Tady je Krakenovo - fejetony, úvahy
#1
Publikováno 25 únor 2011 - 09:50:24
asik před rokem a půl sem napsál takú úvahu, či co to vlastně je, o kterú mne požádal Šnek (mělo to být neco jako Krakenovy fejetony) do jeho (našeho) časopisa - občasníka.
Z teho projekta tehdy sešlo, ale včilkaji sem kóknul do počítača a našel sem ju a znova si ten výplod přečetl a dostal sem nápad, že by ste podobné úvahy mohly v Krakenovu psat aji vy.
Pokud si bude aji nekdo z Vás bude chtěl vylét srdéčko, nebo nás inak duchovně obohatit možete tady v Krakenovu. Budo to také nahlédnutí do duše temnokomorníka, fotografa.
S úctú Váš Kraken
#2
Publikováno 25 únor 2011 - 09:51:47
Blok reklam, netrestaj mňa Pánbíček…..
V jakémsi nákupním kostele sa procházá rodinka, smějú sa jak trúby, berú si z regála petflašku s tisícovkama a poskakujú k pokladně, kde jim fešná robka, kerúvá nikdy u pokladen neuzříš, namarkuje 999 Kč a uščuřuje sa teho stejně poťapané jak zákaznická rodinka.
Po tym další zmjatina: Náměstí plné jakýchsi otlemkú, keřívá poskakujú jak urvaní z řetaza a mávajú fajnovýma mobilama nad golozňú a sú strašlivo ščastní, páč nemajú už žádný paušál, hodijú sa do pohody a teprve včilkaj sú frí.
Konečně naskočijú hodiny, skóknu svoje eslivá sa mi nejak nezpožďujú a už vídím ňusrúm jak sa tam dúležito vybavujú a štelujú si papíry do stožka.
Už je to tu! Směsica hrúzy sa valí na statisíce divákú, všecičko komentované rychlým a dramatickým hlasom: V Afgánistáně zařvalo pět vojáků, povstalci v Africe zakrútili krkom desítkám lidí, záběry na tančící děti s kalašnikovama v rukách, naši politici rolujú hubama a očiskama tak, jak by je pokúsal vzteklý psisko.
Všecko strašlivo rychlé, bez závěrů, agresivní, POVRCHNÍ.
Vypínám bednu, zavírám hubu…….
Odpoledne sem procházel internet a čučál jak sa dneskajc dělajú obrázky aktú tam vyvěšené. Včilkaj sedím na zahradě pod ořechom za svitu petrolejky, listuju v knížce Milana Borovičky a přemýšlám nad tým, co majú navíc jeho fotografie, fotografie již končící generace. Listuju, převracám stránky, kochám sa….POESIE, to majú navíc! Jeho fotografie vyprávjajú nikdyvá nevyslovené básničky, není to jen taková ta sterilná recitace, je to vyprávjání příběha, život a krása lidská…
Proto, ogaři a cérky zlaťúčcí, snažme se do svých fotografií dostat kus sebe navíc, přestaňme řešit techniku, formát, filmy, vývojky a jiné podobné cípoviny a večer až se zavřeme v temnici, rozsvítíme červené bludičky, pustíme si hudbu, vytáhneme negativy, vnímejme tu jedinečnost chvíle.
Až vytáhnete z krabice svůj oblíbený papír a dáte jej do rámu, pohlaďte jeho povrch špičkami prstů, protože na něm se může zrodit příběh, jenom Váš příběh.
Vnímejme fotografie a učme se ji dělat tak, aby z ní byl cítit člověk, dělejme ji tak, aby z ní divák pochopil niternost našich duší, aby z ní sršela lidskost, příběhy, aby naše fotografie vyprávěly básně.
Když budeme mít štěstí, snad, alespoň na chvíli, naše fotografie vytrhnout nějakou lidskou dušičku z dnešního povrchního světa….
#3
Publikováno 25 únor 2011 - 10:26:39
#4
Publikováno 25 únor 2011 - 10:51:13
Chtěl bych ťa jednů potkat naživo a dat si s tebů po klíšku.
#5
Publikováno 25 únor 2011 - 14:19:00
Ráno venku mrzlo, až praštilo, mráz maloval na skla svá veledíla a tak jsem se nechal inšpirovat a zelezl si do komůrky. Nalil roztoky, rozsvítil aladinku, pustil rádio a šel vybrat obrázek, který světlem vtisknu do ušlechtilé emulze...
Za chvilku jsem měl naštelovaný zvětšovák a připravený variant 112 v rámečku - k tomu všemu mi hrál jazzofon na ČR3
Tak bylo všechno takové pohodové, klidné, papíry se koupaly v chemii, obrázky vykukovali na světlo Boží z jazzofonu se záhy stal komorní koncert E-dur... a na jednou tu začal kostelní zvon odbíjet poledne. Čas něco zakousnout.
Tak jsem zbalil náčiní, umyl komoru a dal prát baryty... Pěkně jsem se nadlábl a teď si jdu vypít kávičku ven na sluníčko a za chvíli dojdu do komory juknou na koupající se baryty a vyměním vodu.
Dnes mám opravdu fajn den
#6
Publikováno 26 únor 2011 - 18:08:05
#7
Publikováno 27 únor 2011 - 22:44:54
#8
Publikováno 28 únor 2011 - 04:12:52
#9
Publikováno 28 únor 2011 - 12:46:33
Mnohokrát jsem je četl, netvrdím, že jim beze zbytku rozumím či bezvýhradně souhlasím - ale oslovilo mne to:
Petr Helbich: Fotografovat krajinu
Snaha o to, abys zobrazil krajinu, znamená především krajinou putovat. Znovu a znovu, touž cestou, na níž je třeba osvědčit věrnost a bdělost jako na místě, kde očekáváš, že natrefíš plachou zvěř.
Je třeba, abys naslouchal jejímu příběhu, neboť krajina je především vyprávěním. Ona k tobě hovoří a ty jí odpovídáš, a jsou v ní mrtví, kteří nabyli hlas, a jsou v ní živí, kteří dohlédnou za hroby.
Jít krajinou zcela sám, to je především důležité. Neboť zde nikdo nechybí, ani ten, s kým bys šel nejraději, ruku v ruce, a on právě teď spí nebo spřádá své plány na opačném kontinentu. V jiném těle a s duší na hony vzdálené tvému osamělému zážitku. A ty, kdybys soudil jeho nepřítomnost jenom svým vlastním krokem, tou nicotnou stopou, kterou vzápětí zahladí znovu vztyčená tráva či vítr zanese prachem, pak by sis zoufal v tom kraji s kamenným srdcem, s hluchýma ušima a se zrakem slepým vůči svému stesku.
Ty sám jsi však v tom kraji srdce, ucho a zrak. Příběh kraje je tvým vlastním příběhem a keře, lesy, potoky i náves, kterou míjíš, hovoří tvým vlastním jazykem. Kraj sám tě nespasí. To ty jej chceš nahlédnout tak, abys jej vytrhl z temnoty jeho prázdného osamění, a hle, on ožívá spolu se všemi, kteří kdy prošli či půjdou tvou cestou, třeba jen v duchu či ve svém snu. Neboť i oni mají svůj, tedy váš společný kraj.
Kraj mlčí, skýtá však prostor tvým slovům. V jeho tichu zaslechls výzvu, abys tvárnil, to jest, vystihl řád. Tvůj kraj se uchází o to, aby se o něm vyjádřil jako svědek ve sporu o jeho význam, a kdybys prohrál, sám budeš obžalován a posléze odsouzen k zapomnění. Jsi tedy pamětí kraje a on je tvůj domov i se svou pradávnou historií, dokážeš-li jej oslovit. Jen na tobě záleží, zda keři uprostřed sněhu a mrazu připomeneš, že zas bude kvést, a vodám zděšeným pod ledem, že je z jejich zajetí už brzy vyprostí obleva. Pravda, schopnost překlenout zimní čas je do nich vložena i bez tvého úsilí, jaký by však měly užitek, kdybys jim nevnukl jistotu, že se tak bude dít po tisíce jar? Nechť příběh kraje, jímž volně kráčíš, splyne s tvým příběhem, že jeden od druhého už stěží rozeznáš. Je to cesta od zimy do jara a znovu do zimy, v níž mnozí zahynou, leč ten, kdo přežije, vyjádří znovu a znovu vždy tutéž radostnou zvěst.
Omezené jsou cesty krajinou. Neomezený je však počet představ, jež mohou vyvolat. Je na nich zkáza i početí, zavátá pěšina vánočním časem, úzkost nadcházející bouře i letní vysoká noc. Prostor i čas se zde prostupují tak, že oba jsou na stejné úrovni, neútoční a obeznalí, vážní i lehcí, se všemi možnostmi a zároveň poté, co dokonali. Zapudíš-li jediný obraz z těch, které ti čechrají mysl jak poryvy větru, jež kráčejí obilím, to už jdeš krajinou, jako bys měl v ruce rybářskou síť, v níž zachycuješ pouze vyvolené a propustíš to, co zapíráš. Tehdy krajinu vlastníš ke svému užitku, už jí však nepatříš, už nejsi z jejího rodu bezčasu, už ses oddělil. Jsi pozorovatel, nikoli účastník. Ty však buď svědkem milujícím. To jest tím, kdo píše hru, a zároveň je i její představitel. Proto tvé myšlenky nechť jsou bdělé a vytrvalé. Skromné jak kapka ranní rosy a prázdné jak dlaň ještě předtím, než ji přiblížíš k prameni. Sotva tak učiníš, ona se plní obrazy. A ty z nich piješ, jakmile naplníš dlaň. S vědomím, že to, cos zachytil, je obsah pouhé dlaně. Z pramene, který nemůžeš nikdy vyčerpat.
Zobrazit krajinu znamená volit i nevolit zároveň.
Volit: najít objekt v takovém osvětlení, aby souzněl s tím, co je v tobě uloženo z neviditelné krajiny, dané ti při zrodu. Z těch nepřeberných nápěvů a z nesčetných harmonií zachytíš vždy jen ty, jež odpovídají tvé vlastní tónině, v rozsahu tvého nástroje.
Nevolit: objekt, o němž jsem hovořil, nevybírat tak, aby se on tobě přizpůsobil, ale naopak celý ses ty jemu poddal. K tomu je všude příležitost, vzácně ji však můžeš využít. Odtud nepokoj fotografa: vše je tu zároveň pro něj a zároveň mu všechno uniká: buď že nepřišel v pravý čas, nebo že se dost neotevřel. Neboť je dvojí děj: ten v tobě, který tě jen občas vnoří do hlubiny pozornosti, kde utichnou vlny tvých prchavých, rušivých zaujetí, a potom děj krajiny, se změnou jejího osvitu a s ním hloubky prostoru i objemu toho, co zobrazuješ. A chod ročních dob, jenž odívá stromy a hned zase svléká do siluet, podobných černým bleskům, jež míří od země vzhůru a tam bijí k nebi jako navěky zataženému. Letní úpal, prostoru nepřátelský, v němž zaznívá cosi z posledních dnů planety, jež se chystá uhořet. A zase mlhy, tajemný šepot toho, co zůstává za nimi skryté, brána do jiného světa, kde tma září světlem a světlo je tlumeno tmou. V ní náhlá setkání s obrysy netvorů, utkvělými uprostřed říší, rostlinné a té živočišné, a chvíle, kdy skála promluví svou řečí tvaru, jakoby snila o tom, až jednou nabude skutečný hlas. Stopy člověka v blátě, té podivuhodné bytosti, kteréhos minul, i vidíš jen výsledky jeho snahy v poloobdělaných polích, v sadech, jež opustil, v hrazených strouhách a zpevněných březích rybníků. Zdi hřbitovů a to, co je za nimi, jako čas, který ztroskotal, obrostl břečťanem, vyšlehl tújí, oprýskal od dat úmrtí. Jen co se přiblížíš, ožije hejnem černých havranů, kroužících kolem vesnice.
Poslední domky na samém břehu polností: v podvečer vyhlížejí, jako by lidé, zakletí uvnitř, nechtěli rušit bělostnou závěj okolní samoty. Snad přemítají o své nepřítomnosti, snad vidí na chvíli očima, které se vidí, zrak jak podstatu tohoto kraje, k němuž nelze nic dodat, neboť on je svým vlastním spatřením.
Co zmůže fotograf se svým přístrojem uprostřed tak mnohého tajemství? Rozluští je snad tím, že odtud cosi odnese, omezené na dvojí rozměr, zbavené barev, bez času? Vždyť tím pouze násobí nevyjádřitelné v tom, co nelze vyjádřit, ten odvěký příběh poutníka, který jde, neví odkud, míří, neznámo kam. A to, po čem šlape, a to, s čím hovoří, je sděleno v řeči, jíž dosud nerozumí. Jeho snaha snad není marná jen v tom, že ho zlákala, aby opustil zvyk vyjít ze známého místa a dojít k tomu, které je žádoucí. On cítí, jak naléhá na meč krajiny, jehož hrot ho stále jitří, aby vyslovil už dávno vyslovené. Leč uprostřed té vřavy ticha zahlédá, tu a tam, obrys toho, co nezná čas a nemá tvar.
A jeho prchavé štěstí je podobné hlasu těch, kteří milují svou drahou vyvolenou, jen pokud ji tuší, vzdálenou, němou, v nedohlednu.
(Kavárna A.F.F.A., 1996 - Opsáno z knihy Tvář naší země – krajina domova; Jaroslav Bárta, Studio JB, 2001)
a na závěr malou doušku:
Pozorujte přírodu bedlivě a vnímejte svědomitě: každé ukvapení znamená ztroskotání a krok zpět. Berte jen po soustech, abyste vždy dobře strávili. Vzpomeňte jen na dnešní den. A pravdy se držte – přírodu netřeba zkrášlovat ani zesilovat. Má těchto vlastností sama dost. (Julius Mařák svým žákům)
#10
Publikováno 12 březen 2011 - 22:57:50
Včera jsem jaksi neměl, kromě čaje s citrónem a paralenu, náladu nic dělat, tak nastoupil záchranný manévr - televizní program. A vida: "MISTŘI ČESKÉHO ANIMOVANÉHO FILMU" Úžasný znova to skouknout, konečně je v kisně na co zírat. Co záběr, to fotografie, má to hlavu a patu a co film, to příběh. Díváte se taky ?
A vúbec, jak jste na tom, sledujete jen prostředí fotografie, nebo "koukáte" i za humna - divadlo, koncerty, knížky, balet a kdovíco ještě ?
#11
Publikováno 13 březen 2011 - 00:21:46
#12
Publikováno 13 březen 2011 - 23:27:20
#13
Publikováno 14 březen 2011 - 02:54:52
#14
Publikováno 14 březen 2011 - 04:14:30
#15
Publikováno 14 březen 2011 - 09:37:11
Dost mě se*e když se dívám na televizní zprávy a tam vidím ty "křivá rovnítka"
... 25 letý mladík přepaden vs. 25 letá muž okradl...
nejde mi o smysl zprávy, ale o to, jak nás překrucují, jak nás oblbují a vtírají nám své postoje a názory....
A takto bych mohl pokračovat v mnoha dalších případech, nejen v médiích
#16
Publikováno 14 březen 2011 - 16:41:26
#17 Jirinol
Publikováno 14 březen 2011 - 17:21:03
ono to tak je - na svět se nejen dívám dost jinýma očima, než většina ostatních lidí - a to jak fotograficky, tak i kriticky!
Dost mě se*e když se dívám na televizní zprávy a tam vidím ty "křivá rovnítka"
... 25 letý mladík přepaden vs. 25 letá muž okradl...
nejde mi o smysl zprávy, ale o to, jak nás překrucují, jak nás oblbují a vtírají nám své postoje a názory....
A takto bych mohl pokračovat v mnoha dalších případech, nejen v médiích
Nesvádějme všechno na média. co je to takové to médium? Nejsou za tím schováni tak tak náhodou nějací lidé? Občas mě napadá otázka, jací jsou to lidé, kteří vyštudují novinařinu, živí se jí, a neznají rodný jazyk a neumějí jej používat? V tištěných denících to ještě jde, ale internet, to je sodoma gomora. A forma většinou koresponduje s obsahem... pámbu s námi a hlavně s našimi vnoučaty.
#18
Publikováno 14 březen 2011 - 17:45:17
#19 Jirinol
Publikováno 14 březen 2011 - 18:48:33
Nedělejme si iluze, články na netu smolí studenti za 150 až 300 Kč za kus. Žádná novinařina ani humanitní či podobný obor není nutný.
a přináší to stejný úpadek, jaký následoval po únoru 48.
#20
Publikováno 14 březen 2011 - 19:14:03
#21
Publikováno 14 březen 2011 - 19:14:39
#22
Publikováno 14 březen 2011 - 20:06:30
Nedělejme si iluze, články na netu smolí studenti za 150 až 300 Kč za kus. Žádná novinařina ani humanitní či podobný obor není nutný.
Prosím o kontakt, kde je takovou brigádu možno domluvit Měl jsem údajně jednu z nejlepších maturitních písemek...
Mě osobně, teda kromě reklam, který mam "vypnutý", vadí na webu nejvíc snaha udělat senzaci z každý ptákoviny, ale o důležitejch věcech (třeba za co, že to vlastně ty dochtoři stávkovali) se člověk pořádně nedozví
P.S.: Doufám, pane Kraken, že sem smim, i jako temnokomornický pulec. Kdyžtak uctivá omluva, já už to neudělám.
#23
Publikováno 14 březen 2011 - 20:09:59
#24
Publikováno 14 březen 2011 - 20:19:05
#25 Jirinol
Publikováno 14 březen 2011 - 20:55:33
Mě osobně, teda kromě reklam, který mam "vypnutý", vadí na webu nejvíc snaha udělat senzaci z každý ptákoviny, ale o důležitejch věcech (třeba za co, že to vlastně ty dochtoři stávkovali) se člověk pořádně nedozví
Premiante, zkontroluj si pravopis
#26
Publikováno 14 březen 2011 - 22:58:58
Mě osobně, teda kromě reklam, který mam "vypnutý", vadí na webu nejvíc snaha udělat senzaci z každý ptákoviny, ale o důležitejch věcech (třeba za co, že to vlastně ty dochtoři stávkovali) se člověk pořádně nedozví
Premiante, zkontroluj si pravopis
To je náhodou správně. Skoro Novej gramatickej zjev. Říkám tomu "neshoda přísudku s podmětem". Však si zkus představit, jak by to vypadalo s ypsilon. Mi to trhá oči. A zase napsat "ti dochtoři", to mi neleze přes ten můj pražskEJ jazyk
#27 Jirinol
Publikováno 14 březen 2011 - 23:12:08
Mě osobně, teda kromě reklam, který mam "vypnutý", vadí na webu nejvíc snaha udělat senzaci z každý ptákoviny, ale o důležitejch věcech (třeba za co, že to vlastně ty dochtoři stávkovali) se člověk pořádně nedozví
Premiante, zkontroluj si pravopis
To je náhodou správně. Skoro Novej gramatickej zjev. Říkám tomu "neshoda přísudku s podmětem". Však si zkus představit, jak by to vypadalo s ypsilon. Mi to trhá oči. A zase napsat "ti dochtoři", to mi neleze přes ten můj pražskEJ jazyk
ale prdlajs, hned první slovo komu, čemu? co takhle 3. pád? hyhyhy
#28
Publikováno 15 březen 2011 - 08:22:35
#29
Publikováno 15 březen 2011 - 09:10:25
Tož to zas jak ty jeden pulče. Když budeš hodný, tož ťa možná aji nezaříznu
#30
Publikováno 15 březen 2011 - 09:14:57
Krakene Ogaro.Potřebuju sa s tebů důležito poradit chců u mě vypsat do teho formulářa na počítání oveček národnost.Nevím lesti mám napsat moravská,nebo Krakenovská
Vykašli sa na ty jejich listy, já si lehce umík spočíst kolik tu mám ovec. Narodnost Krakenovská, to je logické.
PS: Ogaři když sa tak na to dívám, tož sa tu fejetonuny pěkně leplevelujú, asik otevřu neco jako poradnu nebo neco takého a pak to pěkně smáznu. Bo sem si myslel jaké sa dneskajc poránu nedozvím múdra a zatím enem neco a jakýchsi neshodách čehosi s čímsi.
#31
Publikováno 17 březen 2011 - 23:35:54
Poskytnu zdarma návod, jak si běžně vybavený temnokomorník může vydělat právě dnes.
Japonci mají malér s jaderkama a parta opravdovejch Frajerů dělá neuvěřitelnou práci, aby nenastal velkej prů**r. Podle Í-děsu tady, na druhý straně zeměkoule, lidi skupujou v lékárnách "Jódové tablety". A co v nich je ? Jodid draselný. A tem přece my temnokomorníci máme ! Obecně na testování ustalovače v 10%roztoku a fajnšmekři i do vývojek. Vezmem ten 10% roztok a naředíme na 1 promile a klidně i řidší. Získalisme "antiradiační kapky". Pak vytáhnem z domácí lékárničky jódovou tinktůru a přikápnem ji do fernetu. Fernet je dobrej na všechno a tenhle i na radioaktivní spad. Drsnější povahy jódovou tinktůru naředěj na 30 až 50 procent a pojmenují to "Vódka Jodovája" (tady opatrně, alergie na jód se celem často vyskytuje, tak aby nám to nenabouralo obchodní plány).
Reaktory se hasej (jde o moderaci, ale jsme obchodníci, že ) kyselinou boritou. Hurá tu máme taky, spolu s boraxem ji používáme na pufrování vývojek. Tak sem s ní. Kyselinu boritou, případně i borax, rozdělíme do malých pytlíků s instrukcí : "Až na Vás dopadne částice z Japonska, otevřete sáček a částici posypte." Pak už stačí v nejbližších pracovních pomůckách koupit bednu těch nejlevnějších respirátorů a igelitů na vlasy. Vemte i bednu pláštěnek, s malou marží je můžete přidávat k akčnímu balíčku. Klidně přihoďte i další drobnosti IPChOJ, ale bacha na přehlcení zákazníků. Potom to, jako správný Obchodník s deštěm naložíme do auta a jedeme prodávat někam, kde nás zatím ještě neznají.
Výdělek zaručen a jeho výše je jen na hranici naší drzosti. Lepší brigádu si nemůžeme přát !
Jenže tady na Temný Komoře se scházíme jenom slušný myslící lidi, takže si Jodid necháme na testování ustalovače, borax s boritou do D-76d, do fernetu nic přilejvat nebudem a jódovou tinktůru si necháme pro případ, že se nám při návratu z oslavy "Ty Frajeři v Japonsku to zvládli" malinko zvedne chodník!
Tak přejte hodně štěstí Japonskejm Frajerům, modlete se za Ně, dejte si na Jejich počest sklenku a tak dál, záleží na tom, jak to kdo cítíme. Maj to fakt těžký.
#32
Publikováno 18 březen 2011 - 01:16:38
#33
Publikováno 1 prosinec 2011 - 21:18:21
#34
Publikováno 1 prosinec 2011 - 22:52:38
#35
Publikováno 1 prosinec 2011 - 23:07:38
#36
Publikováno 1 prosinec 2011 - 23:09:23
#37
Publikováno 1 prosinec 2011 - 23:19:16
#38
Publikováno 2 prosinec 2011 - 23:50:04
Nedávno jsem hledal na kamerapédii jakýsi foťák. A v pravém, reklamním, sloupci na mě koukla celkem sympatická slečna. Byla to reklama na "automatický portrétní retušovač, stačí sedm kliknutí. A z obličeje slečny se stalo cosi mezi bárbínou, androidem a čímsi nedefinovatelným z titulek časopisů. Najednou to nebyla sympatická slečna, ale naprosto nudný a přehlédnutelný obrázek. Prostě univerzální voskovej ksicht. Děs.
U vína o tom vyprávím mojí L. a ta pronesla zajímavou větu: "Nemám zájem žít v retušovaným světě !"
To je ovšem krásná zkratka k úvaze o tom, co je pravý a co je retuš ?!
Je retuš vepřový řízek s obsahem masa 85%?
Je retuš nedopečenej chleba s s obsahem 10% starýho nedopečnýho chleba ?
Je retuš párek pro zlevnění nastavenej sójou (aby čistě sójovej párek byl dražší, než masovej ?
Je retuš finanční systém založenej jen na optimismu těch kteří se označlili za bankéře?
Je retuš *...................... ? (*doplňte si sami)
A Je retuš to, co nazvětšuju ? Ne, není.
A to mě opět nakoplo k temnokomorničení, snad srovnám ten roční skluz zvětšování proti focení, už na tom dělám
Děkuji, reklamo !
A co Vy, máte zájem žít v retušovaném světě ?
Opravdu?
P.S.: Děkuji L. za sousloví "retušovaný svět"
#39
Publikováno 2 prosinec 2011 - 23:58:17
pobavilo.
#40
Publikováno 3 prosinec 2011 - 08:42:47
#41
Publikováno 3 prosinec 2011 - 15:51:11
Ty vole Permona já o tym fejsbúkovi nemožu psat, páč ho ani nemám, aleposlúchaj už to jméno mi zní nejak tak divo, andrgrandovo.
Krakene, to nebude žádný andrgrand, to bude žrádlo, nevím sice, co je to za kulinářskou úpravu ten fejs, ale bůček je jasnej.
#42
Publikováno 4 prosinec 2011 - 22:01:40
= pečenej
= vařenej a obalenej kořením
= grilovanej
= vyškvařenej na chleba
Máte další recepty ?
#43
Publikováno 5 prosinec 2011 - 01:23:25
#44
Publikováno 5 prosinec 2011 - 04:36:03
#45
Publikováno 5 prosinec 2011 - 09:57:30
Nedělejme si iluze, články na netu smolí studenti za 150 až 300 Kč za kus. Žádná novinařina ani humanitní či podobný obor není nutný.
a přináší to stejný úpadek, jaký následoval po únoru 48.
Kamarádka píše pro jeden zpravodajský internetový portál (jeden těch největších) a má prý 100 Kč za článek. Víc mě ale překvapilo, že témata článků se odvíjí od toho, co lidé hledají. Až se tedy budete podivovat nad tím, co že to je za blboučké články o nevěře a nová studie ukázala, neviňte jen ty pisálky - je to na objednávku vyhledávačů těchto stránek. Když se hledá bublanina musí se psát recept na bublaninu
#46
Publikováno 6 prosinec 2011 - 07:12:01
Tak jsem si říkala, jestli jsem divná já nebo ti ostatní, že se jim to líbí být na fotkách uplně někdo jiný, vždyť tam z nich skoro nic nezbylo.
#47
Publikováno 6 prosinec 2011 - 19:27:31
Když je řeč o jídle,tak jsem si vspoměl na letošním festivalu Brutal Assault.Byl jsem v hospodě U satana 666 a dal si ovárek s ořčicí,křenem a chléba k večeři Pochutnal si a zároven napapal.
Kurňa tys mě navnadíl idu si pustit irony Number of the beast .Já si to sice brůkám po moravsku,ale je to pecka.
#48
Publikováno 6 prosinec 2011 - 20:54:33
#49
Publikováno 20 březen 2012 - 19:49:34
Kdo by to měl vlastně být? Že by člověk, který udělal významný objev v medicíně, člověk jehož dílo zachránilo hromadu lidí? Nebo významný filosof, který myšlenkama rozpohyboval ostatní k velkým činům? Či nějaký voják, který nazazoval svůj život, pro jinýma vytvořenou ideu vlastenectví a záchranu dětí a životů jiných? Měl by to být kněz, který vede lidi k lepšímu životu? Nevěděl sem, kde bych měl začít, jak bych hledal toho TOP člověka.
Vjíždím do vedlejší dědiny a zahlédnu v pološeru a mlze postavu, jak kolébavým krokem přechází cestu a s igelitkou v ruce pokračuje po krajnici. Projíždím kolem něj a poznávám v ní pána na jehož jméno si nemohu vzpomenout. Hlavou proletí řada informací a šuškandy o tomto muži, snad vše co sem o něm slyšel, jako když kliknete a otevřete soubor v počítači.
Vždyť právě tento by to mohl být!!! Vždyť tento muž navzdory své nemoci nohou, každé ráno, den co den, vstává od svého mládí před pátou hodinou ranní a jde do kravína poklízet dobytek. Každý den pokorně pracuje za směšné peníze, aby nasytil své děti. Navzdory ke svému nelehkému osudu bojuje s tím svým životem bez hlasítého nádávání a s úctou ke své pětihlavé rodině, svým sousedú a blízkým. Navdory tomu, že ho jistě již při vstávání s postele bolí nohy tak, že se musí deset minut rozcházet držeje se v pase, navzdory úředníkům i lékařům, kteří negativně rozhodovali o jeho důchodu, navzdory všemu se obléká, vezme svou igelitku a vychází do ranní, mlžné tmy tvrdě pracovat, aby věnoval alespoň kousek štěstí či radosti svým dětem.
Uvědomil sem si, že se právě u tohoto muže jediněčně snoubí všechny vlastnosti jež by měly osobnosti mít. Ten muž je zárověň vojákem, knězem, filosofem i člověkem který zachraňuje ostatní.
To, že nemá jeho dílo světového významu? Nevadí. Vzpomněl sem si na slova Karla Čapka, kteří ve své knize mluvil o myšlence a touze jednotlivých lidí zachraňovat svět.
Člověk, dle něj, má prostě tendenci k velikášství, myslí a mluví o záchraně a pomoci lidu či národům, ale v těch svých slovech a činech zapomíná na samotného člověka.
Kdyby se totiž všichni lidé začali zajímat o své nejbližší, přátelé, sousedy, začali jim přátelsky a upřímně, pomáhat z celého světa by vymizela chudoba, nenávist či jakákoliv forma lidské sprostoty.
Tento ranní muž se tomuto hodně přibližoval.
S touto Čapkovskou myšlenkou si již pohrávám delší dobu a uvědomil sem si, že sem byl zrovna takový velikášský i tady na temné. Chtěl sem zachraňovat celek, ale ztrácela se v tom myšlenka na člověka.
Proto sem se dal spíše na cestu pomáhat jedinci či jedincům, než diskutovat nad společenstvím.
Pomůžeš-li jedinci, pomůžeš tím celému společenství.
S úctou Váš bača Kraken.
#50
Publikováno 20 březen 2012 - 22:18:34
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních