estetika se dá ovlivnit výchovou, říká se tomu výchova.
ano, da se ovlivnit, ale ne vytvorit. aneb musi tam byt nejaky zaklad, ten clovek musi mit schopnost vnimat. napriklad si nedovedu predstavit, jak by se dal prevychovavat muj antiumelecky a antikreativni otec, vecny kycar, kopirak a zpatecnik (jinak tedy po technicke strance je hlavicka!!).. absolutni opak me samotneho. v soucasnosti je to uz skala, kterou nelze hnout.
cili zrejme kdo si vrozenou kreativitu dostatecne nevybudoval v detstvi, je v pozdejsim veku o nekolik pater nize, nez lide, kteri meli vrozeny potencial brouseny jiz od malicka. (tak to chapu ja)
Když půjdu do extrému, tak si představ dva lidi - jeden je fotograf - autor a druhý je fotograf - řemeslník.
První vymyslí, co a jak se bude fotit a ten druhý na základě zadání prvního vezme fotoaparát, vhodný film, vhodný model, vhodné světlo a vyfotí to.
Tak a teď, si zkuste odpovědět na otázku, kdo z nich je umělec?
to neni zadny extrem, ale napr. v (soucasne, elektronicke) muzice docela bezna praxe. existuji skupiny (projekty, treba dvojice), ktere vystupuji jako celek.. hudbu vsak casto komponuje jeden z nich (dava tomu tu myslenku) a druhy ji doladuje, efektuje, dela mastering apod. tady se da tomu druhemu jeste prirknout jista vyssi uroven, kdy do toho pridava urcite hodnoty. ve fotografii (fashion) se do toho jeste prida art-director, hairstylisti, fashion designeri atd... kdyz pak takova prace vznikla tymove, tak by se mela i prezentovat tymove a takhle by se mela i prijimat. Ale kdyz by to byl fakt extrem a mel rict, kdo je ten umelec a kdo jen delnik, tak vemu spis priklad - modni navrhar vs. svadlena, automobilovy designer vs. delnik ve fabrice, pripadne operator linky, ktery presne nadefinuje stroji, jak ma opracovat ten ci onen vyrobek (vezme pocitac (vezme fotoaparat), vhodny plech (vhodny film), vhodny profil (vhodny model), vhodne obrabeci hlavice (vhodne svetlo))..