Keď fotím na zvitok, tak Standardkou na 4,5x6, alebo potom Pentagonom Six na 6x6. Väčší negatív som doposiaľ nepotreboval, a je mi ľúto vycvakať na film len 8 obr.
Mně to také nejdřív přišlo jaksi neekonomické nafotit na svitek jen 8 snímků. Do této doby jsem nejvíc fotil Super Ikontou na 6x6. A dokonce jsem už uvažoval o nějakém aparátu na 4,5x6, abych svitek využil opravdu maximálně. Teď jsem si ale pořídil dva strojky na 6x9 (Bessu a zmiňovaný Bergheil) a zjistil jsem, že to, co jsem nejdřív považoval za negativum, je vlastně výhoda. Čím méně mám snímků k dispozici, tím více mne to nutí přemýšlet o tom, co fotím a jak to fotím. Když mám k dispozici 12 snímků na 6x6, tak si občas dovolím "digitálistickou" rozmařilost vyfotit něco, o čem si po vyvolání vůbec nejsem jistý, že to stálo za vyfocení (předmět, kompozice). Zatímco na 6x9 mi je každého snímku tak nějak líto a mnohem déle zvažuji, než cvaknu. A to je vlastně dobře, ne? Jenom to občas působí trochu komicky - něco mne zaujme, rozložím stativ, dlouze zaostřuji, hledám vhodnou kompozici ... a nakonec to zase složím, aniž bych cokoli vyfotil . Moje drahá milující žena si o mně musí myslet, že jsem cvok. Což je ovšem fakt, tak proč to skrývat ...