56 odpovědí na toto téma

[Pavel_P]

Jak pracujete v exteriéru s oblohou, která je úplně vymetená a je jedno jestli letně modrá, nebo zimně šedivá? Tohle je věc, kterou dlouhodobě neumím.3/4 fotografie vám například vyplňuje nějaký objekt, kolem něj však šedivo, mrtvo. Působí to pitomě. Dokážete sice obloze dát nějaký tón, ale nestačí to. Na této fotografii odkaz to autor udělal dle mého moc pěkně, předpokládám, že použil polarizák. Ale všude se to nehodí.. Máte na to nějaké své postupy? Nebo prostě čekáte na nějakou oblačnost?

[spooky]

Ja by som skôr povedal že na tej fotografii z odkazu je použitý červený filter.

[kdoco]

nu... já ani nevím. mi to až tak pitomý většinou nepřijde. takže u mě je to spíš asi o čekání na bezoblačnost. a to v takovém podání, kdy je tón znatelný, ale zdaleka ne takový jako v odkazu. obecně je tedy ale pro mé snímání příjemnější to zimní šedivo.

moc jsem neporadil, že? jen jsem se usvědčil, že se mi líbí pitomosti

[Drevorubec]

Letně modrou mám rád i v zimě, na barevném diáku je krásná. Šedivá jednobarevná deka je opruz a poradit si s ní na diáku neumím. Na černobílém filmu mi nevadí. Navíc začínám mít pocit, že staří mistři často vyráželi fotit když bylo pod mrakem, protože nejsou ostré stíny.

[kraken]

Pavlíku, viděl bych to taky na ten červený filtřík. Ale ten se všude do přírody nehodí, zejména co se zeleně týče, že ano.

[zajda]

ahoj, tady je ten červenej filtr určitě, bych si na svoje krátké zkušenosti dovolil tvrdit - koukni na ty vylezlý bílý kříže a krátký šedivý středy, vono sem taky zkoušel to ještě při dlouhým čase / což ti červenej filtr vždycky zaručí/ to ještě přismažit oranžovym nahoře, ale spiš je lepší to pak doladit v komoře nadrženim. ale s tim filtrem se musí vopatrně, spíš mi spíš nevyšlo než vyšlo co jsem chtěl

[achernar]

Pavle, jsem stejne bezradnej jako ty. Taky radeji cekam na oblacnost. Takhle nadherne cerna obloha, jako je na te fotce s Kristem a kostelem, to je trochu neco jineho, to mne bavi. Nejcasteji jsem si v podobnych situacich pomahal polarisakem, ale - jak pises - nejde to vzdy a vsude. Asi nic jinyho nez cervenej filtr nebo polarisak nevymyslime.Pominu-li nejake ortho filmy (nemam ozkousene, marne jsem se tu ptal na zkusenosti, jednu krabici ortho kodaku 4x5 mam), infracervene (ve 4x5 mimo hru) a nebo bestialni nadrzeni. Uvedomuju si ted, ze se vlastne mozna prave proto pohledum s oblohou v zaberu spis vyhybam a koukam po zdech a po zemi, kde bych co zahlidl zajimaveho. Jen malokdy je obloha takova, abych vedel, co s ni.

[Pavel_P]

Díky. Mně ani nešlo tak o to čím je to udělané, ale o vytvoření nějakého "gradientu" který není tak plytký. Jde mi teď vlastně hlavně o jedno místo, fotku, kde je právě potřebuju rozehrát zeleň, šedivé tóny staré sochy a bohužel také velkou část oblohy. Nějak nevím jak na to. Chtělo by to pouze na té obloze jen takovou "špínu" ale to si asi ještě budu muset chvíli počkat na divočejší jaro... Jinak tam prostě vzniká jednolitá plocha a zatím nevím jak jinak kompozičně to vyfotit... Ale je to tak nějak taková moje potíž od začátku...

[achernar]

Dobre ti rozumim, mam par podobnych vyhlidnutych mist, kde jsem z tehoz duvodu bezradnej.

[Pentaxista]

Asi se mnou nebudete souhlasit, ale "plechová obloha" mně osobně v přírodě (především v lese) nanejvýš vyhovuje... Myslím si, že vytváří určitou atmosféru ponurosti, neurčitosti, nekonkrétnosti, nepoznaného a nepoznatelného, jakési "zhmotnění nekonečna" - a také klidu a majestátnosti. To kontrastuje s dynamikou živé přírody. Dovoluji si tvrdit, že les není nikdy v klidu - i když na zemi tlí vývraty dvousetletých jedlí nebo polanu pokrývá namrzlá polehlá tráva.
Slunce mi hoví v korunách stromů.
Nejraději fotgrafuji po západu slunce do setmění. Kousek jara, léto a začátek podzimu - času dost! V zimě - třeba jenom půlhodina. Ale to světlo...!!!
Ve slunečném poledni mi stromy připadají jako on ve fraku a ona ve večerní toaletě na ulici před vjezdem do areálu jatek (nic méně poetického mě nenapadlo). Jejich místo je v sále s lustry, lesklou podlahou, vůní parfémů, koňaku a doutníků...

[Eda]

já ty tmavý oblohy nemám moc ráda...vyblitý, ponutý, to naopak můžu...to je VONO
ale jinak tonálně se mi fotka v odkazu pozdává, to zasejc jo...ale nefotila bych to, působí to na mě nějak moc čistě, uhlazeně nebo co...ale prvek, který mě tam zaujal, je stín stromu

[nojgi]

Smutnou krajinu určitě znáš.

http://ekolist.cz/cz...ky/smutny-sudek

[spooky]

Ja mám nafotenú oblohu s oblakmi a vykrývaním a nadržovaním si ju šupnem do ktorejkoľvek fotky.

[Pavel_P]

Jirinol, ano je z filmu. Další údaje - Toyo 45AII, 75mm Grandagon, TMY, Rollo Pyro

Eda - nechci tmavý oblohy, i mně se povětšinou nelíbí, chci tam prostě jen nějakou kresbu, ale kde ji vzít, když tam prostě žádná není? :)))

Nojgi - Přijde mi, že právě sudek tam vždycky něco mívá, jen takové malé nic, ale mívá :)

Pentaxista + ostatní. Mohl bych se zeptat, jak se tedy s vyšisovanou oblohou pracujete? Oměřit celý rozsah scény, do nejvyšších světel tu oblohu zahrnout a zkrátit kvůli ní volání, aby na fotografii měla alespoň nějaký tón? Nebo vyrovnávat vývojkou, omezit ten vršek třeba pyro vodou? Abych kvůli té mrše obloze neztratil kontrast na hlavním tématu...

[nemo2]

Jak pracujete v exteriéru s oblohou, která je úplně vymetená a je jedno jestli letně modrá, nebo zimně šedivá? Tohle je věc, kterou dlouhodobě neumím.3/4 fotografie vám například vyplňuje nějaký objekt, kolem něj však šedivo, mrtvo. Působí to pitomě. Dokážete sice obloze dát nějaký tón, ale nestačí to. Na této fotografii odkaz to autor udělal dle mého moc pěkně, předpokládám, že použil polarizák. Ale všude se to nehodí.. Máte na to nějaké své postupy? Nebo prostě čekáte na nějakou oblačnost?

Filtr? Žlutá - žlutozelená - oranžová - červená...? Tedy funguje, pochopitelně, jen na tu zimně šedou to asi nebude úplně fungovat.

[nemo2]

Pavle, jsem stejne bezradnej jako ty. Taky radeji cekam na oblacnost. Takhle nadherne cerna obloha, jako je na te fotce s Kristem a kostelem, to je trochu neco jineho, to mne bavi. Nejcasteji jsem si v podobnych situacich pomahal polarisakem, ale - jak pises - nejde to vzdy a vsude. Asi nic jinyho nez cervenej filtr nebo polarisak nevymyslime.Pominu-li nejake ortho filmy (nemam ozkousene, marne jsem se tu ptal na zkusenosti, jednu krabici ortho kodaku 4x5 mam), infracervene (ve 4x5 mimo hru) a nebo bestialni nadrzeni. Uvedomuju si ted, ze se vlastne mozna prave proto pohledum s oblohou v zaberu spis vyhybam a koukam po zdech a po zemi, kde bych co zahlidl zajimaveho. Jen malokdy je obloha takova, abych vedel, co s ni.

Ortho filmy nebudou fungovat - bude to ještě horší.

[Vladik]

Pavle, kdyz nechces hybat s kontrastem a vypalenou oblohu dostat aspon do nejakeho tonu, je vestinou nejschudnejsi flashing (pripadne dle chuti a pozadavku i fogging) a pripadne dojeti uz jen mirnym nadrzenim.

[bzencak]

Ahoj Pavle! Já osobně si myslím, že za podstatnou část té zvláštní oblohy může gallová neg. vývojka Rollo Pyro. Je to zvláštní voda vymyšlená pro rotační vyvolávání. Zachovává normální kontrast. Maká hlavně ve světlech. Něco podobného dělá málo ředěná 510 Pyro.

[JirkaM]

já naopak bych se mnohdy bez nežádoucí kresby bílými čarami křížem krážem v obloze docela obešel.

... jo, to já taky .. při pokusu o záznam východu slunce ve Žďárských vrších se u Buchtova kopce (řízení letového provozu) rozsvítilo 11 kondenzačních čar. Zajímavé bylo, že byly vidět jen pod určitým úhlem osvětlení (nebo , že by se tak rychle rozplývaly? Ale kde by se tam vzaly tak hromadně najednou?)

ad prázdné nebe (fotím krajinu barevně):
není-li na nebi nic, je nudné a v takovém případěho ho nemívám v záběru. I velká modrá plocha mi vadí, natož bílá. K dokopírování předfocených mraků do záběru jsem zatím nesáhl (což prý není nic proti ničemu - přiznává to třeba i J. Havel). A tak to občas "zachrání" nějaký průhled (pod větvemi či něčím, co zaplní nebe). A nebo je to čas na záběry bez horizontu. Nic převratného, že?

[Pavel_P]

bzencak - hm, že by vývojka kterou hledám? Volám teď už hlavně rotačně. Jen je tam zas kupa pro mě neznámé chemie, třeba EDTA

[ToFF]

Sem si sjel flickr s rollo pyro. Něco by na tom mohlo být...

[David]

Smutnou krajinu určitě znáš.

http://ekolist.cz/cz...ky/smutny-sudek

A teď si položme otázku. Proč měl Sudek na panoramatech tak krásnou oblohu? Na tom Panoramu je použit jako objektiv obyčejná čočka, která zkresluje do krajů. Kdyby to nebyl panoram a objektiv nejel po ose. Bylo by to patrné kruhově. Ale panoram to natáhne, tak nám krásně ztmavuje kraje, horní a dolní. Vypadá to jako po nadržování.

[nojgi]

[quote][quote]Smutnou krajinu určitě znáš.

http://ekolist.cz/cz...ky/smutny-sudek[/quote]


A teď si položme otázku. Proč měl Sudek na panoramatech tak krásnou oblohu? Na tom Panoramu je použit jako objektiv obyčejná čočka, která zkresluje do krajů. Kdyby to nebyl panoram a objektiv nejel po ose. Bylo by to patrné kruhově. Ale panoram to natáhne, tak nám krásně ztmavuje kraje, horní a dolní. Vypadá to jako po nadržování.[/quote]


A teď si položme otázku. Proč měl Sudek na panoramatech tak krásnou oblohu? Na tom Panoramu je použit jako objektiv obyčejná čočka, která zkresluje do krajů. Kdyby to nebyl panoram a objektiv nejel po ose. Bylo by to patrné kruhově. Ale panoram to natáhne, tak nám krásně ztmavuje kraje, horní a dolní. Vypadá to jako po nadržování.[/quote]

Jojo, i vinětace je kresba Jinak občas něco málo dodává i nepřesný běh objektivu. Takové hezké proužkouvání v obraze :-)Také pomůže jeho šedivé vidění světa a hromada jemných valérů. Jinak si tu smutnou krajinu prohlédni. Doporučuji druhé vydání. V Liberci v knihovně by mohli mít. Případně by měli nabídnout poslání z jiné knihovny.

Když ti Sudek nevoní jukni na Reicha a Mizející Prahu.

[Pavel_P]

Hm, jak na ty poslední tři fotky koukám, je prázdná obloha další kompoziční oblastí - je nutno ji brát jako objekt, ne pozadí...

[nemo2]

Smutnou krajinu určitě znáš.

http://ekolist.cz/cz...ky/smutny-sudek

A teď si položme otázku. Proč měl Sudek na panoramatech tak krásnou oblohu? Na tom Panoramu je použit jako objektiv obyčejná čočka, která zkresluje do krajů. Kdyby to nebyl panoram a objektiv nejel po ose. Bylo by to patrné kruhově. Ale panoram to natáhne, tak nám krásně ztmavuje kraje, horní a dolní. Vypadá to jako po nadržování.

Neměl Sudek ve svém panoramu namontovaný Dagor?

[David]

No jo, vlastně. Taky měl Dagora, ale nějak se mi nezdá to podání....

[achernar]

Pokud ja vim, tak tam toho dagora nemel uplne odzacatku. Nejsem si jistej ale...

[Pentaxista]

Pavel_P
Moje zkušenost:
Když fotím za těchto podmínek na Acros, volám v DS-12 a zvětšuji na MG, tak:
naměřím (spotem) scénu (kromě oblohy) a zvolím expozici. Pakliže je obloha "ulítlá" do světel o max. 4EV, vyvolám (standardně) ve stocku a pak bojuju v komoře. (Acros "pobere" opravdu skoro všechno - problém je, dostat to na papír.) Udělám expoziční zkoušku (č.1) na obloze a druhou v nejvyšších světlech "zbytku scény" (č.2). Vyvolám společně. Za rozhodující považuji světla ve "zbytku scény" (č.2). Vyberu na tomto proužku zčernání, které budu chtít na finální zvětšenině a protože mám k dispozici i proužkovou zkoušku z oblohy (č.1), mohu hned posoudit, o kolik se expozice bude lišit. Zatím neřeším.
Podle proužkovky č.2 "dořeším" kontrast - tedy stíny. Jsou-li příliš světlé, musím zvýšit kontrast. Jsou-li tmavé - snížit kontrast. Málokdy je kontrast zcela vyhovující... Pohnu-li s kontrastem (filtrací), změní se i expoziční čas (... průběžně mohu porovnávat se zkouškou č.1). Jakmile je kontrast vyřešen, zabývám se oblohou. Obvykle "dosvítím" (burning). Kupodivu, nebývá to často třeba a když, tak ne moc.

Je-li rozdíl mezi "základní naměřenou expozicí" a oblohou více jak 5EV, je to trochu problém, protože při postupu popsaném výše se už "dosvěcuje" dosti těžko. První možné řešení, které člověka napadne, je "změkčení" - delší expozice, zkrácené volání. Ano, to samozřejmě lze, ale musíme mít proces zkalibrovaný a - fotíme-li na rolfilm - obvykle musíme obětovat některé záběry... Dalším negativním důsledkem je ztráta kontrastu "hlavní scény". Já to "řeším" voláním v DS-12 2+1 a omezenou agitací. V komoře pak "dosvítit" oblohu a obvykle některý z dalších "nečestných a nesportovních postupů": nahřát partie oblohy rukama, teplým vduchem, štětec + teplá vývojka, štětec + "energická vývojka" (např. GD-L 1+2 i 1+1 !) atd.

Flashing... no, nevím... sice sníží kontrast a zlepší kresbu ve světlech, ale není-li "zbytek scény" dostatečně (nebo "potřebně") kontrastní - a to při focení při "plechové obloze" bývá, nemusíme dosáhnout potřebného efektu.
Možná "parciální flashing"...

Při focení na jiné filmy, které nemají takový rozsah (např. HP5+, FP4+, PanF+ a pod.), nezbývá než použít N-1,2,3 volání a pak zase "natahovat kontrast" v "základní scéně".

Je-li to možné, neutrální gradual (na krajinu může být velmi dobrý dobrý "full").

Naprosto "geniální" je AnalyserPro od RHdesigns:
čidlo do nejvyšších světel - pak do nejhlubších stínů (a další 4 možná měření), což trvá cca 15 sec. - umístit pomocí 4 tlačítek měřené partie na konkrétní políčka šedé škály a nastavit kontrast tak, aby se "vešel" na rozsah použitého papíru, to trvá dalších cca 15 sec. - exponovat finální zvětšeninu. Ustřeluje-li např. obloha o hodně EV, lze sice "komprimovat" vše na rozsah papíru, ale "střed" se "slije". Pak stačí jenom odpočítat počet políček na škále (mezi nastavenou expozicí a expozicí nutnou pro oblohu), zakrýt "hlavní scénu" a dlouze stlačit znovu tlačítko expozice. Přístroj odečte základní expozici a dosvítí oblohu.

Protože jsem se před několika dny (po 30 letech !) zabýval zesilováním (a jinými podobnými procedurami), narazil jsem opět na proporcionální a superproporcionání zeslabovače a "nové vyvolání". Není to složité a v kritických situacích a u cenných záběrů by to mohlo pomoci. Odkazuji na Fotografické chemikálie, Zdeněk Tomášek.

[nojgi]

Hm, jak na ty poslední tři fotky koukám, je prázdná obloha další kompoziční oblastí - je nutno ji brát jako objekt, ne pozadí...

Jako kompoziční objekt bych bral spíš ty mráčky. Před bouřkou jsou dramatické, jindy nadýchané obláčky a někdy je jich na obloze jen pár nebo jeden. Když si počkáš až dojdou na správné místo tak s nimi můžeš počítat v kompozici.

Zatímco ta šedá obloha je pořád šedá. A jak napovídá smutná krajina počítal bych s ní v případě vývratů, zdevastované krajiny, v průmyslové krajině nebo na perifériích. Malebná krajina se šedou oblohou je jaksi proti srsti.

[jenda1250]

Sice jsem hledal něco jinýho, ale k tomuhle mám zrovinka taky co říct.

Všimli jste si, že na některých záběrech vypadá čistě modrá obloha (a už je jedno jestli je téměř bílá nebo skoro černá) naprosto přirozeně, brilantně a na některých jiných, zdánlivě totožných záběrech i se stejným tónem je taková vyblitá?

Kupříkladu mi tu na zemi leží dvě zvětšeniny. První záběr (symmar 150/5.6) jsem vyfotil poránu, se žlutým filtrem, vpodstatě nic jsem nemusel nadržovat ani nějak zásadně měnit kontrast.
Druhý záběr je z odpoledne (stejný den, bylo několik dní stabilní počasí), opět žlutý filtr (Xenar 210/6.1), ovšem kvůli nešťastnému oparu zápasím s kontrastem a sytostí horní půlky (včetně oblohy) a ač je výsledný tón oblohy obdobný, vyznění je diametrálně odlišné.

V druhém případu je prostě šedivá, hnusná. Svůj vliv může mít i krajina těsně pod horizontem, která není tak brilantní; a nebo za to může absence vertikálního gradientu v obloze.

[bzencak]

Netrap se! Prostě tam naexponuj tu lepší oblohu z toho lepšího negativu. Nebo tam rovnou doexponuj pár obláčků z nějaké povedené oblohy. A hlavně to nikomu neříkej!

[jenda1250]

Ale no tak, tohle považuju za nesportovní jednání

Ono to s odstupem pár dní nevypadá tak strašně, u téhle konkrétní fotky mám co dělat uřídit krajinu jako takovou a obloha je jen hřebíček do (mojí) rakve .

Asi jsem taky přeci-jen přišel na jednu vtipnou chybičku, a to příliš dlouhé vyvolávání printů ve zdechnuté vývojce. Věřili byste, že GD-L může taky už jako koncetrát být unavená? Měl jsem zbytek (asi litr) v kanystru, a po více než roce jenom mírně zešloutla, tak jsem ji namýchal - fungovala. Ovšem po dvou třech dnech pracovní lázeň zčernala a odmítla dále spolupracovat. Nově koupená čerstvá nejenom že drží podstatně dýl, ale potřebuje kratší expozici a koneckonců její energie je tak silná, že i 2 minuty jsou dostatečné a světla (včetně té zatracené oblohy) nestihnou stratit mikrokontrast a zatáhnout nejvyšší jasy.

[Jacob]

Nekolikrat se mi stalo ze jsem mel negativ s pekne vykreslenou oblohou a na papiru obloha vubec nebyla. Pouzivam Ilford RC MG4. Gradacni filtry foma 2x M1 (Normalni gradace).
Chapu ze vykryvani muze pomoci ale na negativu vidim krasne vykreslene mraky a fotku jsem nedelal za ostreho poledniho slunce ale naopak fotil zamracenou oblohu nad krajinou v pozdnich polednich hodinach. Nemela by zvetsenina jit tedy udelat i bez velkeho vykryvani?

Naopak kdyz pouziju stary RC s pevnou gradaci papir Kodak Kodabrome, mraky jsou krasne videt ikdyz je fotka diky zavoji trochu sediva.

Pomohlo by snizit gradaci?


diky

J.


 

[borekt]

tak presne to same se mi stalo v sobotu,kostel,krasna oblacnost,na negativu parada a na papire- prosly Ilfospeed Rc IS2.44m-

zkousel jsem vsechno,vcetne jine oblohy-neni to ono-vykrejvani a dokonce jsem si vystrihl kostelik a svitil asi 35 sec oblohu a 8sec kostel,vysledek?kostelik ma svatozar ,po dlouhodobe zkousce s vykryvanim,jeden snimek koukatelnej,S tim vykryvanim by to slo na velkem papire,ale chtel jsem zkusit tenhle prosly a na me ruce je trosicku malej 5x7inch,a to jsem delal ruzne pripravky a zkosel vsechno mozny i nemozny,Je zajimave ze na jinych snicich to je bez problemu,Nekdy se holt nedari

borek

[Pentaxista]

jenda1250

Přiložím polínko... Namíchal jsem pracovní roztok GD-L 1+4 do slotů - a nedostal jsem se k práci v komoře. Po nějaké době byla vývojka zcela mrtvá! A nebyl jsem sám, komu se to stalo...

Přitom: destilka s vodivostí 1mikrosiemens, zcela čisté sloty, čerstvá GD-L. A teď babo raď. Co je ovšem nejzajímavější:

Předtím ve slotech více než rok stejná GD-L, regenerovaná doléváním úbytku pracovním roztokem - a pracovala zcela bez problémů. Jenže byla "černá" a barvila (zvláště baryty). Vylil jsem ji v podstatě jenom proto a také proto, že "se mi hnusila".

[Pentaxista]

Rada k problému "pěkné popředí + vyšisovaná obloha":

Pokud nafiltrujete (snížíte kontrast) tak, aby se "objevila nějaká kresba, nebo alespoň nějaká šeď na obloze", budete mít popředí stlačené, nekontrastní, šedé. 

Dobrý postup je takový, že naopak zvýšíte kontrast tak, aby se Vám popředí líbilo (dostatečně separované stupně šedi) a v tuto chvíli si oblohy nevšímáte!

Další zkoušku uděláte se stejnou filtrací tak, aby obloha byla pro Vás příhodná (bude to expozice dvoj- ale i pětinásobná, oproti popředí(!) a popředí bude černé jako bota). Finální fotografii exponujete časem, který jste stanovili pro oblohu(!), ale po uplynutí času, potřebného ke správné expozici popředí, musíte popředí vykrýt a oblohu doexponovat.

Je to jenom jeden z mnoha způsobů, jak "dokreslit"!!!

(Další: přerušované volání: vývojka - voda - vývojka, nebo: tvrdá vývojka - měkká (či ředěná) vývojka, nebo: předsvícený papír (preflashing), nebo: volání na skle v tenké vrstvě, nebo.... Opravdu je těch způsobů hodně) 

P.S. Samozřejmě je první způsob proveditelný jenom tam, kde se dá vykrývat - např. "do oblohy mi přes horizont trčí patnáct stromů".

[LeosStehlik]

jak říká Pentaxista. 

 

A nebo mít negativy jenom s oblohou, a na papír dokreslit požadovanou oblohu z jiného negativu. 

[keko]

Ansel Adams ma niekolko peknych publikacii, v ktorych sa dotyka aj tejto temy.

Prechodovy filter, zonove meranie, nedrziavanie, vyvojky ...

Ale co s negativom, ktory uz je nafoteni? Vykryvanie sa s uspechom robi hlavne na pevnu gradaciu. Skoda, ze Kodak prestal vyrabat papiere Kodabrom. S premenlivou gradaciu nemam skusenosti, ale celkom urcite by som zakladnu expoziciu robil slabo purpurovou a mraky nadrzoval cez zlty filter.

Ak ide o uplne neriesitelny problem, potom sken atd.

Ja to v poslednej dobe riesim tak, ze pouzijem Diafine (teda delenu vyvojku) a zvysok nechavam na nahodu. Nahodou mi to celkom vychadza.

Delene vyvojky sa pri honbe za poctom ciarociek na milimeter hodne stracaju do uzadia. Ale tento web je plny informacii ako a kde pouzit taketo vyvojky. Pritom miesanie je velmi jednoduche. Trebars studena ID-11 - 3min a boraxovy kupel - 5 min. Odmenou byvaju vyrovnane negativy s kopirovatelnou celou stupnicou sede. Teda aj mrakov.

[Pentaxista]

keko

Vy jste "ortodoxní pevnogradacionář" ?

Multigradační papíry mají své nevýhody, ale domnívám se, že předností mají daleko více.

Mně se osvědčuje barevná hlava a současná filtrace M + Y. (I na barevné hlavě lze filtrovat jedním filtrem, ale obrázky ze současně zařazených filtrů mi vycházejí lépe.)

Multigradační filtry mě nějak nezaujaly.

Jenom poznámka k zónovému systému: jistě, lze! Ansel Adams ho dovedl téměř k dokonalosti. Ale je ideální pro velký formát - jednotlivé listy. I u SF lze laborovat, ale pokud máte na jednom pásu diametrálně odlišné snímky, bude to velké trápení s nejistým výsledkem.

Pak je asi opravdu nejlepší dvoulázňová vývojka nebo "weichentvickler" z Hexenkuche. Ale protože je vždy něco za něco, zase bude problém u snímků s rozsahem 2 EV. S tím bojuji už roky v lese: buď abnormálně kontrastní (klidně 10,12 i 14 stop), nebo naopak "temnosvit" s rozsahem 2-3 stopy.

[keko]

Nie, nie som pevnogradacnik

Ale ked som si obstaral sadu filtrov Polymax, tak Kodak prestal vyrabat CB papiere.

Odvtedy robim prilezitostne na prelezane Fomy. Take tie v zltych krabickach.

Ano, vsetko ma svoj hacik a ja s tym suhlasim.

Este k tym filtrom. Nemam osobne skusenosti s filtrami od Ilfordu, ale zrovna tie Polymaxy maju ladenu spektralnu priepustnost tak, ze najpurpurovejsia dosiahne este snad tri stupne kontrastnejsi vysledok, ako sa da iba s farebnou hlavou. Dava to moznosti pri tvoreni, nie je to samozrejme vhodne pre "zachranovanie" poniceneho negativu. Dalsia vyhoda je, ze 3/4 sady filtrov sa menia bez zmeny expozicie, zbyla tretina potom + 1 clona. Pre blba ako ja - genialne!

Ale kedze ja uz tolko neexperimentujem, nemusim samozrejme radit vzdy dobre. Ale je to prinajmensom na zvazenie.

[Jacob]

vrele diky za nazory a rady.

 

Keko- Kodakbrome mam s pevnou gradaci. Verim ze kdyz byly papiry cerstve, musely byt opravdu uzasne.

 

Chapu ze nadrzovani muze byt potreba a je individualni u kazde fotky. U nekterych fotek z jineho negativu jsem osvitil oblohu bez mracku dvojnasobnym casem nez krajinku a kresba byla. Tentokrat jsem u krasne zamracene oblohy v pozdnich hodinach kdy se slunce schovavalo za mraky, osvitil vice nez dvojnasobek casu a ono nic. Proto mne to vrta hlavou a nedaval bych to za vinu jen nadrzovani.

 

Posledni dva filmy jsem zacal vice merit expozici na stiny ale nezkratil jsem volaci cas a negativy jsou hodne kryte(a znatelne vetsi zrno).

Je mozne ze tento nespravny postup vyvolani negativu zvysil kontrast a tim padem I velky rozdil v naslednem osvitu stinu/svetel ?

 

Diky

J.

 

 

 

 

[otik]

pokud mas hodne krytý negativ, tak obloha může být problematická. jestli ale vidíš proti světlu v obloze nějakou kresbu, měla by jít vykopírovat s tím nadržením. někde jsem slyšel, že negativ by měl být tak krytý, aby jsi si přes něj mohl přečíst noviny. tak se to tak snažím dělat a je to v pohodě.

[jimmyhayek]

Posledni dva filmy jsem zacal vice merit expozici na stiny ale nezkratil jsem volaci cas a negativy jsou hodne kryte(a znatelne vetsi zrno).

A měříš správně na stíny? Hodně kryté negativy jsem míval, když jsem prostě jen podle nesprávně pochopené poučky namířil expozimetr do stínů a bez jakékoliv korekce dle získaných hodnot exponoval. Negativy byly potom hodně kryté, protože jsem je přeexponovával – expozimetr nevěděl narozdíl ode mě, že měřím stíny. Až po nějaké době jsem si zjistil něco o zónovém systému a došlo mi, že kromě změření stínů je třeba je ještě zařadit do správné zóny a upravit expozici, viz http://www.temnakomo...novy-system-r29

Omlouvám se, jestli to není tvůj případ a měření máš zmáknuté

[keko]

Pise sa o tom menej, ale starsie publikacie spominaju este zoslabovace.Tie sa delia na proporcne a tie, ktore zoslabuju svetla, alebo naopak, tmave miesta. Sam som nikdy neskusal, ale vyskusal som iny postup, vola sa rehalogenizacia. Mal som nafotenu skolsku skupinu, prevolal som a vysledky kontrastne, nekopirovatelne. Recept z CSF, ktory som vtedy odoberal, mi zachranil ako studentovi kozu. Radil namocit negativ do roztoku, ktory prevedie vyvolane striebro spat na halogenid striebra. Podari sa tak ziskat slabo kryty naruzovely negativ, ktory je ovela menej strmy a teda oku privetivejsi.

Chemickym pokusom takehoto druhu by mali samozrejme predchadzat pokusy na necisto. A nie nadarmo sa vravi 3xrozmyslaj2xmeraj1xrez.

[otik]

zeslaboval jsem jednou hypermanganem, výsledek dost nejistý, mapy, fleky. A pak jsem zapoměl negativ přednamočit a to dopadlo katastrofálně. Škoda práce to byla, už by jsem to takhle nedělal.

[Pentaxista]

Jedno z expozičních pravidel: exponuj dostatečně, ale jak nejméně je to možné.

Sám jsem dlouho trápil sám sebe tím, že jsem ze strachu, "abych o něco nepřišel", exponoval vždy více, než bylo třeba.

Pro začátek:

- Naměřit nejhlubší stíny (například spotmetrem) a přiřadit je do správné zóny. To ví všichni, ale zdaleka ne všichni to udělají správně! Pokud jsou na scéně "nejhlubšími stíny" místa, na kterých je zřetelná kresba, je to úplně něco jiného, než černočerná tma, když z polední ulice fotím dovnitř do kanálu!

V prvním případě přiřadíte stíny dejme tomu do zóny III nebo III+1/2 , ve druhém do II nebo do I+1/2, či dokonce I.

- Naměřit nejvyšší světla a přiřadit do správné zóny. 

- Bude-li rozdíl větší, než 5EV (stop), musíte začít čarovat při volání filmu (viz výše). Něco se dá zachránit v pozit. procesu, ale už to není tak jednoduché...

[keko]

Vyber filmu je dalsia velmi silna zbran na zvladanie velkeho rozsahu jasov.

Kodak 400 T-Max - velmi dlha linearna cast pracovnej charakteristiky znamena velmi dobru reciprocitu, zaroven i to, ze sa neda na papier kompletne kopirovat bez zmrzacenia strednych tonov.

Kodak 400 Tri-X - pracovna charkteristika tvaru "S", zplostene svetla aj tiene, zaroven prijemny kontrast v strednych tonoch (to su tie, kde oko chybu odhali oklamzite), to znamena, ze i obrovsky rozsdah jasov sceny sa da po vyvolani negativu skoro cely kopirovat na papier.

Dones je preto Tri-X ovela oblubenejsi.

Podobna analogia je medzi Ilford Delta 400 a HP5Plus, Ilford Delta 100 a FP4 ...

Ak teda ide o rozlisenie v kontrolovatelnych svetelnych podmienkach, 100Tmax je jasnou volbou. Ak ide o velky jasovy rozsah, FP4. Alebo Plus-X, ak sa este niekde najde. Na velky format v exterieri je Tri-X Pro 320 urcite lepsia volba, ako 100T-Max.

[Jacob]

Jimmy a Pentaxista- spatne urceni expozice nejspis bude duvod hodne kryteho negativu a tim padem i velkeho rozdilu osvitu stinu/svetel. Budu nad tim pri foceni vic premyslet.
 

diky

J.