149 odpovědí na toto téma

[tricky]

Pomohla mi poučka o exponování na stíny , vyvolávat na světla, mám teď na negativech vše.
Jinak se mi líbí výrok,že: Skutečně daleko lze dojít pouze tehdy, neznáme li cíl cesty

[hidejoshi]

Hele, proč nikdo vlastně nenapíše, má první návštěva na TK.cz

[Brian]

Tak já se dobrovolně přiznám že mi TK pomohla. Možná ani ne tolik teoreticky, i když pečlivě čtu všechny pokusy a poučky který jsou tady prezentovaný, jedná se spíš o pracovní zápal a chuť do práce s vyvoláváním a focením, který z temné komory a různejch srazů dříve hodně vyzařoval.

[brbulkaG]

To, že jsem našla stránku www.temnakomora.cz

Vně to ještě není tak znát... vnitřně hodně intenzivní posun...

[borekt]

Ahoj vsichni na Temny,
muj prvni zlom-kdyz byla ma fotografie publikovana v knize
# 2-nalezeni stranek Temnakomora.cz
# 3-setkani s fotografem ktery mne uvedl do spolecenstvi 6ti vybornych fotografu v US,od te doby je muj pritel a ucitel,predal mi cast sve fotokomory a fotomaterial.
Ono je toho vic,i treba to,ze jsem se hloubeji zacal divat vice okolo sebe,taky nepovedeny veci.To cloveka postrci vic k peclivosti a trpelivosti.

[benes]

Tak samozřejmě je potřeba znát poučky a pravidla, ale mě asi nejvíc hnala zvědavost jak se to dělá; jak dělaj ty fantastické fotky z podzemí, či jaký je fígl, že vyfocené minerály vyadají jako by ,,levitovaly,,
Ono všichni (nemyslím TK) obvykle popíšou blbiny typu vypneme AF či pozor na vyvážení bílé. Ale hloubš už nejdou.
To byl asi také jeden z motorů a také důvod proč jsem se po pár letech když jsem nedávno objevil toto fórum a rozhodl se založit Zde pár vláken. Poradit a pomoci tak s ostatními ostatním kteří třeba toto odvětví (př podzemní fotografii nedělají ale chtěli by to skusit.)

[Rimmer]

Pro zmenu ti reknu, co je shodilo o uroven niz - cudlikareni, vymysleni pikachovin, zlepseni, internetovych diskusi (sic), nejlepsich objektivu, filmu, procesu, vyvojek a podobne, misto soustredeni na substanci tvorby. Vcera jsem si listoval starymi foto a dnesni jsou proti tomu prumerne remeslne lepsi, ale bez ducha. Takze hura celem vzad

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, fotografie bez ducha:[attachment=784:imagesCAEIEM9F.jpg] . "Starý Jezevec" Erik

[jirin_ol]

...Vcera jsem si listoval starymi foto a dnesni jsou proti tomu prumerne remeslne lepsi, ale bez ducha. Takze hura celem vzad

Když se chce, tak se najde výmluva i pro úbytek ducha.
Já jsem rád, že z mých fotek ti mí duchové z temné komory nelezou - mně by to ani nevadilo, jsem na ně zvyklý, ale už jsem si taky odvykl je druhým strkat pod nos.

[Rimmer]

Vy si tu ze mne delate soufky, ale duchove, to je panove vazna vec! Pod vlivem vyse uvedenych prispevku se mi az zachtelo nejakeho skutecne zvecnit, ale nenapada mne ten spravny technologicky postup

[kraken]

Po přečtení tohot znovuobživlého vlakna sem se zamyslel co považuju za nejdůležitější pro mě v posunu ve fotografii. Pro mě je to způsob myšlení. Já sem potřeboval změnit myšlení a k tomu mi dopomohli lidé a jejich podled na svět. To bylo nejvíce co mne obohatilo a posunulo.
Byl jsem nucen vyseparovat to podstatné co u fotografie vnímám a co je pro mě důležité. Pohledy na svět, co mě trápí a co chci vlastně samotnou fotografií vyjádřit, co chci pro ostatní, ale i pro úklid v mé duši změnit a řict. Místo návštěvy psychiatra volím fotografii. Po samotném výsledku (fotografii) mne také postřičí dál, že to co jsem chtěl fotografií říct pochopil a vnímal někdo jiný. Nefotografuju pro sebe ale pro lidi, co se snaží mé snažení pochopit a krásném případě i pochopí.

[PeterMarek]

Hmmm. Mne pomohla rezignácia. Rezignácia na fotenie ako zdroj obživy. Po XY rokoch pachtenia sa s digitálom na poli produktovej fotky, svadieb, firemných eventov, interiérov, exteriérov, vytunovaných áut a iných typov obrazovej prostitúcie som vyradil na neutrál a veziem sa z kopca na voľnobeh a len tak si pocvakávam. Tu cvak - tam cvak, žiadny stres...

[Stříbrokaz]

Hmmm. Mne pomohla rezignácia. Rezignácia na fotenie ako zdroj obživy. Po XY rokoch pachtenia sa s digitálom na poli produktovej fotky, svadieb, firemných eventov, interiérov, exteriérov, vytunovaných áut a iných typov obrazovej prostitúcie som vyradil na neutrál a veziem sa z kopca na voľnobeh a len tak si pocvakávam. Tu cvak - tam cvak, žiadny stres...

To je pohoda,co ?
Vrátil jsem se k focení po sedmiletý pauze.

[sokolvideo]

Hmmm. Mne pomohla rezignácia. Rezignácia na fotenie ako zdroj obživy. Po XY rokoch pachtenia sa s digitálom na poli produktovej fotky, svadieb, firemných eventov, interiérov, exteriérov, vytunovaných áut a iných typov obrazovej prostitúcie som vyradil na neutrál a veziem sa z kopca na voľnobeh a len tak si pocvakávam. Tu cvak - tam cvak, žiadny stres...

Tak, tak, to isté som urobil aj ja a teraz si fotim kedy, čo a koľko chcem.

[lukas.erba]

jednoznačně stativ

[pepafotograf]

U mě to nastalo před dvaceti lety výměnou knih v knihovně-technické příručky nahradily obrazové monografie,začal jsem se zajímat o skladbu a stavbu obrazu,naprosto ustoupilo do pozadí otázky typu-6x6 a nebo kinofilm,Praktisix či Pentax? Přišly na řadu různé výtvarné teorie,konzervatoř v Ostravě,knihy doc.Šmoka...Ani to nebyla a nemohla být konečná,neboť každý tvůrčí fotograf časem dojde,nebo měl by dojít do tohoto stádia.Je na konci? Není,naopak-ZAČÍNÁ!!! Začíná hledat vlastní tvář,podle které ho každý pozná...A to je asi to nejtěžší,neboť né každému se to podaří!

[Pentaxista]

Pokud víte, CO a PROČ chcete fotografovat, foťte jako o život! Neznalost "řemesla" sice omezuje, ale není velký problém se je naučit.
Pokud ovládáte "řemeslo", ale nevíce,

[Pentaxista]

Nechtěně jsem odeslal....
Pokud ovládáte "řemeslo", ale víte jenom CO fotíte a nevíte PROČ to fotíte, tak se na to raději vykašlete.
Pokud vás baví cvakání a jste okouzleni fotografickou technikou, foťte, ale varujte diváky, že od fotek nemají nic čekat, abyste neupadli do podezření, že vydáváte něco za "umění".

[Flaizer]

Pentaxista: to je přesný důvod, proč se nevydávám za "fotografa", to dělají jen ti, co si koupí nový aparát, povětšinou zrcadlovku se zůmem a založí si blog povětšinou začínající slovy "photogr... Mne bohatě stačí nafotit jednou za (třeba tři týdny) jeden svitek a su velmi spokojený, jako teď skoro měsíc nic a najednou 4 rolky na noční fotoakcičce, ale výsledek mne za to bude těšit až do vánoc bo jsem si to nacvakal tak, jak to ti digitalisti neudělali, to je jejich věc, já bych to tím digitálem asi nezvládl, zajimavé je, že se pak najde pár nakouknutíchvší kteří jen nevěří svým bulvám... když to bylo tak příjemný tam být sám, digitalisti tam byli jen na tu nejdůležitější část ale já věděl, že to nej je právě jindy... asi umím využít příležitost...

Abych neodbočil od tématu, když nad tím tak přemýšlim, co pozvedlo moji obrazovou práci? u mne to bylo zachráněním Flexarety Standard z jednoho zapadlého bazaru za neuvěřitelných 300,- a to jsem si myslel, že zůstane jen jako sbírkový kus na poličce, po rozebrání a vyčištění mne ten kus kovu nadchnul a po nafocení první rolky 120 je nyní Flexaret můj hlavní pracovní nástroj ... vím že existujou lepší skla či lepší přístroje, asi jsem si k tomu kousku kovu vytvořil takový vztah možná to znáte, když se to omylem někde ťukne, jak to pak mrzí a zpíláte tomu přístroji, že už na něj dáme pozor no nic, to už jsem se nějak rozepsal, mimojině o trochu jsem se zlepšil díky temnakomora.cz samozřejmě ...

[Milosx]

Síce ja som doteraz vyfotil len pár zvitkov, ale môžem povedať že som sa musel naučiť na okamih zastaviť, vžiť sa do toho čo chcem odfotiť a hlavne premýšľať. Na jedno cvaknutie musí byť fotka dokonalá

Lebo predtým som na digitále len cvakal a potom triedil (a aj tak som často nebol ani s jednou spokojný ). Prvý zvitok na Lubiteli bola katastrofa, nevedel som či už som pretočil políčko alebo nie, niekedy len zaostril a hneď "cvak"...potom si spomenul, že som sa zabudol pozreť na čas a clonu.
A ešte jedno mne osobne pomohlo. Keď som sa vybral niekam "že idem niečo odfotiť" tak stoho nebolo nič. Ale keď som mal foťák iba len tak zo sebou, na prechádzke alebo výlete, vždy sa našiel okamih fotky hodný

[Bob van Sikorski]

A ešte jedno mne osobne pomohlo. Keď som sa vybral niekam "že idem niečo odfotiť" tak stoho nebolo nič. Ale keď som mal foťák iba len tak zo sebou, na prechádzke alebo výlete, vždy sa našiel okamih fotky hodný

přesně tak. proto jsem si v poslední době (vedle obvykle používané flexarety) zamiloval olympus mjuII. můžu ho mít jen tak strčenej v kapse, nic to neváží, je ot pohotové a neberu to sebou s úmyslem foti, ani úmyslem "co kdyby náhodou bylo co vyfotit". prostě to jenom mám v kapse (jako digitálisti své iphony) a když mě náhodou něco zaujme, tak můžu okamžitě (během 1sec) cvaknout. a když ne, nic se neděje, žádnej "stres z povinosti něco vyfotit" či cokoli takového.

[Grain]

Čistě technicky - máte někdo porovnání který foťák je o level výš než třeba stará Praktica? Ne že bych nebyl se starým aparátem a sklem spokojený, ale ptám se, zda můžou být negativy ještě o chlup ostřejší, prokreslenější. Nemyslím ale nějaké supr profi modely, spíš něco jako Nikon F50 apod.??

[MarV]

Čistě technicky ... o level výš než třeba stará Praktica ... ještě o chlup ostřejší, prokreslenější... něco jako Nikon F50 apod.??

No, ostrostí jsou vyhlášená třeba Zuika pro Olympus OM systém... Nikon F50 je jen tělo - držák na film. Tzn. když se na něj nasadí řekněme Nikkor 35-70, nebudou výsledky stjené, jako když se použije 50/1.8... Ty Zuika myslím vycházejí i cenově o něco líp než Nikkory - nenasazují se tak snadno na moderní DSLR, jako u Nikonu, který nezměnil bajonet (F mount) už 50+ let.

[Grain]

Jo dík za tip. Ani bych to nějak neřešil, kdyby finálním produktem neměla být čistokrevná fotka. Na nějaký tisk stačí téměř cokoli. Vzhledem k objektivu Anaret na zvětšováku je možná moje dotazování na ostrost zbytečná, musel bych zřejmě řešit i kvalitnější průtok světla přes jiný zvětšovákový objektiv. Co by mi bylo platný víc detailů na negativu, kdyby zůstaly ve zvětšováku:)

[Luigi]

Tak jsem se dostal,konečně přečíst si od začátku tuhle diskusi, kterou se dere červená nit, že tu základní a položenou otázku obsaženou v nadpisu lze zobecnit, že to rozhodně u většiny nebyla technika, ale "něco" jného. A tak to čtu od začátku a nejdenou facka - dotaz od kolegy Graina (prosímtě neber to osobně) který objektiv a tělo mu udělá lepší - ostřejší fotky.
Před X lety bych se asi ptal stejně a teď můžu jen Garinovi říci, aby to až tak neřešil. Zvláště pokud má objektiv Pancolar a ne Domiplan a novější typ Prakticy která nekope.
Ale mě to osobně připomnělo, že já, ač stár, nedovedu vůbec řící, jestli se mi moje fotografie zvedly o level výše. Jo, technicky to byla o level zvedlá kvalita výstupu. Ale s postupem času člověk zjišťuje, že to není až tak to nejpodstatnější. Pořád před sebou vidím fotku H.C.Bressona - toho kluka, jak nese v náruči ty velké flašky vína, fotky která porušuje všechna pravidla kompozice a přitom je to fotka s velkým "F". To byl můj první obdiv v mém mládí.
A co je pro mne důležité teď? Tak setkání s nadšenci tady na TK, jejichž fotky a pokusy stejně jako jejich houževnatost obdivuji. Říkám si, že takhle bych to taky chtěl někdy udělat a být o ten "umělecký" level výš (Nemáte také takový pocit, když držíte v rukou print kolegy, který je podle vás fakt dobrý a uvnitř vás se začne míchat uznání s pochybností zda bych to taky takhle dokázal a vnitřní touhou si to pamatovat a taky vyzkoušet ... no a už nás to vede k tomu, dostat se o tu level výš). Takže se vlastně snažím průběžně zvedat level pocitu z fotky, její atmosféry a právě tahle cesta je pro mne asi tím uspokojením. Cíl - mít dokonalé fotky, které bude obdivovat celé okolí není vlastně vůbec podstatný.

Tenhle osobní stoický závěr začíná s věkem převládat a mám radost i z drobných, třeba blbých krůčků cesty mého fotografického snažení. Takže u mne jde o jakýsi level ducha - vnímat a jít (i když já spíše jen klopýtám, no a co ?). Ale abych konkrétní a navázal na moji předešlou folosfickou deskripci - v poslední době mé myšlení jasně pozvedla diskuse s MilosemM (Blava) a pravdivost jeho pohledu. Dnes máme na technicky dokonalou fotografii digitál, a to už nezměníme. Tak se v analogu nežeňme za technicky superdokonalou fotografií, ale promítněme do ní ducha, myšlenku, fór, nadsázku, cit, experiment ... atd. Ale jak jsem psal, je tady na TK i spousta jiných, jejichž fotky a snažení obdivuji. Tož tak, už jsem se vykecal a tvořivý člen TK za tu dobu udělal 2 printy.

Zdařec, Luigi

P.S. Takže si dovolím radu Garinovi - nesnaž se udělat svou Prakticou technicky dokonalé fotky, ty dnes udělá digitálista lépe. Udělaj ale takové, které jen tak neudělá, každý pozná že je to "opravdová" fotka a Tvé okolí je bude obdivovat. Já to zatím neumí, ale vzory máme kolem sebe, jak už výše v dikusísch zaznělo.

[kdoco]

já když čtu nějaké ty obecné proklamace, vždy se to uvnitř mě nějak obrací. je to milé a něžné... ale ne obecné. každý začne u sebe, ale pak tam hodí nějaké to nežeňme se... zkusme... a já nevím co.

u mě to byla technika, co zcela změnilo mé fotografování a vnitřní vnímání proč to dělám a co mi to přináší. šlo o přechod na VF fotografii - technická okolnost, které se nebojím přisoudit i význam filosofické proměny. mé, osobní. a kupodivu to sebou nepřineslo ani stopu domýšlivosti, hloupého pocitu, že to je pravá univerzální cesta. pokora, uznání a reálné kvality fotografií mých kolegů na nejrůznější jiné formáty mi dávají znát, že jejich cesta je jiná, ale stejně patřičná. a nic na tom nemění, že se po ní nechci dát.

co víc, mám i přátele, jichž si nesmérně vážím, jejich tvorba je mi potěšením a jsem ochoten se za ní postavit rozhodněji, než za svoji vlastní. nedílnou součástí jejich osobnosti (a tedy tvorby) je touha po (mimo jiné) technicky perfektní fotografii / zvětšenině. a tetno rys jejich osobnosti nic neubíra na výtvarné kvalitě a upřímnosti jejich fotografické výpovědi.

myslím tedy, že každý by měl v sobě hledat ty stránky, které jeho osobně povedou tříbení výrazu a hlavně prohlubování radosti z celého aktu fotografování. touha po technické preciznosti se jistě může stát i brzdou, někdy i prázdnou posedlostí. nezřídka se ale může stát i dobrým průvodcem. snad řící - vynikající pomocník, zlý pán? bez kontextu tvorby a vzájemného dialogu konktérních osobností je ale obecné zrazování od zájmu o techniku nebezpečné.

[Grain]

Luigi - Vůbec nic mě na všech těch úvahách nepohoršuje, ba naopak:) Též nejsem nejmladší ročník, i když za starce se nepovažuju /1965/, navíc stejně v sobě mám neustále duši osmnáctiletého vlasáče sedícího u pivka, nebo brouzdajícího po prázdných mrazivých nočních zimních ulicích za komančů s Ljubitělem a exponujícího nasvětlené kříže hřbitova od pouličních lamp:) Nedlouho nato jsem ale přešel k filmu, u kterého jsem zůstal téměř 25 roků. Točil jsem na celuloid, anžto digitál byl pro mě vždy svojí sterilitou nestravitelný. A protože jsem to čtvrtstoletí o foťák jaksi nezavadil, mám mezeru právě těch 25 roků co a jak funguje. Proto taky můj dotaz byl spíše poetického rázu i když zní technicky:) Seznamuju se teď, po ukončení filmařiny s mašinkami foťáků a hledám co by mi sedlo nejvíc. Nemám ani rád moc blikátek, ani moc světýlek, takže stejně nejspíš zůstanu u prosté Praktiky s 1./50 Pentaconem. Ono to totiž fakt dělá moc pěkný obrázky. A souhlasím s vámi se všemi, že to podstatné je UVNITŘ) Uvnitř člověka. Pokud nevím kdo jsem a co chci tvořit, nepomůžou žádná zaklínadla typu 55 mpx, fullframe, deset ostření v objektivu. Tyto tragédie "umělců" lze dnes spatřovat na všech možných rádoby photoextraktech, které jsou spíš photoexkrementy mnohdy až s digitálně fanatickým sektářstvím, kde jen slovo FILM vzbuzuje nelibost. Když se podívám zde na galerie překrásných /byť skenů/ pravých fotek z různých mašinek, jen to hladí po duši. To je totiž FOTOGRAFIE. Navíc mám osobní dojem, že nastává mírná renezance filmu. Ale to podstatné je fakt jen uvnitř)

[jirin_ol]

Na těchto úvahách mě nepohoršuje vůbec nic, jen od samého vzniku tohoto vlákna přemýšlím, jestli je nutno hovořiti v takové hezky lidské debatě o nějakém levelu, když čeština má pro ten význam už hodně dávno své docela hezké slůvko.
Že bych dokázal definovat, co (a jestli vůbec?) něco zvedlo úroveň mých fotek? Cha cha... pořád, už více než nějakých 40 let, dělám sračky a jen vyjímečně zajásám, když se mi jedna ze sta (jsem optimista) zdá, že by to mohla být fotka... jestli se mýlím nebo ne, se uvidí za dalších 20-30 let
V každém případě, díky dnešní dostupnosti skvělého technického vybavení temné komory, mohu říct, že technickou kvalitu výstupu - tudíž hotové zvětšeniny, mám dnes asi o něco lepší, než kdysi dávno za krále klacka, kdy jsem z hovna plet bič a myslel jsem si, bůhvíjakej jsem borec.

[jenda1250]

dovolím si jeden malý postřeh, co mě napadlo po dvou štamprdlích ořechovice u sousedů .

Kdo mě zná, ví, že se snažím o krajinu, krajinný detail, nalezené "zátiší" atd. Rád bych, aby to bylo po technické stránce co možná nejlepší, vpodstatě je to všechno na VF. Mimoto ale taky občas fotím takový ty rodinný obrázky, líznutý trošku dokumentem nebo i reportážnějšího charakteru.
Kino a flexaret.
V nejmenším formátu jsem si nedávno udělal radost a splnil tajné přání, jeden místní kolega se mě pak zeptal, jestli jsem teda na focení lidí flexaretou zanevřel a přejdu výhradně na kino...

dneska jsem od rána s přestávkama v komoře, zvětšuju momentky z letošního léta z Flexarety a nemůžu se ubránit dojmu, že na tom něco je. Na formátu, který zvětšuju (14x14cm), to vypadá nádherně, ostrý a přitom měkoučký, nakonec se tam stratily i chybky v zaostření, pár z nich si asi udělám i ve větším, protože se mi prostě líběj. Maj duši.

Technická dokonalost asi opravdu není to nejdůležitější, ale stejně potěší když mi to ve fotoklubu digitálistí pochválej co do zvládnutí kontrastu a jemnosti detailů... .

P.S.: mám obavu, že fotografie, které budou někoho za půl století zajímat, budou spíše z balíčku dokumentárního než "umělečtějšího".

[jirin_ol]

P.S.: mám obavu, že fotografie, které budou někoho za půl století zajímat, budou spíše z balíčku dokumentárního než "umělečtějšího".

možná tohle záleží na tom, jaký ambiciózní kurátor se té které hromady sraček v době, kdy její autor už nebude mít sílu se bránit, ujme a začne ji (s vidinou balíku vydělaného na prodeji unikátních originálů) propagovat jako objev století.

[tricky]

Technická dokonalost asi opravdu není to nejdůležitější. To je krásná věta(díky Jenda 1250) Objektiv je pro vykreslení nejdůležitější - pravda.
Stokrát raději budu pracovat v té temné místnosti, než abych se trápil s maskami a vrstvy ve fotošopu. Pro mě osobně je nejvíc práce v v temné komoře při zvětšování fototografie samotné - tam jsem se realizoval a našel. Zjistil, že expoziční rozsah filmu dovolí z každé zvětšeniny udělat originál, že si šáhnu mezi zdroj světla a papír, ikdyž to třeba ani nepotřebuje. A že přátelé někdy řeknou: ,,Ty vole to je super, jako nějaká stará fotka- a přitom tak pěkný.
Musel jsem něco napsat, asi kostrbatě, ale k věci..

[Grain]

Jo, to můžu potvrdit, teď po třiceti letech jsem vyprodukoval v temnokomoře prvních pár desítek fotek na RC i na baryt a když to dám pod nos náhodnému příchozímu, čučí s otevřenou pusou s komentem -" No to je náádhera, to vypadá jako ty fotky z albumu nebo tak". No a já pyšně řeknu "Však to JSOU taky fotky z albumu, pravý fotky, co přinášejí jedinečný zážitek. Ta přímá cesta světla z negativu na emulzi dělá nějaký zázrak, který se nedá jinak zopakovat. I když třeba digitální tisk, nějaký extrasuper A4 za 60 kč vypadá dokonale, tak čím dýl na něj čučíte, tím míň toho tam je. U pravé fotky se prostě usadíte a propadáte se do jejího světa čím dál hloub. Nezačne vám vadit nic umělýho, je možno si pak vzít lupu a se zatajeným dechem obdivovat všechna ta dokonalá zrna, to složení skutečné fotky, žádný roztřepaný ink tisk, žádné pixely, jenom odraz světla přenesený na fotopapír.

Je taky jasný, že větší formát vyzní jinak než kinofilm. Hlavně si myslím na vzdálený celky krajiny. Ale ani to není potřeba nějak zvlášť hrotit, mě osobně naprosto vyhovuje obyčejný Fomapan, Foma chemie i papíry. Jak již tu je psáno, je to především o oku a duši fotografa.







Jenda píše:
Technická dokonalost asi opravdu není to nejdůležitější, ale stejně potěší když mi to ve fotoklubu digitálistí pochválej co do zvládnutí kontrastu a jemnosti detailů... .



A co chválej digitálisti??.)))) Tento druh nezapovídám, ale už několikrát jsem byl přímým svědkem doslova nájezdů digitálistů. Např. . jednoho sobotního dopoledne jsem v tichu obcházel jeden starý kostelík na kopci, motiv přímo nádherný, tak jsem čekal na ty pravé stíny a světla, rozvažoval, těšil se z voňavýho rána... pak najednou odkudsi slyším přijíždějící auto. To zastavilo nedaleko mě, takže jsem mohl sledovat scénu, které bych z vyprávění ani moc nevěřil:) Auto zastavilo a jako na povel najednou vyskočili tři chlápci dá se říct ve svižném poklusu. Jejich tváře zračily nebývalý napětí, jakási nervní "soustředěnost" či co. Nebylo možný přehlídnout, že má každý v ruce digitální mašinu minimálně po 100 000kč. Děla jak sviňa, objektivy světelné, tlusté, bzučící, jak všechno rychle a sami dělaly, ostřily, možná měly i spojení na internet, co já vím:)) A ty tři chlápci se rozeskákali jak kobylky. Jako když hrají paintbal, stříleli na všechny strany neuvěřitelnou rychlostí. Kopec-věž kostela, strom, pole v dálce tří kilometrů, silnice, strom, prolítávající linkáč hoodně vysoko /ale to se bez problémů nazoomuje/. Nekomunikovali spolu, nemluvili, pobíhali, doslova se přeskakovali a než jsem se vzpamatoval, opět stejně rychle naskákali do auta a odfrčeli. Ještě si snad stihli ukázat v chvatu že teď se jede na protější kótu. Jeden pohled mi však věnovali. Pohled na divnotvora, který stojí u stativu se starou Prakticou a v podstatě se ani nehýbá. Asi si řekli - chudák, nemá na foťák:)) Nebo mě spíš mohli považovat za vymírající druh, co nepřežije evoluci. No...nic proti digitálistům, ale občas mě napadá, co se s těmi stovkami cvaků děje? Jaký to má finální význam, přikupovat si pořád větší úložiště a tam skladovat pytle nul a jedniček?. Podrobují se ty záznamy nekončícím softwarovým ostřením, odšumováním a saturováním?)) Nebo se na ně jednou podívají a finíto? Tak jsem byl rád, že nastal opět klid a s úsměvem jsem čekal, zda přijde to dobré světlo:)

[jirin_ol]

Graine, velmi nerad tohle a takto píšu, ale myslím, že tohle vlákno a nakonec ani tento web není určeno pro vyjadřování opovržení nad uživateli jiných technologií, a už vůbec ne pro úvahy typu fotograf = uživatel aparátu na film, cvakálista = uživatel aparátu digitálního, což je mimochodem velký omyl.

[Bob van Sikorski]

ač jsme tu na webu, který se jmenuje "temnákomora", tak jirin_ol má pravdu. ono to (tohle vlákno) není o technice. viděl jsem výtečné fotky z foveonu X3, viděl jsem kýble výtečných fotek "nacvakaných" právě nějakým tím 100kkč dělem s velkým objektivem, zkrátka spousty digitálních fotek, před kterými se moje "trapné pokusy" s flexaretou jen tiše stydí.

pravdu ale má i grain: digi prostš svádí k tomu "rychle vyskákat z auta, nacvakat to jak japonec a zase ject dál, protože se tím proberu doma v lightroomu". já mám rád film proto, že mě nutí se na svět dívat torchu jinak: focení s ním je drahé, méně pohodlné, náročnější na přesnou expozici a proto to fakt není jen o tom někde vyskočit z auta, nastřílet 100 fotek a jet zase o 1km dál. možná - jirin_ole - měl právě tohle grain na mysli: tahle metoda focení desítek snímků bez toho, aniž bych se aspoň na chvíli na místě zastavil, zamyslel a nasála atmosféru - je právě to, co ti nedovolí posunout se byť o jediný level výše. film tě k tomu tak trochu svojí náročnější povahou nutí.

[RHx]

Čistě technicky - máte někdo porovnání který foťák je o level výš než třeba stará Praktica? Ne že bych nebyl se starým aparátem a sklem spokojený, ale ptám se, zda můžou být negativy ještě o chlup ostřejší, prokreslenější. Nemyslím ale nějaké supr profi modely, spíš něco jako Nikon F50 apod.??

jen obecně, má pro mě smysl stávající fotoaparát vyměnit za jiný?
ano - v případě, že:
se mi lépe drží při prostém prohlížení scény, zaostřování i expozici
má lepší hledáček, matnici - líp v něm vidím
má lepší spoušť, měkkou a přesnou, zajišťující neroztřesené snímky exponované v té desetině vteřiny, kdy jsem chtěl exponovat
má klidnější, tišší chod závěrky a ev. i klapnutí zrcadla - můžu pracovat diskrétněji v prostředí, kde je to vyžadováno a můžu použít delší časy, viz o řádek výše

jinak změna fotoaparátu za jiný (z mého pohledu) není třeba

(samozdřejmě mluvím o nebarevném kinofilmu a svitku s domácím zpracováním)

[Grain]

Jirin - já nevím jak jsi to četl, ale už v úvodu píšu ohledně digitálistů "Tento druh nezapovídám"... tzn, že je svévolně nijak nevylučuju z pojmu fotograf. Nakonec, na mnoha fórech se s radostí digitálnisti opovržlivě navážejí do klasiky. Jako kdyby nikdo z klasiků neuměl cvakat na pixely:)) A věř tomu, že pohled na pobíhající cvakaly je opravdu směšný. To dodává dobře Bob, spěch je k ničemu. Tak abych zas nebyl OT - dostal jsem se na vyšší level tím, že jsem opět začal dělat klasiku od A až do Z:)) Rozuměj tomu každý jak chceš))

[Milosx]

Grain - niečo na tom bude, máš pravdu Čo zdvihlo moje fotografie o level vyššie? -> Stručne, nájdenie filmového foťáku doma Proti digi nič nemám, sám mám jeden ale tu ide skôr o princíp že z fotenia sa stal spotrebný biznis. Z digi fotákov spotrebný materiál. A celý trh cielene masíruje mozog k tomu že kto nemá magické písmenka ako FullHD, 3D... tak je zastaralý a má si kúpiť zasa niečo nové.
Inak teším sa kedy začnú predávať už aj HD rožky, mňam

[Grain]

No jistě, mám též DSLR jako dobrého pomocníka, potřebuju ho ke svý profesi na svý stránky, kde jak jinak je digitál geniálně využitelný. Dokonce je to svým způsobem spása pro rychlou práci a navíc v top kvalitě. Ale pokud se začneme bavit o DUŠI, nevím jak jinak bych už to měl vyjádřit, pak tedy digitál rozhodně ne. Je to fascinující záznam v neuvěřitelném rozlišení. Ale záznam. Ale levely v digi nespatřuju:DDD

[Runner]

zvětšovák kaiser vcp 7000 )))

[milosm]

mne pozvedla tess_red.
pokazde kdyz jsem poznamenal neco "fotografickeho" tak se ozvalo:
no to je teda uroven

[tess_red]

Miloši!!!! Tak teď jsi mne pozvedl ty. A to nemyslím fotograficky. PS: mám Davida a nebojím se ho použít.

Jo a víš, že se nemá lhát.

[milosm]

terezko, uz se na davida i s krakenem moc tesime. na jarnim srazu se spolecne pozvednem

lhat se sice nesmi, ale vymyslet si neco musim

[tess_red]

No já nevím, jestli bych měla Davida mezi vás pouštět. Minule jste ho pozvedli o level víš, a další level bych u něho asi nezvládla.

[Flaizer]

Když to tak čtu, tak se nutím sepsat pár myšlenek...
Ta opravdová fotografie tvořená světlem ať už na film či pak papír spíše dokáže dotyčného alchymistu či už rovnou mistra světla pozvednout ve svoji práci (ano i velmistr se může dál zlepšovat) a je v tomto principu filmové fotografie uschován rozsáhle větší potenciál pro zdokonalení ať už sebe sama ve své práci, nebo pozvednutí o level své práce k oku sebe sama... zatímto většinou a dnes již běžně se srovnává práce (či jen snímky) cvakajících obecně na jedničkonulisté a světlonoše (digoše a analogy samozřejmě mysleje) tak v mimo obecné rovině se světlonoš povětšinou snaží zdokonalit svůj výsledný produkt leckdy technického rázu nedbaje, zatímco jedničkonul se pachtí za technickou dokonalost a výsledné práce leckdy nedokončí dle opravdu svých představ a tímto skoro o další level nejednaje se, protože mu v tom brání právě technická nedokonalost, která je obvyklou zábranou zdokonalení a povýšení práce právě jedničkonula... záleží však každého čudlíkáře, jakým směrem se chce zdokonalit a v jakém ohledu by měl své představy o své práci v oku svém mít. Mohu snad říci, že bežný čudlíkář se zdokonaluje spíše tím, že objevuje nové postupy počínání či zakoupí jiný přístroj pro ty nové postupy počínání, ve své podstatě však neopouší důvod tohoto snažení, které v podstatě má i běžný jedničkonul, ovšem u těchto občasných individuí se někdy jedná o opravdové zdokonalování kde u většině ostatních o zdokonalení své práce či sebe sama ve své práci leckde ani nejde, tam je totiž technická stránka své práce důležitější a převládá nad obsahem, konzistence či vjemu výsledné práce.
Proto bych to shrnul, zdokonalujeme se všichni, ať už drobnými radami či velkými pokroky v učení se neb mílovými kroky pořízení vhodné techniky pro zdokonalování se, pak tedy záleží, jakým směrem se chceme zdokonalit a zda-li vůbec chce dotyčný povýšit svoji práci potažmo svou fotografii o level či rovnou klidně i několik levelů výš... ta základní otazka by správně měla znít, o jaký level se jedná? technický? emocionální? kompoziční? duchovní? však si téže odpoví každý sám...

[Grain]

Tak tak. Mě po celý život vždy uváděl v nový úžas prostě jen filmový matroš. Ať už jsem točil na Kodak, Orwo, Agfu, Fomapan nebo Fuji, inverzi či negativ, srdce bušilo jak splašený. Každý matroš svoji škálu barev, tak živých, přírodních, dechberoucích!!!! Pak jsem pobíhal s digitálkou na rameni, snažil se napodobit filmovou práci a ejha! NIC NIC NIC. Sterilno, umělo, neživo. A prosím opět nezaměňovat, že digitálisti jako tvorové jsou zde napadáni!.))

[sokolvideo]

S týmto súhlasím, film ma "dušu" a digital je sterilný. Robim s digitalom komerčne, tak aj s filmom, pre svoje potešenie, a poviem Vám páni, že je to paráda, sadnúť si k prehliadačke , zobrať do rúk lepičku a dotknuť sa filmu, manipulovať s ním, strihať atd., až nakoniec si premietnúť výsledok na plátno alebo stenu, to je paráda, a nie nejaké tie jednotka a nuly na monitori. Filmu sa môžem dotknúť, poláskať sa s ním, ale s digitálom sa to nedá.

[sokolvideo]

Zdá sa mi, že sme trochu odbehli od tématu, ale to isté platí aj o fotografii, film vezmem do ruky, pohrám sa s ním urobím si fotku, ale s digitálom čo, fotku z neho urobím-vytlačím, ale ako ho pohladkám?

[koja]

Nechci byt nutne heretikem ale sam si na "filmovosti" filmu az tak neujizdim. Jednoduse a neromanticky fotim na film a zvetsuju na baryt protoze se mi libi vysledek. Pokud by moje fotky vypadaly pri pouziti jine technologie stejne a bylo to napriklad levnejsi, tak se zachovam racionalne (a vsadil bych se, ze bych zde nebyl sam). Z meho pohledu bych tedy mozna trosku zaapeloval abychom se v tomto vlakne drzeli tematu maje na pameti budouci ctenare. S prominutim "jihnuti z procesu" a premira nostalgie mi sem nezapada.

Moje fotky zatim nejvice vylepsilo (jinak receno - predtim to bylo jeste horsi) postupne uvedomeni si druhu fotek, ktere mam puzeni produkovat. Doslo mi, ze nejvic mne zajima fotka s atmosferou, vzbuzujici pocit ktera je zaroven esteticka (snad neco jako impresionismus). Obcas se neudrzim a nafotim ciste esteticke (dekorativni) vycvaky, ktere mi padnou do oka ale nakonec mi s odstupem prijdou vetsinou prvoplanove a nudne (vzbudi maximalne pocit "Hm, pekny." ale nic hlubsiho). Ruku v ruce s timto potom prislo sebezpytne zkoumani toho, jak na mne ruzne fotky/obrazy cizi i moje pusobi a jak s tim lze pracovat - v podstate hledani vyrazovych prostredku.

[Grain]

A o to přesně jde - Koja píše:" Pokud by moje fotky vypadaly pri pouziti jine technologie stejne a bylo to napriklad levnejsi, tak se zachovam racionalně " "Ten level klasiky je totiž v tom slůvku "pokud". Tohle "pokud" se ale nikdy nestane. Jiná technologie vedle filmu není než ta digitální. A ta existuje již dlouho a nevytlačilo se z ní nic, co by naznačilo, že by mohla být totožná s celuloidem. Kdyby to tak bylo, přestalo by se na film točit. Jenže film je v profi branži absolutní, nedosažitelná špička, magie, nenapodobitelno. Je to top level.

[milosm]

klasicka fotografia je tu cez 100 rokov, digitalna ...
to co sa nikdy nestane tu uz bolo velakrat
fotme kludne na film ale s uctou k "protivnikovi"

a k teme vlakna asi len jedine
mne velmi pomohlo sa viac venovat tomu co a ako vyfotim nez cim