pinkava) i bez znalosti kontextu.
Casem si clovek najde svuj postup: klic k vybyrani prostredi podle osoby portretovaneho, technicke prostredky atd. Oblibis si kombinaci ohniska, filmu, vyvojky nebo typ svetla, typ zpracovani obrazku, atd. Rozhodne souhlasim s Komenskym: vyber veci nemnoho, nebot mnohost rozptyluje, nemnohost soustreduje. Ale vyber vzdy ty nejlepsi, nebot jedno nejlepsi vyda za mnoho mene dobrych.
Jisteze vyberem jedine varianty z jednoho foceni riskjes, ze si nevsimnes te lepsi, ale ukazes tim nazor a rozhodnost. Predestres-li pak divakovi fotky teze modelky (a tuhle bys moh fotit Pionyrem na nejakej rumunskej film a vyvolat to ve starym caji a nic bys na ni nepokazil) v temz prostredi, osvetleni a zpracovani, pak jej uvadis do rozpaku a nutis ho premyslet namisto sebe. Navic - moje zkusenost, ne zjevena pravda - nemas-li kolem srozumitelne nebo alespon svetelne zzajimave prostredi, pozadi, je mnohem teysi na divaka zapusobit. Snadno se pak stane, ze cele pusobeni na divaka je praci portretovaneho, nikoli portretujiciho. Nejake okoli, nejaky kontext muzou strasne pomoct.
Tak to jen takhle narychlo neco nazoru, musim zas letet.

super komentář, díky moc

[Pavel_P]

Ohledně té banality - asi je nutno vyřešit si zda fotíš pro sebe, pro ni, pro vás dva či pro ostatní.

[ryunin]

nedostatek talentu v praxi:


http://www.facebook....92&l=a7915cb022

nevím ryunine, jestli je hned nutné jít do úvah o nedostatku talentu, já myslím, že se jedná spíš o počátečnické nadšení z toho, že se ti něco povedlo, vypadá to hezky, ale zároveň je to ... nedotažené, nedopracované.

Na tvé fotografie té děvčice jsem se včera v noci, než jsem šel po seanci v komoře spát, podíval.

Jsou to fotografie technicky dobré. Můj problém s nimi je, že jsi mi jimi o té holčině nic neřekl. Je na nich osoba, chybí mi na nich člověk.

Nepoznám z nich, jaká ta holka je, proč se zrovna tváří, tak jak se tváří, co její pohled znamená. Vidím tam hezkou babu, kterou jsi zachytil tak nějak "momentově", možná "reportážně" ... a celou dobu si říkám, kurňa, chtěl bych ji fotit. Je vidět, že ji to baví, že by se s ní dalo pracovat, a že by mohl vzniknout silnej soubor fotografií.

Podle mě to vzdáváš moc brzo a to co ti Pinkava chtěl říct je to, že máš pracovat na obsahu, a že s tímto výsledkem ještě nemáš bejt spokojenej, protože to jaksi ještě není ono.

Držím ti palce, vydrž.

díky za ten komenřát, ještě k tomu napíšu

hlavně k problému co o tom člověku má portrét vypovídat, u týhle holky to je totiž uplně ... no napíšu později

[achernar]

Muj tata dodnes vzpomina na sveho profesora, ktery mu rikal: to nejlepsi, co muze ucitel pro sveho zaka udelat, je neprekazet. Ja tomu rozumim tak, ze kazdy se musi najit sam, trebaze s neci pomoci. Nekteri mistri si vychovavaji epigony, jini nikoho a nekteri podporuji osobitost, vzdor tomu, ze se jejich umeleckemu nazoru prici. prave proto by si clovek mel pestovat predevsim schopnost sebekritiky a nepodelat se pred nikym, na druhe strane ale zadny nazor nezatracovat, ve vsem hledat nejake pouceni. Clovek by si mel objevit sveho blbe receno ciloveho divaka. ja nikdy nebudu atakovat pozornost tech, kteri maji v lasce mistra X nebo Y, ovsem rad bych si rozumel s temi, kteri maji radi pana Z. Napriklad.
Kdysi jsem premyslel o zkouskach na AVU. Udelal jsem soubor tehdy podle sveho soudu nejlepsich fotografii a vyrazil za Pavlem Stechou. Prohledl si to a pak mi rekl, ze jsem mel prijit pred padesati lety, to pry by mne vzali. Bylo mi to zpocatku k nicemu, vsude jsem nadaval jakej je Stecha kreten, kterej nicemu nerozumi. Jenze pak jsem si uvedomil, ze mi pomohl najit sebe, svou parketu. najit, uvedomit si ji apriznat, takovej coming-out: ano, jsem zpatecnik, jsem staromilskej tradicionalista, vecne pozadu za casem. Uz s tim nemam problem a pomohlo mi to soustredit se na to, co citim a zlepsovat se v tom, jak to vyjadruji.

[ryunin]

cubo k tomu setkání s pinkavou došlo někdy na jaře, takže jsem byl tehdy asi týden otrávenej, ale spíš z toho, že jsem si řekl, že i když kamarádi a kolegové mé fotky chápou, možná ty lidi v institucích je chápat nikdy nebudou, to už jsem si vyřešil - pořád lepší potěšit pár kamarádů a být nepochopen tam nahoře, než nebýt pochopen ani kamarády

A nechápou je právě jen proto, že tě znají?

No toho se právě bojím, ale na druhou stranu ypres - sorry, že si ho pořád beru jako příklad, ale nebyl jediný - mě nezná prakticky vůbec.

Souhlasím s tím, že těch výborných fotek, jak tu někdo napsal výše, je opravdu na světě miliony a není divu, že i naše práce občas nadchne kolemjdoucí osobu. A mě takhle nadchla jedna nebo dvě fotografie Davida na výstavě v POdolí. Ty podle mě už přesáhly i tu kvalitní banalitu, ty už mají něco nějaký tajemství, něco víc prostě. Ale nevysvětlím, nedokážu, vidím to tam.

[ryunin]

Ohledně té banality - asi je nutno vyřešit si zda fotíš pro sebe, pro ni, pro vás dva či pro ostatní.

Ta Anežka, to je tam moje oblíbená modelka, tak ona vůbec nemá ráda ty fotky, který se líbí mě, protože si tam nepřipadá jako ona, nechce vypadat starší, chce vypadat víc sexy atd. ale jednu fotku ze sta si vybere - občas i takovou, co nechápu já. takže fotím pro ni jen jako co náhodou bude, jinak by nebyla ochotná, nota bene když její starej je profík fotograf a asi neskáče radostí, že jeho stará chodí fotit k cizímu. Ta k fotím pro sebe, pro ostatní i pro ni, nevím, asi je primární to pro sebe.

[sbriza]

rozlišuje někdo objektivní a subjektivní portrét?

Objektivní portrét je o FOTOGRAFOVANÉM - viz booky modelek, fotky do občanky, portréty našich kamarádů, milenek a děti do rodinného alba.

Subjektivní portrét vyjadřuje myšlenku a záměr FOTOGRAFA, zatímco model je důležitý jenom jako materiál pro výtvarné ztvárnění těchto myšlenek. Čili lidská individualita jde často stranou. To je případ Pinkavy.

Oboje se sice označuje pojmem portrét, ale já osobně tyhle dvě kategorie vnímám zcela odlišně!

[mclusky]

Co je banalita? Není to fotka do občanky, není banální fotka z dovolené, jak v ruce držíte mušli na pláži? Je banální opravdu poctivý přirozený portrét který jste udělali na film, vše si promysleli, vše podstatné vyřešili a pak je výsledkem prostě "jenom" portrét, kterých je na světě tisíce? Jestli to je banalita, pak takovou banalitu beru a nestydím se za ní. Pak snad všichni tady temnokomorníci fotíme portréty více méně banálně. Teprve, když na tvář dopadá zajímavý světlo, když je v očích zvláštní jistkra, když kompozice je rafinovaná a vyjímečná, pak z té "banality" vykoukne něco co lidi hned zasáhne - tak to je bobma. ALe já se ptám, jestli to je nutný. Jestli není super prostě fotit obyčejný poctivý portréty, který si na nic nehrajou a kde se někdo tváří naprosto nenuceně nebo jakkoliv jen ne přiblble nebo uměle. Nevím jestli tohle prostě není dost velkej cíl. Ne že bych ho dosáhl, ale jestli bych si tu svou banalitu jaksi neměl pěstovat. Tak nějak.

Takovych portretu je spousta a mnoho z nich jsou podle me i povazovany za klasiku (ten kontext, pridana hodnota je tam jaksi dodanej nejakejma kritikama ad hoc, umele, aniz by beznyho cloveka zasahly automaticky). Takovy portrety ale v dnesni dobe asi uz nemaji sanci prorazit proste proto, ze pokud jsi ty jako fotograf nahraditelnej a jsi jen mechanicka obsluha pristroje (coz jsem pochopil ze jsi, kdyz vlastne nekontrolujes vyraz, svetlo ... skoro nic).
Banalni portrety ale velice pravdepodobne potesi: osobu, kterou fotis, jeji blizky a tebe a to podle me uz samo o sobe staci jako obhajoba toho, proc to delat. Protoze ta radost v souctu podle me hrave prekona radost lidi divajicich se na umelecky portrety. Ja si z vystav skoro nikdy nic nepamatuju, pamatuju si ale strasne moc tvari ktery jsem kdy vyfotil a moc me tesi, ze si tak znovu vybavim i tvare, ktery bych jinak dokonale zapomnel. Predani tyhle zkusenosti je zhola nemozny a nezbyva, nez se s ni proste smirit

[ryunin]

ranko,

talent a fotografia, fotografia a talent. portet, krajina, alebo reportaz.

hmm, niekde som raz pocul, kto ma talent ide na malbu kto nevie nist ide na fotografiu. ked sa raz bressona pytala redaktorka ako to, ze jeho fotografie su take ``ine, dobre, vynimocne'' a jej su na hovno, odpovedal: vyfotte 800 filmov a ono to pride samo. tou 800kou som si nie celkom isty, ale zmysel to malo taky

tak chlapi ak sa vam vase fotky nepozdavaju, tak staci fotit dalej, vysrat sa na nakup novych objektivov, aparatov a podobne, za usetrene peniaze kupit kopec filmov a fotit, zvacsovat, babrat sa v komore a ono to pride samo.

to ci je nejaka fotografia vynimocna a druha celkom podobna je uplny odpad je len vecou vkusu kuratorov a marketingu. newton bol provokater, ale je z neho velky fotograf. suadek je provokater, ale je z neho velky fotograf. bresson, capa, mccrurry, adams a mnohi dalsi neprovokovali, ale malo kto ich pozna.

kazdy sa ohana impaktom fotografie, lebo to je najdolezitejsie, technickym spracovanim, lebo to je najdolezitejsie, kontrastom, lebo to je najdolezitesie a potom sa tej fotografie zacinajuci fotografi boja a vacsina z nich sa na to casom vykadi. kazdy chce byt uznavany ``velky'' fotograf a tak idem tvorit podla vzoru newtona, hmm, ale ten tu uz bol dalsie fotografie newtonovho stylu budu len odpad, atd.

riesia sa tu neriesitelne veci z pricipu, a pritom staci odist od diskusie na nete, vypnut pocitac a ist robit nieco produktivne, FOTOGRAFOVAT

ccc, uz som mudry ako radio...

zatim...

souhlasim s tebou i nesouhlasim, taky jde o to že začátečník jako já se rád trochu poohlíží kolem a ptá se, zajímají ho názory druhých víc než když fotíte deset, dvacet let, zajímá mě, co všechno druhý fotograf může a nemusí vidět a tak...

jinak s tím newtonem, popravdě řečeno mě u něho nejvíc nadhcnou ty věci, kde se to moc nestylizuje, ale prostě vyfotí krásnou polonahou herečku, jak kouří a ani nepozuje, to mě dostává, když z toho uplně kape život a duch toho okamžiku, n e když je to strašně dopodrobna naaranžovaný, což je většina jeho prací

mě tady ty reakce lidí na dlouho dobu hodně pomůžou se trochu orientovat, hlavně v tom, co člověk může čekat od reakce druhých, kolik můžou pomoct a kolik ne, co si člověk musí najít sám a co mu pomůže kamarád objevit, atd.

[ryunin]

Muj tata dodnes vzpomina na sveho profesora, ktery mu rikal: to nejlepsi, co muze ucitel pro sveho zaka udelat, je neprekazet. Ja tomu rozumim tak, ze kazdy se musi najit sam, trebaze s neci pomoci. Nekteri mistri si vychovavaji epigony, jini nikoho a nekteri podporuji osobitost, vzdor tomu, ze se jejich umeleckemu nazoru prici. prave proto by si clovek mel pestovat predevsim schopnost sebekritiky a nepodelat se pred nikym, na druhe strane ale zadny nazor nezatracovat, ve vsem hledat nejake pouceni. Clovek by si mel objevit sveho blbe receno ciloveho divaka. ja nikdy nebudu atakovat pozornost tech, kteri maji v lasce mistra X nebo Y, ovsem rad bych si rozumel s temi, kteri maji radi pana Z. Napriklad.
Kdysi jsem premyslel o zkouskach na AVU. Udelal jsem soubor tehdy podle sveho soudu nejlepsich fotografii a vyrazil za Pavlem Stechou. Prohledl si to a pak mi rekl, ze jsem mel prijit pred padesati lety, to pry by mne vzali. Bylo mi to zpocatku k nicemu, vsude jsem nadaval jakej je Stecha kreten, kterej nicemu nerozumi. Jenze pak jsem si uvedomil, ze mi pomohl najit sebe, svou parketu. najit, uvedomit si ji apriznat, takovej coming-out: ano, jsem zpatecnik, jsem staromilskej tradicionalista, vecne pozadu za casem. Uz s tim nemam problem a pomohlo mi to soustredit se na to, co citim a zlepsovat se v tom, jak to vyjadruji.

To, co píšeš je opravdu něco, co mi dává smysl. Tak nějak začínám tušit, že člověk by měl nejen vycházet z nějakých obdivovaných vzorů, ale taky hledat svůj vlastní charakter, svůj vlastní přístup a svého diváka, který s ním nějak souzní a soustředit se na to nejlepší ze sebe, co může nabídnout a tam to nějak ze sebe a z té práce dolovat. A pak už je jedno, jestli bude vystavovat jednou v životě v nějakém malém městě nebo jestli ho vystaví slavná galerie. Ale udělá to nejlepší co může. Ani se nebude podceňovat, ani přeceňovat.

Nejsem whiner, česky řečeno někdo, kdo jen kňučí, že ho někdo neuznává nebo kritizuje. Ale rád štourám v otázce proč. Proč banální, proč vyjímečný, proč tuctový, proč výrazný atd.

[ryunin]

Co je banalita? Není to fotka do občanky, není banální fotka z dovolené, jak v ruce držíte mušli na pláži? Je banální opravdu poctivý přirozený portrét který jste udělali na film, vše si promysleli, vše podstatné vyřešili a pak je výsledkem prostě "jenom" portrét, kterých je na světě tisíce? Jestli to je banalita, pak takovou banalitu beru a nestydím se za ní. Pak snad všichni tady temnokomorníci fotíme portréty více méně banálně. Teprve, když na tvář dopadá zajímavý světlo, když je v očích zvláštní jistkra, když kompozice je rafinovaná a vyjímečná, pak z té "banality" vykoukne něco co lidi hned zasáhne - tak to je bobma. ALe já se ptám, jestli to je nutný. Jestli není super prostě fotit obyčejný poctivý portréty, který si na nic nehrajou a kde se někdo tváří naprosto nenuceně nebo jakkoliv jen ne přiblble nebo uměle. Nevím jestli tohle prostě není dost velkej cíl. Ne že bych ho dosáhl, ale jestli bych si tu svou banalitu jaksi neměl pěstovat. Tak nějak.

Takovych portretu je spousta a mnoho z nich jsou podle me i povazovany za klasiku (ten kontext, pridana hodnota je tam jaksi dodanej nejakejma kritikama ad hoc, umele, aniz by beznyho cloveka zasahly automaticky). Takovy portrety ale v dnesni dobe asi uz nemaji sanci prorazit proste proto, ze pokud jsi ty jako fotograf nahraditelnej a jsi jen mechanicka obsluha pristroje (coz jsem pochopil ze jsi, kdyz vlastne nekontrolujes vyraz, svetlo ... skoro nic).
Banalni portrety ale velice pravdepodobne potesi: osobu, kterou fotis, jeji blizky a tebe a to podle me uz samo o sobe staci jako obhajoba toho, proc to delat. Protoze ta radost v souctu podle me hrave prekona radost lidi divajicich se na umelecky portrety. Ja si z vystav skoro nikdy nic nepamatuju, pamatuju si ale strasne moc tvari ktery jsem kdy vyfotil a moc me tesi, ze si tak znovu vybavim i tvare, ktery bych jinak dokonale zapomnel. Predani tyhle zkusenosti je zhola nemozny a nezbyva, nez se s ni proste smirit

neřekl bych že nekontroluju světlo, ale vybírám si záměrně denní světlo, vybírám si úhel z jakýho budu fotit, vybírám si objektiv, vybírám si oblečení modelky, která mi nabídne víc variant, rozhodnu, jak bude mít vlasy, vlasy ji doupravím, zakážu jí makeup, zakážu ji balzám na rty, koriguju její ruce, řeknu, prosím vzpomeň si na něco smutnýho, takhle, jo, přesně, ne, to je moc, takhle zůstaň.... super, a pak zapomenu zaostřit... ze 70 obrázků pak vyberu třeba dva, kde do sebe všechno zapadlo, jak se mi to líbí, z toho jeden je naprostá náhoda, že se tam stalo něco, s čím jsem vůbec nepočítal

tak nějak to dělám... to jen k tomu, jestli fotím jen mechanicky

[ryunin]

Ryuine, o co ti vlastně jde? Na začátku jsem měl pocit, že jsi se svou prací nespokojený. Teď ji však velmi silně bráníš, takže asi víš, proč jsi ji dělal tak jak jsi ji dělal. To by jsi však bral názor někoho jiného jen jako názor, ne jako bernou minci. Ty však naopak sám píšeš, že autoritu jiných autorů neuznáváš. Mám v tom zmatek...

obojí - jsem na vážkách, na jednu stranu cítím určitý uspokojení a kritiku druhých chci znát ale taky znát důvod, nechci se bránit za každou cenu, ale nechci za každou cenu brát cokoliv kritickýho, co kdo řekne

nejsem si jistej, nakolik je moje práce banální, ale nemusí to bejt diskuze jen o mojí fotografii ale o tom kde je hranice mezi banalitou a kvalitou, to mě hlavně zajímá, tvoje komentáře jsou pro mě přínosný

[ryunin]

Ryuine, o co ti vlastně jde? Na začátku jsem měl pocit, že jsi se svou prací nespokojený. Teď ji však velmi silně bráníš, takže asi víš, proč jsi ji dělal tak jak jsi ji dělal. To by jsi však bral názor někoho jiného jen jako názor, ne jako bernou minci. Ty však naopak sám píšeš, že autoritu jiných autorů neuznáváš. Mám v tom zmatek...

obojí - jsem na vážkách, na jednu stranu cítím určitý uspokojení a kritiku druhých chci znát ale taky znát důvod, nechci se bránit za každou cenu, ale nechci za každou cenu brát cokoliv kritickýho, co kdo řekne

nejsem si jistej, nakolik je moje práce banální, ale nemusí to bejt diskuze jen o mojí fotografii ale o tom kde je hranice mezi banalitou a kvalitou, to mě hlavně zajímá, tvoje komentáře jsou pro mě přínosný

a hlavně nedorozumění je, že neuznávám autoritu některých autorů, rád bych chodil do učení k mým oblíbeným autorům, i když je možný, že by mě nepřijali nebo mi řekli ať přijdu za deset let, až něco budu umět, i takovou kritiku a přístup bych bral, ale od fotografa, jehož práce mě oslovujou - já jsem buddhista a tam si naštěstí člověk může svobodně vybrat, kterou autoritu je ochoten vyslechnout, u koho je ochoten se učit a je super mít učitele, od kterýho se člověk rád nechá zkritizovat, i pochválit, ve fotografii bohužel najít takového učitele je pořádnej oříšek, proto pomůžou i kamarádi, jejichž věci nás oslovujou a kteří mají nějaký cit nebo chuť poradit

[RHx]

taková perlička k výběru zajímavého modelu
pracoval jsem na čerpací stanici jako pokladní a tam projde nějakej zástup lidí - celkem jsem to spočetl na 120.000 za ty dva roky, někteří denně, někteří dvakrát týdně apod. ale dejme tomu, jsem tam měl oční kontakt, jak tomu říkaj obchodníci s desítkou tisíc různých lidí a jako amatér fotograf si obličeje prohlížím a kolikrát si říkám, tohle by byla zajímavá tvář, tohle ne atd.

no a za ty dva roky, když bych vzal ženy 17-50 let, zajímavé tváře, které zastaví váš pohyb, cosi z nich vyzařuje a opravdu zůstanete koukat a upoutají vás - za tu dobu byly dvě
a že tam prošlo pěkných koček nepočítaně, zvláště po večerech že ano
musel jsem taky koukat do pokladny, tak mi třeba nějaká "utekla" ale opravdu zajímavého a vybočujícího zas tolik okolo nás není, nebo aspoň já měl ten pocit za tím rušným pultem

[ryunin]

rozlišuje někdo objektivní a subjektivní portrét?

Objektivní portrét je o FOTOGRAFOVANÉM - viz booky modelek, fotky do občanky, portréty našich kamarádů, milenek a děti do rodinného alba.

Subjektivní portrét vyjadřuje myšlenku a záměr FOTOGRAFA, zatímco model je důležitý jenom jako materiál pro výtvarné ztvárnění těchto myšlenek. Čili lidská individualita jde často stranou. To je případ Pinkavy.

Oboje se sice označuje pojmem portrét, ale já osobně tyhle dvě kategorie vnímám zcela odlišně!

tak v tom případě jsem na tý subjektivní straně - nesnažím se vůbec objektivně zachytit model, většinou si to neumím ani představit a často model by mi vynadal, např. Anežka není vůbec tak krásná jak vypadá na mých fotkách - není náhoda že ji fotím zásadně en face. Ale subjektivní portrét v tom smyslu, že sice se nesnažím objektivně nastavit zrcadlo tváři a duši modelu, ale najít spojení mezi tím, co se zdá (je krásná), tím, co cítím já (je křehká a záhadná a neznámá) a tím, co je pomíjivý okamžik, pohled, který se už nikdy nikdy nevrátí a navíc něco univerzálně platného o všech lidech, něco v očích, co tam má každý, když je sám sebou - Pinkava použije model jako herce, který musí zahrát roli. Roli postavy z Bible, roli utrpení, roli ponížení, roli čehokoliv. Já použiju model, aby byl sám sebou s tím, že fotografie o něm nevypoví nic objektivního a dá víc otázek než odpovědí. Tak teď jsi mě donutil to poprvé nějak definovat. Díky.

[sbriza]

Tak teď jsi mě donutil to poprvé nějak definovat.

To mě těší, a proto si myslím, že tyhle diskuze mají smysl. V hospodě to sice taky jde, ale když člověk svoje myšlenky zhmotní, tak to samotný psaní jej přiměje k dalším úvahám. Tedy alespoň u mě to tak funguje, dokážu si pak myšlenky lépe uspořádat.

Mimochodem Pinkava s profesionálními modelkami (modely) zásadně nepracuje /dle jeho vlastních slov/. Jeho "materiálem" jsou jeho přátelé a známí, což má za důsledek intimější spolupráci při fotografování /opět jeho volně citovaná poznámka/

[Pavel_P]

ryuine, znovu vytáhnu mé staré vlákno fotografický popud. Šlo mi v něm o to, zda opravdový fotograf má nejdřív myšlenku, kterou až následně zpracovává, nebo jestli stejně jako já jde fotografovat uričtou oblast (krajinu portrét) a pracuje až na místě s tím, co ho zaujme. Tak nějak podvědomě jsem cítil, že pro opravdovou uměleckou práci by na začátku měl být nejdřív ten popud. Touha pro ztvárnění určité emoce například. Tu uchopit, analyzovat a snažit se jí zobrazit. Mluvil jsem na toto téma s Rasťou Č. a ten postupuje podobně. Vezme například slovo stud a začne s ním pracovat. Je to samozřejmě jen určitý směr fotografie, ale asi chápeš kam tím mířím. To, jak jsi popsal svou práci s modelkou je jen mechanika, řemeslo. Mnohem důležitější je emoční pozadí, onen popud jak jsem ho nazval. I já jsem se dlouho snažil o to o co se snažíš ty - úplně normální portrét, který snad alespoň trochu odhalí nitro portrétovaného. Bez jakýchkoliv rekvizit, ničeho. Jenže to je asi to vůbec nejtěžší, co jde. A zde máme další opositum - ty na jednu stranu tvrdíš, že chceš fotit toho člověka jaký je, ale zakážeš jí rtěnku. Já to pochopil až minulý týden, že to prostě opravdu musí být skládanka, aby to fungovalo. Fotil jsem delší dobu jednu dámu, která je živel, ale chtěl jsem po ní onen portrét s přidanou hodnotou. Nešlo to. Až teď jsem zjistil, že jsem do ničeho jiného nechtěl jít vlastně kvůli strachu. Ten portrét jsem už totiž měl technicky zvládnutý, věděl jsem co dostanu, sázel jsem na jistotu. Poprvé jsem se odvážil jít do celku, fotit její hadříky ve kterých se cítí skvěle, ona rozkvetla, já se skvěle uvolnil a šlapalo to jako nikdy. Takže tohle byl její portrét i když to třeba nebude umělecký, nebo kdovíjaký. Tím bychom se mohli dotknout tématu rodinná fotografie, protože kdo u ní bude ve chvíli, kdy bude opravdu sama sebou? Její partner. Pokud tedy nejsi jejím milencem bude pro tebe velmi obtížné zachytit její pravou podstatu. Vše ostatní bude jen hra na něco a to už ono snažení o čistý portrét vlastně ztrácí smysl. Právě na pracech pana Pinkavy je vidět onen druhý pól. Lidské tělo je abstahováno na tvárnou hmotu, kterou vyjadřuje emoce.

[ďuroT]

Kurňa Pavel,
dúfam, že neprestaneš písať po 3000-com príspevku
Píšeš čím ďalej, tým lepšie.

[JirkaM]

Tedy pánové,
tak jsem to tu prolouskal a dalo mi spoustu práce najít zrno v plevách...
.. a protože portréty nefotím, není ani jisté, že to zrno poznám...

[nojgi]

osobně bych se přiklonil k představě, účelu a realizaci.

I ta ředstava může být jen vyfotit v reálném prostředí.

1.Problémy: reálné prostředí je fuj, je tam tma, nelze fotografovat. Udělám stylizaci? Přivážu ho, aby se mi během expozice nehýbal? Přinesu si světlo, odrazku..atd a vyfotím? Je to už reálné? Vezmu osobu ven a postavím na světlo? Bude to on? Vždyť přeci žije ve sklepě!!! Poruším tím vším fotografii?

2. Má moc rád černé šaty, ale v prostředí je tmavá stěna. Udělám stylizaci nebo oželím kresbu ve stínech? (šaty slité s pozadím)

3. Technicky jsem zvládl. Jak ho vyfotografuji? Má moc rád knedlo, zelo vepř. Vyfotím ho jak si strká knedlík do pusy? Vyfotím ho když se šťourá v nose? Vyfotím zespodu, aby vynikly nosní dírky a chlupy v nich? Potřebuji takový snímek? Bude to důstojné?

Takže přirozenost - nepřirozenost o tom rozhoduje fotograf. Kdy zmáčne spoušť, jak nasvítí, jaké použije rekvizity..atd. Snaží se přiblížit své představě dokonalého snímku, která vychází z toho k jakému účelu má být fotografie použita.

[nojgi]

Ještě bych dodal z vlákna založeného Erikem o portrétování a Ivanovu poznámku:

ivan_maly napsal:
Mohu jen zopakovat, cvo jsem tu kdysi kdesi již psal (nikoli z mé hlavy):

"Silné portréty jsou vedlejším produktem dobré lidské komunikace..."

a mou, že na samotném fotografovaném by mělo být něco zajímavého.
nojgi napsal:
"Určitě souhlas, jen si myslím, že v těch lidech už musí samo o sobě něco zajímavého být. Z někoho osobnost přímo vyzařuje a u jiného se marně hledá."


Ad Pinkava.
Vypadlo z google, ale myslím, že by autorství mohla být pravda. Bohužel snímek kluka, který jsem viděl na jiné výstavě jsem na internetu nenašel. Bezduchá práce s tělem? Tuším jak jste to mysleli, ale prosím neodsuzovat člověka po znalosti několika cyklů, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí.

http://www.langhansg..._1203515973.jpg

( http://www.langhansg...tail.php?vid=50 )

Portréty bývalých politických vězeňkyň a vězňů padesátých let, které vytvořili fotografové Václav Jirásek, Jan Malý, Ivan Pinkava, Tomáš Rasl, Dušan Šimánek a Vojtěch Vlk.

[ryunin]

Ještě bych dodal z vlákna založeného Erikem o portrétování a Ivanovu poznámku:

ivan_maly napsal:
Mohu jen zopakovat, cvo jsem tu kdysi kdesi již psal (nikoli z mé hlavy):

"Silné portréty jsou vedlejším produktem dobré lidské komunikace..."

a mou, že na samotném fotografovaném by mělo být něco zajímavého.
nojgi napsal:
"Určitě souhlas, jen si myslím, že v těch lidech už musí samo o sobě něco zajímavého být. Z někoho osobnost přímo vyzařuje a u jiného se marně hledá."


Ad Pinkava.
Vypadlo z google, ale myslím, že by autorství mohla být pravda. Bohužel snímek kluka, který jsem viděl na jiné výstavě jsem na internetu nenašel. Bezduchá práce s tělem? Tuším jak jste to mysleli, ale prosím neodsuzovat člověka po znalosti několika cyklů, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí.

http://www.langhansg..._1203515973.jpg

( http://www.langhansg...tail.php?vid=50 )

Portréty bývalých politických vězeňkyň a vězňů padesátých let, které vytvořili fotografové Václav Jirásek, Jan Malý, Ivan Pinkava, Tomáš Rasl, Dušan Šimánek a Vojtěch Vlk.

Ten portrét toho pána hodně zblízka je Pinkava?

CO se týká vystižení podstaty nebo duše portrétovaného - tomu osobně vůbec nevěřím. Každej máme spoustu poloh, zamyšlenou, smutnou, zdrcenou, nadšenou, zmatenou, nasranou, zoufalou, atd. atd. takže co z toho je portrétem a oknem do naší duše? Když vezmeme slavný porrtér Churchilla od Karshe, tak to

vystihuje typickou tvář, typický pohled, sílu, autoritu, moudrost toho pána - ale když fotíme dvacetileou krasavici, jak si můžete všimnout taky u téhož fotografa, co se o ní dozvídáme? jen to, že je krásná, většinou nic víc, a je jedno jestli ji fotí mistr nad mistry, např. Marilyn Monroe fotili ti největší borci, z jejích portrétů se o tý ženě nedozvídám ZHOLA nic, to se nezlobte.

Já jsem fotil Anežku už asi na 10 filmů, možná 200 jpg v diobě digitálu a nikdy jsem nenašel její podstatu, nikdy nepronikl do její duše absolutně, a nikdo neikdo to nedokáže, když ani nikdo nedokázal odhalit duši Marilyn Monroe.

A ted si vemte fotit 90 ti letou babičku z Tibetu. Každý amatér digitálista ji vyfotí tak, že řeknou diváci, že z její tváře čtou celý její život.

Neberte to rozhodně jako nějakou snahu se hádat, jen chci o tom dál diskutovat, je to strašně zajímavý téma a navrhuju přihazovat i další linky na portréty a na nich si říkat co tam vidíme a jak se to tam dostalo.

Fakt všem děkuju za ochotu to řešit, v hospodě bych si tohle neuměl představit. Možná z hodně dobrý kamarádem, dobře naladěným, s lahví vína a kupou knih s fotkama na stole a tak šest hodin času.

[ryunin]

tohle je ukázka, kde by se snad dalo mluvit o zachycení něčeho podstatnýho o mé přítelkyni

fotil jsem ji snad tisíckrát, z toho asi pět fotek jsem zvětšil, svým způsobem bych řekl, že možná tady to vystihuje její schopnost myslet, její citlivost, její zranitelnost a hrdost současně, její sklon k nedůvěře, její doufání, že náš vztah se rozvine štastně

ale neptejte se mě, jak ta fotka vznikla, asi byste utekli

je to největší paradox, jaký jsem zatím v pokusu portrétovat zažil

např. už jen to, že jsem neměl ponětí, co zrovna řeší, jakou má náladu, jestli je naštvaná, že ji fotím

[ryunin]

já to nevydržím, prozradím to

ta holka za á vůbec nepozovala, seděla naproti mně na terase restaurace, nudila se, možná byla otrávená, já si celý den hrál s objektivama a tohle jsem normálně jen tak cvaknul, abych si vyzkoušel nějaký nastavení na foťáku, tu ruku tam má napriosto přirozeně, ona tehdy vyloženě nechtěla pozovat - takže jsem si jen tak cvakal a ona přemýšlela, jestli se mnou vůbec má cenu asi chodit

[Vladik]

Ruynine,

mozna to bude i problem tech portretu s Anezkou. Jako ze jsou tak nekde napul. Napul pozovane, napul prirozene, napul neprirozene, napul jakoze bez priprav, napul s pripravama a nakonec z toho tak nejak nic neni uplne.


A co tahle Marylin?

[nojgi]

Ano, toho pána pravděpodobně fotografoval Pinkava.

To, že se ti nepodařilo vyfotografovat Anežku tak to neznamená, že na portrétu nic není. Ono už je to v tom přístupu a myšlence co chci. Ty fotíš jen hezkou holku a tak je na snímku hezká holka.

Marylin:
Chceš, aby sexuální symbol vypadal jako důchodkyně?

[nojgi]

tohle je ukázka, kde by se snad dalo mluvit o zachycení něčeho podstatnýho o mé přítelkyni

fotil jsem ji snad tisíckrát, z toho asi pět fotek jsem zvětšil, svým způsobem bych řekl, že možná tady to vystihuje její schopnost myslet, její citlivost, její zranitelnost a hrdost současně, její sklon k nedůvěře, její doufání, že náš vztah se rozvine štastně

ale neptejte se mě, jak ta fotka vznikla, asi byste utekli

je to největší paradox, jaký jsem zatím v pokusu portrétovat zažil

např. už jen to, že jsem neměl ponětí, co zrovna řeší, jakou má náladu, jestli je naštvaná, že ji fotím

Připadá mi spíš znuděně. Že ty chceš komentáře, ke svým fotkám

[ryunin]

Ruynine,

mozna to bude i problem tech portretu s Anezkou. Jako ze jsou tak nekde napul. Napul pozovane, napul prirozene, napul neprirozene, napul jakoze bez priprav, napul s pripravama a nakonec z toho tak nejak nic neni uplne.


A co tahle Marylin?

no ja z toho pak vyberu něco, kde se něco jako omylem stalo, což zatím jsou moje nejlepší fotky, kde to vzniklo omylem

já mám takový podezření, že jestli má fotografie vyjádřit něco, co nás přesahuje, co nedokážeme ani vysvětlit, pak nemůžeme mít kontrolu nad celým procesem, ale musíme dát prostot tomu, aby ten okamžik vznikl, kdy vznikne něco, co nám pouze proběhlo fotoaparátem a my jsme tomu nepřekáželi

Jeden můj kamarád u jednoho obrazu, kde jsem si lámal hlavu, co tomu chybí, proč to není ONO, řekl:

"problém je, že to je CHTĚNÝ"

jinými slovy autor stál v cestě tomu zázraku stvoření, bytí - on ten obraz opravdu namaloval sám, bez boží pomoci, a tím nevzniklo TO

[ryunin]

tohle je ukázka, kde by se snad dalo mluvit o zachycení něčeho podstatnýho o mé přítelkyni

fotil jsem ji snad tisíckrát, z toho asi pět fotek jsem zvětšil, svým způsobem bych řekl, že možná tady to vystihuje její schopnost myslet, její citlivost, její zranitelnost a hrdost současně, její sklon k nedůvěře, její doufání, že náš vztah se rozvine štastně

ale neptejte se mě, jak ta fotka vznikla, asi byste utekli

je to největší paradox, jaký jsem zatím v pokusu portrétovat zažil

např. už jen to, že jsem neměl ponětí, co zrovna řeší, jakou má náladu, jestli je naštvaná, že ji fotím

Připadá mi spíš znuděně. Že ty chceš komentáře, ke svým fotkám

Jestli je na tý fotce pouze znuděná holka, pak je to fakt hodně slabá fotka.

ta Marylin - to je ale momentka, ne portrét, to se nepočítá

[Vladik]

Ja uz mam dlouhou dobu podezreni, ze dobre fotografie vznikaji bud uplnou nahodou nebo jsou tvrde vydrene (vymyslene, poskladane), nic mezitim.
Ale u te "nahody" uz muze nakonec rozhodovat i to, ze clovek jen tusi (nebo ma zkusenosti), ze zde by neco nekdy (mysleno v urcitem miste a case) mohlo stat za vyfotografovani.

[Vladik]

Proc by ta Marilyn nemohla byt brana jako portret?
V tom pripade i ta tvoje vyse uvedena fotka by mohla byt podobne oznacena jako momentka, ne? Akorat, ze je na ni prakticky zachycen jen oblicej. Proto je to uz portret? Neprolina se to?
Upozornuji, ze jsem v tomto smeru nevzdelan, takze pokud je nejaka exaktni definice portretu a momentky, tak se ji rad dozvim.
Navic vnimam, ze momentka (snapshot) je casto chapana docela pejorativne (podobne jako "rodinna fotografie"). Myslis to tedy ted pejorativne?

[ryunin]

Ja uz mam dlouhou dobu podezreni, ze dobre fotografie vznikaji bud uplnou nahodou nebo jsou tvrde vydrene (vymyslene, poskladane), nic mezitim.
Ale u te "nahody" uz muze nakonec rozhodovat i to, ze clovek jen tusi (nebo ma zkusenosti), ze zde by neco nekdy (mysleno v urcitem miste a case) mohlo stat za vyfotografovani.

no přesně, je to někdy dlouhá cesta za dokonalostí technickou i výtvarnou, ale to neznamená, že výsledek musí bejt prkenej, vydřenej

a někdy je to talent bez práce, jako třeba Rimbaud, ty jeho geniální básničky který psal v patnácti, to není výsledek práce, ale geniálního poetickýho talentu

Sudek - ty jeho okna - to je právě podle mě spojení trpělivé každodenní práce a geniálního talentu vystihnout místo, světlo, kompozici a zachytit to, dát tomu život, ale stejně autor ustupuje tomu božímu (a je jedno jestli v Boha věříme, mám na mysli tomu, co je nevysvětlitelný a nenapodobitelný) a tam, kde autor jen strašně poctivě tlačí, chce udělat okno, na které pršelo, pak tam nedochází k tomu zajiskření mezi autorem a božím stvořením


A zase u portrétu - chceme popsat to, co o potrétovaném víme, nebo dáme hlavní slovo Bohu nebo tomu na nás nezávislému elementu stvoření? Jeden fotograf řekl, že mu fotoaparát v podstatě překáží. Něco takovýho mám na mysli, musí to tím jen prolítnout. No jo, teorie by mi šla...

Končím, nebo se zblázním. Zase zítra. Mám hlavu plnou portrétů a fotografických teorií.

[nojgi]

ryunin:

Technicky to máš OK, takže zas taková slabota to nebude. Zkus sérii a ono to bude vypadat zase jinak. Jak píše Vládík - za fotografiemi je nejen talent, náhoda, ale také hodně dřiny.

[ryunin]

Proc by ta Marilyn nemohla byt brana jako portret?
V tom pripade i ta tvoje vyse uvedena fotka by mohla byt podobne oznacena jako momentka, ne? Akorat, ze je na ni prakticky zachycen jen oblicej. Proto je to uz portret? Neprolina se to?
Upozornuji, ze jsem v tomto smeru nevzdelan, takze pokud je nejaka exaktni definice portretu a momentky, tak se ji rad dozvim.
Navic vnimam, ze momentka (snapshot) je casto chapana docela pejorativne (podobne jako "rodinna fotografie"). Myslis to tedy ted pejorativne?

Myslím že u momentky převažuje vystižení náhlého, nečekaného okamžiku, postava nečeká nebo je překvapená, že ji někdo fotí. Může být vynikající momentka, která řekne o člověku víc než špatný portrét.

Portrét asi předpokládá, že model je naprosto pohodlně v dosahu fotografa, že se moc nehýbe, takže fotograf má šanci detailně zachytit jeho tvář, případně postavu a je to podle mě něco jako "výrok" - statement - tohle je paní Eva. Momentka je spíš Eva běžela kolem a usmála se na mě, ale běžela dál a já ji skoro nestačil cvaknout.

[Vladik]

Co takhle momentkovy portret?

[ryunin]

ryunin:

Technicky to máš OK, takže zas taková slabota to nebude. Zkus sérii a ono to bude vypadat zase jinak. Jak píše Vládík - za fotografiemi je nejen talent, náhoda, ale také hodně dřiny.

ty jo, to jsem fotil na digitální Nikon D40, setovým objektivem zoom 18 - 55 tuším, tonalitu upravil ve photoshopu a tehdy mi to na FA hodili na hlavu tamější střelci jako technickou hrůzu

použil jsem software pro simulaci filmu, takže na film by to tak nějak mohlo dopadnout, strašně moc jsem tam posunul tu tonalitu, původní fotka je opravdu vyblitá hrůza bez obsahu, ona ale nemá tmavý oči, ona má hodně světlý oči, světlou pleť, takže podoba je taky hodně posunutá, mimo realitu, ale jak se tváří ji vystihuje, jak ji znám

[ryunin]

Co takhle momentkovy portret?

Jo, Kratochvil, není tam hranice. Když si fotograf myslí, že lépe vystihne podstatu portrétované osoby tím, že ji fotí v běhu, proč ne. Bude to mázlý, nepřipravený, spontánní, ale pořád tam rozeznáš Davida Bowieho, jak je naštvanej, že ho zase ten fotograf otravuje. No podle mě to moc portrét není. Ale záměrem to byl portrét, takže to vlastně portrét je, protože asi rozhoduje, co si o tom myslí autor.

[Lukas_87]

velmi jsem se pobavil u čtení prvního příspěvku ve zdejším vlákně - a na zbytek nemám sil.
díky

[ryunin]

velmi jsem se pobavil u čtení prvního příspěvku ve zdejším vlákně - a na zbytek nemám sil.
díky

tak je to dobře, neznám nikoho , kdo by mi připadal víc jako protiklad mé osoby - to neznamená, že jeden je dobrý a druhý špatný, jen jsme z naprosto odlišných planet

[ToFF]

Sudek - ty jeho okna - to je právě podle mě spojení trpělivé každodenní práce a geniálního talentu vystihnout místo, světlo, kompozici a zachytit to, dát tomu život, ale stejně autor ustupuje tomu božímu (a je jedno jestli v Boha věříme, mám na mysli tomu, co je nevysvětlitelný a nenapodobitelný) a tam, kde autor jen strašně poctivě tlačí, chce udělat okno, na které pršelo, pak tam nedochází k tomu zajiskření mezi autorem a božím stvořením

Podle toho co jsem četl nebo slyšel, tak Sudek hlavně tlačil na sestru, ať mu to jídlo ještě ohřívá, že nemá ještě pořádně orosený okno. to jen taková poznámka na odlehčení, navíc ne zcela ověřená

[nojgi]

ryunin:

Technicky to máš OK, takže zas taková slabota to nebude. Zkus sérii a ono to bude vypadat zase jinak. Jak píše Vládík - za fotografiemi je nejen talent, náhoda, ale také hodně dřiny.

ty jo, to jsem fotil na digitální Nikon D40, setovým objektivem zoom 18 - 55 tuším, tonalitu upravil ve photoshopu a tehdy mi to na FA hodili na hlavu tamější střelci jako technickou hrůzu

použil jsem software pro simulaci filmu, takže na film by to tak nějak mohlo dopadnout, strašně moc jsem tam posunul tu tonalitu, původní fotka je opravdu vyblitá hrůza bez obsahu, ona ale nemá tmavý oči, ona má hodně světlý oči, světlou pleť, takže podoba je taky hodně posunutá, mimo realitu, ale jak se tváří ji vystihuje, jak ji znám

Jestli hceš naštvat ortodoxní vyznavače stříbra tak se ti to možná povedlo. Pro mě je fotografie jen jedna.

Kratochvíl:
Tohle, že nejsou zajímavé portréty a není poznat kdo na nich je?

http://www.slovart.c...elke/CZ2304.jpg
http://image.tn.nova...009//583846.jpg
http://neon.pictura-...8/1998028AG.jpg (jen jedna fotka ze série)

Abych se přiznal tak nechápu o co ti jde. O portrét? O digi? O hodnocení svých fotek? Házíš jsem jména známých (slavných) fotografů, ale podle komentářů ani asi pořádně neznáš jejich tvorbu.

[manutara]

ranko,

to nojgi, vybral si pekne portety, ja som ich mal z jedneho casopisu vytlacene na A4 tak som si nimi olepil prvu tmavu komoru a teraz su uz stratene ;) nevadi.

neda mi k portretu willema dafoea, hmm nejaky menej kvalitny objektiv asi mal ;) hehe take odlesky nema ani moj nikkor 28-ka keru som kupil za ~70e a ma zarez na zadnom clene :D

inak parada.

vlakno navrhujem premenovat na RYUNIN vs CELY SVET KTORY HO NECHCE POCHOPIT A OCENIT

hihihi

zatim...

[hidejoshi]

Dovoluji si sem vložit svou invenci.
Myslím si že by jsi si měl hlavně rozmyslet proč fotíš.
Pokud chceš úspěch a uznání, měl by jsi sklapnout kufry a jít k těm slavnějším do učení, protože oni již jsou tam, kam ty se teprve chceš dostat.
Pokud fotíš pro své vlastní potěšení, tak se na to vykašli a foť dál jak se ti líbí, pokud tě tvoje tvorba uspokojuje.

[bzencak]

Dovolím si tvrdit, že talent je ve fotografii zcela nepodstatná součást a dá se nahradit vzděláním a dokonale zvládnutým řemeslem. Cvičením oka a přemýšlením o námětu. Nikde jinde v umění tohle nenajdete! Všude jinde je talent nutnost. Právě za tuhle krásnou vlastnost fotku miluju. Můžu to dělat i bez talentu a mé fotky se mi líbí...

[Punkomat]

Dovolím si tvrdit, že talent je ve fotografii zcela nepodstatná součást a dá se nahradit vzděláním a dokonale zvládnutým řemeslem. Cvičením oka a přemýšlením o námětu. Nikde jinde v umění tohle nenajdete! Všude jinde je talent nutnost. Právě za tuhle krásnou vlastnost fotku miluju. Můžu to dělat i bez talentu a mé fotky se mi líbí...

S tímto si dovolím souhlasit. U fotografie jdou způsoby fotografování okoukat od ostatních. Daleko těžší je přijít na svůj vlastní fotografický rukopis.

P.S. pěkný portrét

[Punkomat]

já to nevydržím, prozradím to

ta holka za á vůbec nepozovala, seděla naproti mně na terase restaurace, nudila se, možná byla otrávená, já si celý den hrál s objektivama a tohle jsem normálně jen tak cvaknul, abych si vyzkoušel nějaký nastavení na foťáku, tu ruku tam má napriosto přirozeně, ona tehdy vyloženě nechtěla pozovat - takže jsem si jen tak cvakal a ona přemýšlela, jestli se mnou vůbec má cenu asi chodit

Ty tvoje příspěvky mě baví
Já to mám teď tak, že když někoho fotografuji,tak mu neříkám jakou má zaujmout pozu nebo co má dělat. To je totiž dost problémové,protože velmi snadno fotografovaného dostaneme do pozice jemu nepřirozené a z fotografie je to poté cítit .Prostě dotyčného člověka nějakou dobu pozoruji a po čase si začnu všímat gest či výrazu pro něj typických. V těch se jej poté snažím zachytit. Je to ale o trpělivosti a pohotovosti,takže se nejdříve musím naučit těmto dvojím věcem. Obojí se ale hodí nejen ve fotografii.

[ryunin]

ryunin:

Technicky to máš OK, takže zas taková slabota to nebude. Zkus sérii a ono to bude vypadat zase jinak. Jak píše Vládík - za fotografiemi je nejen talent, náhoda, ale také hodně dřiny.

ty jo, to jsem fotil na digitální Nikon D40, setovým objektivem zoom 18 - 55 tuším, tonalitu upravil ve photoshopu a tehdy mi to na FA hodili na hlavu tamější střelci jako technickou hrůzu

použil jsem software pro simulaci filmu, takže na film by to tak nějak mohlo dopadnout, strašně moc jsem tam posunul tu tonalitu, původní fotka je opravdu vyblitá hrůza bez obsahu, ona ale nemá tmavý oči, ona má hodně světlý oči, světlou pleť, takže podoba je taky hodně posunutá, mimo realitu, ale jak se tváří ji vystihuje, jak ji znám

Jestli hceš naštvat ortodoxní vyznavače stříbra tak se ti to možná povedlo. Pro mě je fotografie jen jedna.

Kratochvíl:
Tohle, že nejsou zajímavé portréty a není poznat kdo na nich je?

http://www.slovart.c...elke/CZ2304.jpg
http://image.tn.nova...009//583846.jpg
http://neon.pictura-...8/1998028AG.jpg (jen jedna fotka ze série)

Abych se přiznal tak nechápu o co ti jde. O portrét? O digi? O hodnocení svých fotek? Házíš jsem jména známých (slavných) fotografů, ale podle komentářů ani asi pořádně neznáš jejich tvorbu.

MOžná přehnaně interpretuješ, co píšu. Nikde jsem nepsal, že neuznávám Kratochvíla, jeho portréty, jen jsem psal, že používá techniku momentek, aby udělal portrét. Samozřejmě je možný, že dělal i méně momentkový portréty, hlavně momentku nepovažuju za méněcenou věc.

A digitální foto tady vůbec neřeším. Dal jsem sem tu ukázku jako ukázku portrétu, pro diskuzi o banalitě a duši, ne pro diskuzi o uplatnění photoshopu pro fotografii. Tonalita a výraz se řeší jak u digi, tak u filmu.

[Punkomat]

tohle je ukázka, kde by se snad dalo mluvit o zachycení něčeho podstatnýho o mé přítelkyni

fotil jsem ji snad tisíckrát, z toho asi pět fotek jsem zvětšil, svým způsobem bych řekl, že možná tady to vystihuje její schopnost myslet, její citlivost, její zranitelnost a hrdost současně, její sklon k nedůvěře, její doufání, že náš vztah se rozvine štastně

ale neptejte se mě, jak ta fotka vznikla, asi byste utekli

je to největší paradox, jaký jsem zatím v pokusu portrétovat zažil

např. už jen to, že jsem neměl ponětí, co zrovna řeší, jakou má náladu, jestli je naštvaná, že ji fotím

Připadá mi spíš znuděně. Že ty chceš komentáře, ke svým fotkám

Jestli je na tý fotce pouze znuděná holka, pak je to fakt hodně slabá fotka.

ta Marylin - to je ale momentka, ne portrét, to se nepočítá

Mně nepřipadá znuděná. Spíše, že nad něčím přemýšlí. Má krásné oči.