Nevěděla jsem, kam dát toto povídání a přesto jsem cítila velkou potřebu to někam napsat
Dneska jsem poprvé zkusila vyvolat Ilford PAN 400 a kupodivu je na filmu i něco vidět. Sice to asi bude celé na draka, ale uvidím, jak to nakonec dopadne, až to uschne. Když si vezmu všechna protivenství jenž se udála při focení, tak se divím, že tam něco je vidět. Fotila jsem zátiší osvícené svíčkou
Při focení zjištěná závada na foťáku, při zavádění filmu do vývojnice se mu tam vůbec nechtělo a pořád se kousal a dokonce se na dvou místech přetrhla perforace*, při vyvolávání se mi podařilo rozcmrndat vývojku a bylo potřeba ji okamžitě něčím nahradit, což byla destilka, tak jsem protáhla vyvolávání...
Takže je vidět, že zázraky se občas ději. A závěr? Někde splašit pořádnou vývojnici, protože ta Plastik z bakelitu se mi stará o zvýšení krevního tlaku a rozšiřování slovní zásoby sprostých slov
-----------------------
* vědět tak, kdo vymyslel ty kuličky na začátku spirály, tak mne asi zavřou za uhranutí... A také ten závit, který se v půlce navíjení filmu povolí a film pak vypadne z drážek... děs. Zlatá Plastimatka na dva filmy